Strana 2 - divadlo-komentáře
Kategorie: divadlo-komentáře
DEBIL: Jak Divadlo Komedie páchá sebevraždu

Příběh začíná nevinně. V úterý 23. listopadu padlo rozhodnutí vyslat Petra Smyczka na pražskou divadelní novinku. Že jsme už o Věci Makropulos publikovali rozhovor se Soňou Červenou a jelikož o ní stačil napsat kde kdo, prošli jsme pozvánky na premiéry a v Praze jsme se shodli na Divadlu Komedie a titulu, o němž se mi už po tom všem vůbec psát nechce. Říká se, jak v Komedii bojují o holou existenci. A recenze přímo z premiéry je předpokladem diváckého zájmu, neboť jinak se o nové inscenaci diváci často nedoví. Informoval jsem proto Divadlo Komedie, že prošlo redakční radou a chystá se k nim náš redaktor. Odpovědí mi bylo strohé „DEBIL“. Petr proto raději zamířil umýt si Špinavé ruce do Národního.
Rusové inspirováni Irskem

Během festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové vystoupil na hlavní scéně Klicperova divadla ruský soubor Divadla U mostu z Permu pod režijním vedením Sergeje Fedotova. Je tomu přes patnáct let, kdy byla na hradeckém festivalu poprvé představena inscenace tohoto dnes již u nás známého ruského režiséra. Přijel tenkrát se svým souborem, aby tamější diváky ohromil tím, co nazývá hypnotickou silou svého divadla.
Být mladým divadelníkem není jednoduché, každý by chtěl radit

Když jsem se loni na podzim dozvěděl, že v mém rodném Hradci Králové chystá svou další premiéru Dan Špinar, můj bývalý spolužák ze studií DAMU, řekl jsem si, že u toho musím být, a vydal se na premiéru. Mile mě překvapilo, že v Klicperově divadle dostali své velké příležitosti i další absolventi naší alma mater – scénografka Lucia Škandíková, kostýmní návrhářka Linda Jiříková-Boráros a v uměleckém souboru již domestikovaní: dramaturgyně Jana Slouková a herci Pavlína Štorková a Vojtěch Dvořák.
Vona přišla na Čapka, no to by mě děs bral!

Setkání „Karel Čapek – 120 let“ nad osobností, dílem a odkazem Karla Čapka, konferenci pořádanou v Divadle na Vinohradech ve spolupráci s Ústavem dramatické a scénické tvorby DAMU, v den derniéry inscenace Věc Makropulos (8. dubna 2010) otevřelo velice zajímavou polemiku, na niž, a to předesílám, není jasná odpověď.
LiStOVáNí: Tomáš Sedláček s knihou Ekonomie dobra a zla

Ve středu 24. března zavítal cyklus scénických čtení Listování opět na Malou scénu pražského Divadla Minor. V šest večer se listovalo dětskou knihou Ztraceni v čase Petry Braunové. O půl osmé a pro velký divácký zájem také v devět hodin přišla na řadu kniha Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla, kterou zalistoval duchovní otec cyklu herec Lukáš Hejlík z Městského divadla Brno za vydatné asistence svého kolegy Alana Novotného.
Prázdná hlediště

Možná nejste vděčným divákem všech těch úspěšných inscenací, kam se hrnou všichni vaši přátelé. Možná se s nimi hádáte o kvalitách toho a toho kusu. Proč je tomu tak? Možná patříte k nám, k milovníkům prázdných hledišť. Ano, je nás víc, divíte se? V této postmoderní a lidmi přecpané společnosti je přece velmi přirozené chtít být i na veřejných místech sám. Pokud nikdo nepřijde do kina, tak si promítač může film z dlouhé chvíle promítnout a odejít na kafe, nechat ho běžet v prázdném sále, bude to mít asi takový efekt jako obraz visící v zavřené galerii, tudíž žádný.
Apostrof 2009 – Subjektivně z představení Hra na Život

Ruské divadlo Sacramentum přijelo do Prahy s inscenací Hra, která si jako první podala ruku s novým ročníkem APOSTROFu. V programu byla uvedena jako hudební drama, ale spíše šlo o směs hudby, dramatu, tance a nevyčerpatelných emocí. Scéna byla téměř prázdná. Do ticha se vnořila postava úspěšného manažera se svým na minuty rozplánovaným životem.