Každodennosti divadelně-výtvarné skupiny ECRU
V rámci festivalu tzv. mladého divadla Malá inventura se 27. února 2009 na velké scéně Divadla Alfréd ve dvoře představil nový projekt skupiny ECRU s názvem Každodennosti (od kafe ke kafi). Seskupení, které tvoří Magdalena Prousková, Barbora Stejskalová a Šimon Janíček, se zaměřuje na projekty, propojující multimediální postupy, scénografii a světelný design. Ve spolupráci s přizvanými režiséry a performery tak vznikl site-specific projekt Nad střechy v Mnichově Hradišti v roce 2006 nebo představení Vodu po lžičkách v Gorlici na pražském Vyšehradě v roce 2007. Na nejnovější inscenaci se tentokrát režijně podílel mladý režisér Štěpán Pácl a tímto spojením vznikl velmi zajímavý a progresivní divadelní celek.
Divadelně-výtvarný a multimediální projekt se zabývá tématem každodenních úkonů, rituálů a stereotypů. Mytí zubů. Vaření kávy. Čekání na autobus do práce. Večerní televize. Sex… Tato celodenní mozaika zdánlivě nepodstatných maličkostí nás všechny spojuje a ukázala se také být nosným a neotřelým námětem pro řadu zábavných divadelních situací.
Divák je do sálu uveden trochu
podivným chlapíkem v ošuntělém sáčku, který zprvu zastává roli
konferenciéra – nabízí divákům kávu, předvádí jim scénografii a
vtipně s nimi komunikuje (kvůli mezinárodnímu publiku Malé inventury
dokonce v minimalistické angličtině). Posléze se jeho poloha mění.
Převléká se do tepláků s kožešinovým lampasem, představuje divákům
svou společnici Bertu (opelichaná kůže lasice) a stává se hybatelem a
zároveň pozorovatelem děje, jakýmsi našeptávačem. Role této
zábavně-surreálné bytosti se neodolatelným způsobem zhostil Petr Reif.
Během večera se pro svůj nejistý, roztomile nervózní projev stává
miláčkem publika, vzápětí nás však přimrazí k sedadlům svou
zákeřností a jedovatostí (jeho jednání značně připomíná právě
lasičku – vychytralou malou šelmičku).
Postavy z našeho reálného všedního světa tvoří mladý pár (Svatava Milková a Václav Jelínek). Tito dva lidé představují jakýsi extrakt z našich obyčejných životů. Ve svém novém bytě – domku, scénograficky pojatém lešenovou konstrukcí o dvou patrech, řeší umístění nábytku, položení koberce, rozmístění drobností, posléze chod domácnosti. Pod vlivem našeptávání Reifa, jakéhosi boha stereotypu, se čím dál tím více stupňuje absurdní koloběh drobných rituálů a ze života mladého páru se vytrácí smysl. Párek však najde sílu vytrhnout se z kola stereotypů a objevuje novou dimenzi ve druhém patře konstrukce, kde začíná znovu, nezatížen každodennostmi. Představení tedy vrcholí očisťujícím, značně abstraktním tancem milenců ve výšce. Našeptávač, který jejich vztah málem rozbořil, zůstává sám v prvním patře a vyznění se tak zdá být šťastné. Avšak zůstává zde i možnost, že stereotypy partnery opět dostihnou a možná se za nimi do vyššího patra později nastěhuje i zákeřný Reif-Našeptávač.
Během večera mají diváci možnost
spatřit neobvykle vydařenou symbiózu různých divadelních a výtvarných
prvků. Výrazná výtvarná stylizace je tvořena zcela přirozeným
propojením scénografie a kostýmů s videoprojekcemi a light designem. Režie
se velmi těsně snoubí s choreografií (zvláště při pohybových akcích
Milkové a Jelínka, které vycházejí z běžných úkonů a důkladně je
rozvíjejí směrem k absurditě). Nechybí však ryze činoherní chvilky ani
místa pro volnou improvizaci. Každodennosti se tedy stávají zárukou
neotřelého divadelního zážitku. Můžeme se jen těšit, s jakým novým
konceptem se ECRU představí příště.
Divadelně – výtvarná skupina ECRU
Každodennosti
Režie: Štěpán Pácl
Koncept: Ecru, Štěpán Pácl
Scénografie: Magdalena Prousková
Videoprojekce: Bára Stejskalová
Light design: Matouš Růžička
Zvuk: Šimon Janíček
Pohybová spolupráce:Lucia Kašiarová
Produkce: Bára Stejskalová
Pořadatel: studio DAMÚZA o.s.
Hrají: Svatava Milková, Petr Reif, Václav Jelínek
Premiéra 17. října 2008 v Divadle Alfréd ve dvoře, psáno z reprízy 27. února 2009
