I když se mi někdy po novinařině zasteskne, už bych se nevrátil…

Jak jste se dostal ke své nynější práci tiskového mluvčího?

Původně jsem pracoval jako novinář. Jednoho dne mi zavolal režisér muzikálu Jesus Christ Superstar Petr Novotný, kterého velmi nadchl jeden z mých článků. A nabídl mi místo právě tiskového mluvčího. Popravdě řečeno, asi bych to nevzal, kdyby se nejednalo právě o Petra a o takovýto muzikál.

Kdybyste měl srovnat novinářskou činnost a místo tiskového mluvčího, co si vyberete?

Asi nedovedu říci, kterou práci preferuji. Obě dvě mají svá světlá i tmavá místa. Ale musím přiznat, že po novinařině se mi někdy zasteskne. Na druhou stranu mě velice baví být při tom, když se "rodí" nový muzikál, a samozřejmě jeho následná propagace. Myslím, že bych se k novinařině už asi nevrátil. Přece jen jsem přešel z jedné strany barikády na druhou a se svou současnou prací jsem spokojen.

Na co jste se specializoval jako novinář?

Na kulturu, samozřejmě. Psal jsem do kulturní rubriky.

Divadlo Kalich je poměrně známé divadlo, ale přeci jen, mohl byste ho lehce přiblížit?

Jak už napovídá sám název, vzniklo z křesťanského divadla v roce 1999. Prostory patřily Českobratrské církvi evangelické. Původně to měla být muzikálová scéna jen pro jeden muzikál, ale byli jsme tolik nadšeni, že jsme se rozhodli pokračovat. Jeho otevření bylo zahájeno premiérou muzikálu Janka Ledeckého Hamlet. V současné době se soustřeďujeme převážně na komedie, ve kterých alternují herci jako například Ivana Chýlková, Jan Kraus, Pavel Zedníček či Eva Holubová.

Jak získáváte na tak malé divadlo peníze?

Naše divadlo je soukromé a velmi malé. Jeho velikost je také jeden z mnoha důvodů, proč se zaměřujeme především na komornější muzikály. Ty větší by se k nám nevešly. Ale i přesto máme úspěch. A ohledně finanční stránky, naše divadlo není podporováno ministerstvem a ani magistrátem. Jelikož jsme soukromé divadlo, jak jsem již zmínil, nemáme nárok na dotace. Vznikalo tedy ze soukromých zdrojů.

Dá se říci, že investované peníze, které jste do Divadla v jeho začátcích vložili, se vám již vrátily?

To rozhodně ne. Aby se takové divadlo otevřelo, musíte investovat obrovskou částku peněz, která se postupem času splácí. Smlouvu máme uzavřenou na dvacet let a doufáme, že se nám do té doby podaří finanční stránku urovnat. Neměl bych říkat, kolik dlužíme, ale dluh činí šest milionů. Začátky byly velmi těžké. Vzpomínám na Janka Ledeckého, který je spolumajitelem Divadla Kalich. Na začátku musel prodat svou motorku, aby mohl financovat hudební produkci. Každé představení si na sebe musí doslova "vydělat". Zatím se nám ale nestalo, aby některá inscenace byla naprostý propadák. Kromě tedy muzikálu Cats, který z určitých důvodů musel skončit. Sám se tomu dodnes divím, neboť v zahraničí patřil k nejúspěšnějším.

Mohl byste blíže specifikovat důvody jeho předčasného konce?

Jednoznačně se přecenil počet diváků. Peníze, které šly do reklamy, byly špatně rozloženy a to je každopádně velká ztráta. Ale hlavním důvodem bylo přecenění počtu diváků.

Jak úspěšné jsou písně z muzikálového dramatu Daniela Landy Tajemství?

Musím říci, že velmi. Daniel Landa ještě ani nestačil pokřtít své album a deska samotná již překonala v prodeji hranici potřebnou pro udělení prestižní Zlaté desky. Muzikálové drama Tajemství mělo svou světovou premiéru v Divadle Kalich 31. března 2005. Od té doby se hraje před plným hledištěm. Kmotrem alba se stal Milan Baroš, který přijel až z Anglie.

Mohl byste prozradit, na jaké další muzikály se můžeme v novém roce těšit?

Připravujeme libreto k novému muzikálu Don Chuan, který napsal Richard Műller. Je to obraz drsné reflexe Műllerova vztahu s otcem. Celý příběh je o něm. Autor se vypovídá ze svých "bouřlivých let" plných žen a drog. Myslím, že se máme na co těšit.

Podle jakého hlediska vybíráte autory?

Především se jedná o komerční hledisko. Rozhodujeme, co by diváky mohlo zaujmout.

Janek Ledecký, Daniel Landa a právě i Richard Műller jsou dobře známé osobnosti a patří k žádaným autorům. Ale své slovo má i obsazení. Do inscenací se snažíme obsazovat mediálně známé tváře. V zahraničí se chodí do divadla na tituly, u nás na osobnosti.

Jaká divácká skupina navštěvuje vaše divadlo nejvíce?

Nemohu popsat přesný typ diváka, který k nám chodí. V publiku jsou zastoupeny všechny věkové kategorie. Avšak z hlediska bydliště nás navštěvují převážně mimopražští diváci. Lístky jsou samozřejmě k dostání po celé republice, ale naším nejčilejším krajem je jednoznačně jižní Morava. Myslím, že tam lidé dlouho šetří na takový muzikál a poté vyjede celá rodina na výlet do Prahy, spojený s kulturním zážitkem.

Jaroslav Panenka se po maturitě stal redaktorem týdeníku Bang! a posléze nezávislým kulturním publicistou, jehož práce se objevují na stránkách denního tisku, společenských titulů či ve vysílání řady soukromých rozhlasových stanic. Od roku 1997 působil jako tiskový mluvčí společnosti Musical, od poloviny roku 2000 zastává stejnou funkci v Divadle Kalich. Společně s publicistou Iljou Kučerou ml. je autorem knihy Jesus Christ Superstory o proslulé rockové opeře a její pražské inscenaci, která vyšla v roce 1998. Se stejným spoluautorem napsal rovněž knihu Muzikál Hamlet a jeho hvězdy, která byla uvedena na trh v létě roku 2001. Působí jako tiskový manažer Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize ´97.