Biomanželka ve Švandově divadle: Divadelní BIO chutná výborně!
Letní program uvedl na scénu Švandova divadla další Vieweghův text. Tentokrát se jedná o novelu Biomanželka. Režie Dodo Gombára neubrala původnímu textu nic z jeho grotesknosti, nadsázky i skryté hořkosti, a přesto se umně vyhnula příliš přímočarému převedení na jeviště. Biomanželka se tak i v divadle stala příjemnou podívanou, při které se nebudete nudit.
Vieweghova novela je nejen o vztahu trochu egoistického spisovatele Mojmíra a jeho mladé ženy Hedviky, která se zhlédla ve světě mystiky, bio zeleniny, dětského plavání a laktačního poradenství. Komicky popisuje střet dvou životních přístupů a rozčarování nad životem v manželství. Obzvlášť když se poporodní poradenství feministicky laděné duly protáhne na dlouhých šest let, je o hořce komickou podívanou postaráno.
Gombárova inscenace pojímá příběh jako argumentační souboj, v němž vás hrdinové přesvědčují, abyste ho nahlédli právě jejich optikou. Mojmírův pád na Hedvičině hodnotovém žebříčku zobrazuje v několika časových rovinách. Z nich pomalu a promyšleně skládá výsledný obraz. Scény se vynořují ze vzpomínek a vyprávění jednotlivých postav a hrdinové je vzájemně komentují. Herecké party tedy dávají prostor ironickému glosování, roztržkám i komickému zoufalství. Inscenaci vládne především Kristýna Frejová jako dula a Filip Čapka v roli Mojmíra. Jsou pravým ztělesněním světů, které se neumí akceptovat. Frejová skvěle zastává roli ironické komentátorky Mojmírových vzpomínek. Jako zapálená feministka sugeruje pocit ženy jako vyšší bytosti. Filip Čapka naopak ztělesňuje deziluzi muže, který potkává svou ženu už pouze v holínkách a pláštěnce a začíná nabývat dojmu, že jeho manželství je ve skutečnosti tříčlenné.
Obrovským přínosem je také groteskní rozměr a nadsázka, se kterými Biomanželka na jevišti pracuje. Začáteční scéna s panenkami, zkoušení role Mojmíra a Hedviky nebo skutečná „vlčí žena“, to jsou momenty, kdy inscenace útočí sama na sebe a zároveň tak posouvá Biomanželku o další úroveň výš. I divák, který už Vieweghovu předlohu četl, se tentokrát ve Švandově divadle nebude nudit.
A to je snad i hlavní předností celé inscenace. Nepokouší se o zbytečné nastavování, prodlužování nebo bezhlavé kopírování. Rozmělňování děje do neúměrného množství scén, které Biomanželce jako adaptaci literárního textu také hrozilo, se naštěstí pro ni nenaplnilo. Po dvou hodinách odcházíte z divadla s dobrým pocitem, že jste vstřebali plnohodnotný, vtipný a smysluplný příběh. Biomanželka se nevyčerpává zabíháním do zbytečných slepých uliček, a proto vás v rámci 120 minut (včetně přestávky) stačí pobavit, přimět k úvaze na téma feminismus a navrch také zaujmout svým divadelním tvarem. Co víc si od divadelního zážitku přát.
Švandovo divadlo
Michal Viewegh: Biomanželka
Scénář: Dodo Gombár
Režie: Dodo Gombár
Dramaturgie: Vladimír Fekar
Výprava: Lucie Labajová
Hrají: Filip Čapka, Petra Hřebíčková, Kristýna Frejová, Tomáš Pavelka, Gustav Řezníček, Réka Derzsi
Premiéra: 30. června 2011 ve Švandově divadle, psáno z reprízy 13. července 2011
Reklama
Dřevěné podlahy: velký výběr podlah, rychlé dodání vč. pokládky
Potřebujete garážová vrata na míru? Dodávky a montáž levně od nás
Kalkulačka, povinné ručení srovnání sazeb povinného ručení.
Řecké ostrovy a pevnina s CK travel 2002, odlety z Brna a Ostravy
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
K textu nebyl napsán žádný komentář.
