Kauza Salome v Rubínu baví, mohla ale bavit víc

Rozjívenou dcerku představí úvodní monolog plný zmínek o luxusním zboží, pak se na jevišti objeví postavy rodičů – životem a hlavně bohatstvím znuděný otec Herodes a otcem znechucená matka Herodias. Rodinu doplňuje pomatený vagabund Jochanaan, který se usadil v miliardářově zahradě. Do něj se Salome zamiluje (protože má hlas jako Robbie Williams), což ho připraví o život. Čeká ho osud v podobě popravy, vykonané na rozkaz rozmazlené puberťačky. Nechtěl jí totiž dát pusu a Salome na odmlouvání není zvyklá.

Materiál je to tedy zřejmě zajímavý a dalo by se z něj leccos vytáhnout. Nejsem si však jistá, jestli se Petru Kolečkovi a režisérovi Danielu Špinarovi povedlo z příběhu vyždímat dost. Přenosem z minulosti hra neutrpěla, naopak, téma se do současnosti hodí, a to i přesto, že příběh je lehce neuvěřitelný a patří spíš do Nového zákona, odkud původně pochází. Dialogy jsou dobře napsané, trefné a vtipné, a vše odsýpá, bohužel až příliš. Stěžejním problémem je délka představení a minimální prostor, kterého se všem postavám mimo Salome dostává; dění trvá něco kolem tři čtvrtě hodiny, a to je na takovou látku zatraceně málo. Čtyřicet pět minut nestačí k tomu, aby příběh v divákovi zanechal nějaký větší dojem. Není moc času ani prostoru postavy poznat, takže se není čemu divit, že krev na jevišti nikoho z letargie nevytrhne, a místo zděšení vyvolává spíš smích (navíc když jsou vypjaté situace doplňovány břitkými hláškami postav). Osud postavy, ke které si diváci nestihli utvořit vztah, se nedá moc prožívat, a tak na Kauze Salome v Rubínu z židle nikdo nespadne. Představení svou délkou připomíná velice dlouhý divadelní trailer („divadelní trailer“ je pochopitelně hloupost, ale myšlenka to je zajímavá), čemuž odpovídá i emocionální zážitek, který si z divadla můžete odnést.

Jednoznačně silnou stránkou představení jsou herecké výkony. Všichni zúčastnění předvádí skvělé a lehce uvěřitelné herectví, křečovitost a teatrální hysterie se objevuje pouze tam, kde to přikázal režisér, tedy velice zřídka. Pavla Beretová v titulní roli se s postavou rozmazlené šestnáctky vypořádala statečně. Přehnaná afektovanost v některých okamžicích sice bije do očí, není to však ke škodě věci. Navíc ve většině scén je herečka s božím klidem přirozená. Rodičovské duo Ondřej Pavelka a Alena Štréblová celkem sugestivně odráží většinovou společností sdílené představy o nevkusným bohatstvím znuděných lidech. Až na to, že jeden z nich sexuálně zneužívá svou dceru. Pavelka jako úchylný otec Herodes, zamilovaný do Salome, naštěstí není oplzlý, s výraznějšími gesty pracuje úsporně a jeho projev je zdravě civilní (ostatně jako vždy). Alena Štréblová je v roli odkvetlé krasavice, která zvolila pohodlnou, ale nevděčnou cestu k bohatství, tedy přes manželství, sympaticky výstižná („Vysouložila sem si na čtyři baráky!“ vysměje se manželovi při hádce do tváře). Lukášovi Příkazkému (alternace Vojtěch Dyk) se v roli nábožensky posedlého magora Jochanaana bohužel nedostalo příliš prostoru, což je škoda. I z toho mála, co na jevišti předvádí, je znát, že by se bylo na co koukat. Takhle skončil pouze u jalového vykřikování biblických hesel, i když v jeho podání uvěřitelném.

Třičtvrtěhodinka strávená sledováním Kauzy Salome v divadle Rubín rozhodně není ztracený čas. Inscenace je poctivě odehraná, téma rozhodně provokuje k zamyšlení. Jenom škoda, že z divadla asi nikdo neodejde ohromen, což by v případě této hry a tohoto realizačního týmu mohlo být možné.

A Studio Rubín
Oscar Wilde, Petr Kolečko: Kauza Salome

Režie: Daniel Špinar
Hrají:
Salome – Pavla Beretová
Herodes – Ondřej Pavelka
Herodias – Alena Štréblová
Premiéra 7. a 8. května 2009 v Rubínu, psáno z reprízy 19. září 2009