Ballet Preljocaj – Blanche Neige (Sněhurka)

Angelin Preljocaj, Ballet Preljocaj
Angelin Preljocaj, choreograf a umělecký ředitel tanečního souboru Ballet Preljocaj se narodil roku 1957 albánským přistěhovalcům v Paříži. Studoval ve Francii klasický i současný tanec. Jako choreograf debutoval v roce 1984 na mezinárodní soutěži v Bagnoletu s choreografií Marché Noir, za niž získal cenu Ministra kultury. O rok později založil výše zmíněný vlastní soubor.

Preljocajův styl charakterizuje neoklasická a moderní technika, v níž se uplatňuje choreografův jedinečný jazyk. Preljocaj rozvíjí, zejména prostřednictvím moderních technologií, jako jsou počítačová grafika a informační systémy v reálném čase, zcela nový přístup k tanečníkovu tělu. Při tvorbě svých děl spolupracoval např. se známým francouzským hudebním duetem Air (choreografie Near Life Experience, 2003), s tvůrcem komiksů a režisérem Enki Bilalem (Roméo et Juliette, 1990) a dalšími.

Od založení souboru, který dnes tvoří 24 stálých tanečníků, vytvořil Angelin Preljocaj 38 choreografií různého rozsahu, od duetů až po velké formy. V roce 1992 obdržel Preljocaj cenu ministra kultury Grand Prix National de la Danse. Další významná ocenění tohoto souboru byla roku 1997 Bessie Award (cena každoročně udělovaná novátorskému umělci v oblasti současného tance) a cena Victoire de la Musique za balet Roméo et Juliette.

Le Pavillon Noir
V říjnu roku 2006 bylo v Aix-en-Provence slavnostně otevřeno centrum tance, tzv. Černý pavilon, vytvořené architektem Rudy Ricciottim, které se zároveň stalo stabilním zázemím Ballet Preljocaj a multifunkčním uměleckým prostorem. Kromě hlavního sálu, který pojme až 386 diváků, jsou zde i čtyři zkušební sály, což poskytuje dostatečný prostor nejen domácímu souboru, ale zpřístupňuje tanec také široké veřejnosti a umožňuje realizaci mnohých projektů a tanečních talentů.

Preljocajova pohádkově erotická Sněhurka
Světová premiéra Preljocajovy Sněhurky proběhla 25. září 2008 na Bienále tance v Lyonu, sklidila ovace a nadšené recenze a již dva měsíce po premiéře máme možnost posoudit její kvality i my v Čechách.

Preljocaj převyprávěl pohádku bratří Grimmů na hudbu Gustava Mahlera a ve freudovském duchu Bettelheimovy psychoanalýzy pohádek, která zkoumá symbolický a emoční vliv pohádek na děti a podle níž jsou pohádky mytickým vhledem do poznání archetypálních vzorců jednání. Kostýmy pro tuto inscenaci vytvořil návrhář Jean Paul Gaultier a nutno říct že i díky kostýmům nebude Preljocajova Sněhurka tou správnou pohádkovou podívanou pro děti… Sněhurčin kostým skutečně více odhaluje než skrývá a ani trpaslíci se nepodobají Disneyho skřítkům s roztomilými špičatými čepičkami.

Scéna Thierry Leprousta je rovněž pohádková ale i lehce děsivá: „ Sněhurka v pohádkových dekoracích nás opravdu uchvátí: zvláště Leproustův zneklidňující les a propastně černé zrcadlo. Vše je dobře sladěné, role dobře obsazené, symboly správně vybrané. Tanec ohromuje až k pas de deus, milostným nebo smrtelným… Tato verze pohádky i její baletní ztvárnění jsou promyšlené, velmi zdařilé, jedná se o silný umělecký zážitek.“ (deník Libération, recenze představení; 27. 9. 2008).

Hlavní postavou v Preljocajově choreografii je spíše než křehká a něžná Sněhurka její zlá macecha, která zde symbolizuje sadistickou odkvétající ženu, která aby nebyla poražena ve svém narcismu, je schopna obětovat svou nevlastní dceru. Duo macechy se Sněhurkou, kdy jí přiměje k důvěře a tanci, aby jí pak do úst vtlačila otrávené jablko je pak mrazivě symbolické…

Představení pořádají Francouzský institut v Praze a Národní divadlo za podpory Culturesfrance a Ministerstva kultury ČR.