Kam v Praze za divadlem? NoD Quijote v NoDu, Nadváha v Komedii a Pan Polštář v Činoheráku

Tisknout - Hodnocení článku:

Ne, 11. března 2012 / Autor: Marie Kolářová

V tipech pro tento týden vás pozveme do prostoru Roxy/NoD na NoD Quijota v režii Jana Nebeského. Dále také určitě stojí za návštěvu drama Wernera Schwaba Nadváha, nedůležité: Neforemnost v Divadle Komedie. A pokud si budete chtít páteční podvečer zpříjemnit zajímavým divadelním zážitkem, vyrazte do Činoherního klubu na léty ověřenou kvalitu – Pana Polštáře.

Studio DAMÚZA: NoD Quijote

Každé šílenství ještě nutně neznamená pro člověka zlo. Když ti spadne na hlavu kámen, je to opravdové zlo, ale ostatní věci, jako hanba, ostuda, výtky a pomluvy, škodí člověku jen natolik, nakolik si jejich škodlivost uvědomuje. Hamlet part II (realizovaný v roce 1998 v Divadle Komedie) zjišťoval možnosti spojení textu a pohybu, Pessoův Faust v Neúplném snu (uváděném studiem DAMÚZA od roku 2007 v experimentálním prostoru Roxy/NoD) se zabýval tématem divadla jako takovým a nyní přichází čas na konfrontaci s výtvarným uměním. Konkrétně s cyklem grafických listů na téma Don Quijote Bohuslava Reynka.

pondělí 12. 3. 2012 od 20:00 v Roxy/NoD

režie: Jan Nebeský, hrají: David Prachař, Lucie Trmíková, Pavel Fajt, Joe Karafiát

Pražské komorní divadlo: Nadváha, nedůležité: neforemnost

„Rodíme se díky ptákům, ale neumíme létat…“ – v německy mluvících zemích dnes již zavedený slovní obrat pochází ze hry Nadváha, nedůležité: Neforemnost, kterou se Werner Schwab prosadil jako dramatik. Dějištěm je klasický středoevropský hostinec, kde zdánlivě obyčejní lidé nevšedním způsobem hovoří o ne zcela všedních věcech. Pohostinství může být azylem i východiskem, pro jednoho se stává útočištěm, pro jiného bojištěm. Osazenstvo je vybrané, příležitost zcela výjimečná. Je Nový rok, doba předsevzetí, vyslovení tajných snů a zúčtování. Evropská poslední večeře právě začíná – ubližujme, abychom měli koho litovat…

čtvrtek 15. 3. 2012 od 20:00 v Divadle Komedie

režie: Dušan D. Pařízek, hrají: Vanda Hybnerová, Gabriela Míčová, Daniela Kolářová, Dana Poláková, Jiří Štrébl, Martin Finger, Stanislav Majer, Roman Zach, Jiří Černý / Ivana Uhlířová

Činoherní klub: Pan Polštář

McDonaghova hra Pan Polštář měla premiéru v londýnském Národním divadle v listopadu 2003. Zdá se, že v ní McDonagh vykročil hned několika způsoby novým směrem. Poprvé například opouští své oblíbené Irsko, děj se odehrává v „jakési totalitní zemi“, dokonce v městečku, které se v originále jmenuje Kamenice. Formálně McDonagh stále používá své oblíbené nástroje jako násilí, humor, ironii, překvapivost děje, ale spolu s novou postavou, kterou je, dalo by se říci, autor sám, vstupuje do prostředí pohádek a mýtů. Autor krutých a krvavých pohádek Katurian K. Katurian je v této hře podroben krutému policejnímu výslechu, jeho bratr Michal je podroben krutému svrbění zadku, oba dohromady jsou podrobeni drsnému setkání pohádek s realitou a nutnosti pátrat po tom, co je, a jestli vůbec existuje šťastný život.