KAI/ABE 2011 – starý příběh novým pohledem
Na jeviště Švandova divadla zavítal biblický příběh, ačkoliv jiný, než byste nyní v předvánočním čase čekali. Inscenace KAI/ABE 2011 vznikla na základě textu inspirovaného příběhem Kaina a Abela a je zároveň prvním dílem z cyklu Teď přichází zákon. Švandovo divadlo již podruhé vypsalo dramatickou soutěž, jejímž cílem je prezentovat původní české texty. Tentokrát se jejím tématem stal Starý zákon. Vítězná trilogie divákům představí nové pohledy na příběhy Kaina a Abela, Mojžíše a Joba.
Kain a Abel v roce 2011 přinášejí nové otázky. Podstata příběhu, tedy bratrovražda, samozřejmě zůstala, ale v současnosti má rozostřené kontury a namísto striktně černobílé optiky nabízí zamyšlení nad tím, kdo je vlastně vrahem a kdo obětí. Dva bratři se několik let po smrti svých rodičů vracejí do místa svého původního domova. Jejich blízký vztah se zde pomalu proměňuje, z láskyplné oběti se stává nahlas vyslovená výčitka. Spíš pragmatický Kai a mladý emotivní malíř Abe si jsou i nejsou podobní. Žijí si své životy každý ve svém světě, ale když mezi ně vstoupí Diana, vyvstane v nich touha žít je společně. Najednou poznávají, že přicházejí o niternou blízkost, kterou předtím nevnímali. Při tom všem jsou stále v hledáčku kamery nezvaného svědka. Z voyeurského zaznamenávání všedních situací se stává zaznamenávání tragédie.
Text Barbory Hančilové, mimochodem teprve 18leté autorky, byl k inscenování vybrán především pro svou netypickou strukturu. KAI/ABE 2011 staví do kontrastu intimitu osobních prožitků a odcizené nahlížení do cizích životů. Protichůdné motivy hra zobrazuje jako střídající se monologické pasáže a flashbackové scény ze života bratrů. Ty v režii Petra Štindla zároveň pracují také s filmovou projekcí. Filmový záznam toho, co Kai a Abe niterně prožívali, může divák za jejich zády paralelně sledovat okem nezúčastněného pozorovatele ze sousedství. Divadelní a filmová akce se odlišují jen drobnými nuancemi, které naznačují možnost rozdílné interpretace.
Civilní ladění, které inscenace ve Švandově divadle získala, textu velmi pomáhá. Úsporná scénografie a přirozené herectví samy zajišťují dostatečnou aktualizaci biblického motivu. Při vstupu první postavy na scénu si obecenstvo vlastně není jisté, zda nejde jen o pozdní příchod některého z diváků. Otázky související se současnou životní problematikou tak na mysl přicházejí zcela nenásilně.
Inscenace KAI/ABE 2011 představuje v 70 minutách jeden ze základních příběhů naší kultury novým pohledem. Neztrácí tempo, nezabývá se zbytečnými odbočkami od tématu. Působí dojmem črty, ovšem nikoliv nekvalitní a prázdné. Naopak, nenápadně pokládá zajímavé a současné otázky. Vyzdvihnutí si potom zaslouží především fakt, že tvůrčí tým včetně hereckého obsazení přistoupil k inscenační práci zodpovědně a kreativně, i když se nejednalo o velký a dlouhodobý projekt. Tím více znásobili jeho význam.
Švandovo dovadlo
Barbora Hančilová: KAI/ABE 2011
Režie: Petr Štindl
Dramaturgie: Martina Kinská
Scéna a kostýmy: Lucie Labajová
Hrají: David Punčochář, Jan Hofman, Marta Vítů
Premiéra: 12. listopadu 2011, psáno z představení
14. prosince 2011
