V pátek 1. března přestanou vysílat stanice Rádio Česko, ČRo 6 a ČRo Leonardo, a naopak se objeví stanice Český rozhlas Plus. Bude vysílat na středních vlnách, tedy tam, kde dosavadní Šestka, ale už od 16 hodin až do půlnoci. Navíc také na internetu, v digitální a satelitní televizi a také v DAB, tedy v digitálním rádiu. Jeho program se podobá dosavadnímu programu ČRo 6. Z rozhlasových her upozorním alespoň na Cestu kolem světa za osmdesát dní, kterou uvede Praha v sobotu ve 13 hodin, a stejná stanice odvysílá v neděli 3. března ve 20 hodin baladický příběh o lidských vztazích Réva na zdi. V roce 2001 ho natočil režisér Josef Henke.

Lorenzaccio je historická freska z renesanční Florencie Alfreda de Musseta, jejíž rozhlasovou verzi natočil v roce 1960 režisér Přemysl Pražský. Vltava ji uvede v sobotu ve 14 hodin. Praha si v neděli 24. února ve 20 hodin připomene režisérské umění Josefa Henkeho jeho prací s názvem Kelley aneb První sčítání holubů v Čechách. Už o hodinu dříve ale Vltava odvysílá premiéru rozhlasové mozaiky na motivy příběhu Oscara Wildea Nechytit slavíka, ale slyšet jeho srdce. Autorkou je Veronika Pospíšilová. A tentýž den po 21. hodině zazní na Vltavě v pořadu CD – Laser oratorium Miloše Boka Skřítkové z Křinického údolí.

Pěnkava s loutnou je básnická hra Antonína Přidala, kterou si stanice Praha po druhé připomene režisérské umění Josefa Henkeho. Stane se tak v neděli 17. února ve 20 hodin. Za pozornost stojí také čtvrteční rozhlasová hra Daniely Fischerové s názvem Neděle ve 20 hodin na Vltavě a premiéra hry Tomáše Syrovátky Heinrich a Heinrietta v úterý ve 21:30. Vltavský operní večer bude v sobotu od 20 hodin patřit nahrávce Evžena Oněgina Petra Iljiče Čajkovského. Jde o snímek Československého rozhlasu z roku 1963.

Cristobal Colón je název legendárního rozhlasového eposu Františka Kožíka, který režíroval v roce 1948 Josef Bezdíček. Vltava ho odvysílá v sobotu ve 14 hodin. V neděli 10. února ve 20 hodin nabídne Praha Malého prince Antoina de Saint-Exupéryho s Jiřinou Jiráskovou v titulní roli. A do rozhlasového archivu nahlíží také Radiožurnál. V pondělí po 20. hodině uvede dokument Karoliny Koubové Opatrně to nešlo. Příběh rodiny Heleny Koželuhové v něm vypráví její dcera Marta, která se v důsledku Vítězného února ocitla za vznikající železnou oponou bez rodičů a sestry.

Dabér je rozhlasová hra Jana Vedrala s Miroslavem Moravcem v hlavní roli, kterou se v neděli 3. února ve 20 hodin na stanici Praha uzavře čtyřdílná série Milý pane Jiří Horčičko. Portrét jiného rozhlasového režiséra Josefa Bezdíčka nabídne už v sobotu v 16 hodin Vltava. Jde o první část Výročního průvodce rozhlasovou hrou. Wolfganga Amadea Mozarta si Vltava připomene ve středu ve 20 hodin pořadem o nedokončených skladatelových dílech Mozartovy kompoziční fragmenty a ve čtvrtek ve stejném čase hrou Josefa Boučka Requiem.

Košičan je název rozhlasové verze divadelní hry souboru Vosto5 Košičan 3. Vysílat se bude v neděli 27. ledna v rámci vltavské Čajovny. Herecké umění Dany Medřické a režisérské umění Jiřího Horčičky připomene v úterý ve 21:30 rozhlasová hra Miloslava Stehlíka Linka důvěry. V 8. části cyklu Synagogy Čech, Moravy a Slezska se v pátek ve 20 hodin v rámci Pátečního večera vypravíme do Plzně. A protože nás čeká druhé kolo prezidentské volby, připravil Radiožurnál na sobotní 14. hodinu Volební studio s Martinem Veselovským. Už ve středu ale Radiožurnál odvysílá další debatu Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Živě to bude po 17. hodině, v reprízách pak po 20. hodině a krátce po půlnoci.

Přepadení národní banky je rozhlasová hra Oldřicha Daňka, kterou v roce 1969 natočil Jiří Horčička. Praha ji uvede v neděli 20. ledna ve 20 hodin. Sobotní RozHraní na stanici Praha přinese další pořad z cyklu Rada moudrých, tentokrát o přírodě. Vysílat se bude v 21 hodin. Páteční večer ve 20 hodin na Vltavě přinese pořad Dana Medřická nejen za mikrofonem. Ve čtvrtek si Vltava a Rádio Wave připomenou milionté padesáté narozeniny umění, a to bloky vysílanými na obou stanicích od 20 hodin. Úterní rozhlasová hra ve 21:30 na Vltavě se jmenuje Ovidiův návrat a jejím autorem je Miloš Rejnuš.