KAI/ABE 2011 – starý příběh novým pohledem

Kain a Abel v roce 2011 přinášejí nové otázky. Podstata příběhu, tedy bratrovražda, samozřejmě zůstala, ale v současnosti má rozostřené kontury a namísto striktně černobílé optiky nabízí zamyšlení nad tím, kdo je vlastně vrahem a kdo obětí. Dva bratři se několik let po smrti svých rodičů vracejí do místa svého původního domova. Jejich blízký vztah se zde pomalu proměňuje, z láskyplné oběti se stává nahlas vyslovená výčitka. Spíš pragmatický Kai a mladý emotivní malíř Abe si jsou i nejsou podobní. Žijí si své životy každý ve svém světě, ale když mezi ně vstoupí Diana, vyvstane v nich touha žít je společně. Najednou poznávají, že přicházejí o niternou blízkost, kterou předtím nevnímali. Při tom všem jsou stále v hledáčku kamery nezvaného svědka. Z voyeurského zaznamenávání všedních situací se stává zaznamenávání tragédie.

Text Barbory Hančilové, mimochodem teprve 18leté autorky, byl k inscenování vybrán především pro svou netypickou strukturu. KAI/ABE 2011 staví do kontrastu intimitu osobních prožitků a odcizené nahlížení do cizích životů. Protichůdné motivy hra zobrazuje jako střídající se monologické pasáže a flashbackové scény ze života bratrů. Ty v režii Petra Štindla zároveň pracují také s filmovou projekcí. Filmový záznam toho, co Kai a Abe niterně prožívali, může divák za jejich zády paralelně sledovat okem nezúčastněného pozorovatele ze sousedství. Divadelní a filmová akce se odlišují jen drobnými nuancemi, které naznačují možnost rozdílné interpretace.

Civilní ladění, které inscenace ve Švandově divadle získala, textu velmi pomáhá. Úsporná scénografie a přirozené herectví samy zajišťují dostatečnou aktualizaci biblického motivu. Při vstupu první postavy na scénu si obecenstvo vlastně není jisté, zda nejde jen o pozdní příchod některého z diváků. Otázky související se současnou životní problematikou tak na mysl přicházejí zcela nenásilně.

Inscenace KAI/ABE 2011 představuje v 70 minutách jeden ze základních příběhů naší kultury novým pohledem. Neztrácí tempo, nezabývá se zbytečnými odbočkami od tématu. Působí dojmem črty, ovšem nikoliv nekvalitní a prázdné. Naopak, nenápadně pokládá zajímavé a současné otázky. Vyzdvihnutí si potom zaslouží především fakt, že tvůrčí tým včetně hereckého obsazení přistoupil k inscenační práci zodpovědně a kreativně, i když se nejednalo o velký a dlouhodobý projekt. Tím více znásobili jeho význam.

Švandovo dovadlo
Barbora Hančilová: KAI/ABE 2011

Režie: Petr Štindl
Dramaturgie: Martina Kinská
Scéna a kostýmy: Lucie Labajová

Hrají: David Punčochář, Jan Hofman, Marta Vítů
Premiéra: 12. listopadu 2011, psáno z představení 14. prosince 2011