divadlo-recenze
Kategorie: divadlo-recenze
1000 věcí co mě serou: Když blog vtrhne na divadelní prkna

Studio Palmoffka a liberecké Divadlo F. X. Kalby uvedlo koncem letošního roku na jeviště pražského Rock Café společný premiérovy projekt. Jedná se o spojení a počin vskutku neobvyklé, protože námětem inscenace se stal oblíbený a poměrně známý blog 1000 věcí, co mě serou. Neotřelá inscenace vám ukáže, jak je možné skloubit žánr krátkých fejetonů s dramatickou akcí a jak inspirativní mohou být nová média a ryze generační témata pro tradiční instituci divadla.
V hlavní roli Arbesovo náměstí

Švandovo divadlo se na začátku sezóny pustilo do autorského projektu a prkna svého studia propůjčilo komorní inscenaci Hřebíčková s Onufrákovou lehce meditují aneb Děvky od Arbesa. Jak už název napovídá, novinka staví na hereckých výkonech hlavních ženských opor zdejšího souboru, ale čerpá také z génia loci Arbesova náměstí.
Můj romantický příběh ověnčený cenou Marka Ravenhilla

Jeviště pražského Divadla Komedie se ve středu 28. května stalo svědkem předávání ceny Marka Ravenhilla inscenaci Můj romantický příběh. Ocenění je udíleno českým divadlům již po čtvrté za počin v oblasti inscenování současné dramatiky. Abychom byli přesnější, za inscenace textů, které vznikly v posledních 10 letech. Cenu v tradiční podobě kožichu, tentokrát originálně vytvořeného z papírového kartónu, si za rok 2013 přímo z rukou britského dramatika, jehož jméno ocenění nese, převzal režisér Daniel Špinar. Nutno dodat, že jeho inscenaci je těžké si nezamilovat. Okouzluje nejen na domácí scéně v ostravském Divadle Petra Bezruče, ale často hostuje také na jiných jevištích. Tentokrát po udělení ceny bavila diváky v pražském Divadle Komedie a sklízela dlouhý a zasloužený aplaus.
Višňový sad v Celetné - příliš opatrná podívaná

S posledním únorovým dnem přichystalo pražské Divadlo v Celetné premiéru Čechovovy klasiky. Višňový sad je stále poměrně velkým programovým lákadlem a mnoho divadel na něj sází jako na osvědčenou jistotu. Tím spíš premiéře předcházelo napjaté očekávání a otázka, s jakým přístupem se setkáme v režii Filipa Nuckollse. Bohužel se Čechovův text na jevišti Kašparu nedočkal výraznějších osvěžujících zásahů, které by inscenaci zatraktivnily.
Sluncem zalitá Plovárna Veroniky Riedlbauchové sklízí nadšené ovace

Návštěva divadla se nemusí nést jen v duchu ortodoxní nudy a případných intelektuálních debat, od nichž se snaží každý soudný člověk rychle utéct do klidu svého domova. Zvlášť když se od diváka nežádá žádná podrobná znalost textu a dílo neodkazuje svými významy křížem krážem k divadelní i jiné historii a nesnaží se být až vyčpěle současné. Skoro beze slova nese se příběh milostné trojice, jejíž nevinné hrátky probíhají v kulisách sluncem zalité plovárny. Kulisách jen myšlených a plovárny vcelku imaginární, bezejmenné. V letním bezčasí sem zavítá křehká dívka, jejímuž kouzlu ihned podlehne dvojice plavců.
Letní Sklenice vody pobaví, ale osvěžení nepřináší

Brány letních divadelních scén jsou již otevřeny dokořán a lákají na příjemně strávené večery pod širým nebem. Letní scéna Divadla Ungelt do svého repertoáru letos jako novinku zařadila konverzační komedii Sklenice vody Eugena Scribea. Diváky by k inscenaci mělo přitáhnout především herecké trio Zlata Adamovská, Chantal Poullain a Petr Štěpánek. Bohužel ovšem ani silné obsazení nedokáže skrýt, že na Novém Světě se letos jedná především o nenáročnou zábavu.
Slečna Abigail: hořký bonbón v růžovém pozlátku

Interaktivní inscenace na téma průvodce vztahem mezi mužem a ženou – těžko byste hledali námět, který by v sobě přinášel větší příslib příjemného a velmi zábavného večera. Slečna Abigail, která v Divadle U Hasičů od února radí, jak se seznamovat, randit a uzavírat šťastná manželství, je bohužel příkladem toho, jak snadné je tak velký potenciál nevyužít.