Naivně sladkobolný Hrbáč a nic víc!
Francouzský romantický námět, šermířské scény, galantní rytíři a dámy v nesnázích. Téma, které se může zdát příliš starosvětské, ale může také dobře zafungovat. Po divadelních jevištích (a nejen těch českých) se co chvíli prohání Cyrano, bije se a předříkává Kristiánovi své verše. Pozadu nezůstávají ani Tři mušketýři. Způsoby, jak diváka známou látkou zaujmout, se různí a samozřejmě nejsou vždy úspěšné. Možná dokonce ve většině případů. Přístup divadelního uskupení CD2002 je ovšem vskutku originální. Svým Hrbáčem se snaží hlediště unudit k smrti!
Pokud se těšíte na zamotaný příběh, zažijete zklamání hned v prvních minutách inscenace. Ta totiž začíná čteným prologem, ve kterém je divákovi neúprosně vyzrazena většina zápletky. Zapomeňte na intenci a moment překvapení. Napětí? To je luxus, který vám scenárista Václav Luks s režisérem Filipem Nuckollsem rozhodně nehodlají dopřát. Místo aby byla zápletka vyjevována postupně, abyste postavy, jejich charaktery a historii poznávali sami z jejich akce, vše je vám naservírováno přímo pod nos a s nevyřčenou instrukcí: Hlavně nepřemýšlet!
Po nemilosrdném počátečním útoku na divákovy dedukční schopnosti už přichází pouze sladkobolná fraška ve stylu Ordinace v růžové zahradě. V téměř 120 minutách se jen málokdy dočkáte osvěžujícího odlehčení a ironické sebereflexe, které by příběh z přelomu 17. a 18. století posunuly o několik úrovní výš. Postavy bez jakékoliv psychologie – v některých případech až komicky naivní a černobílé – jsou omezeny na plochou a nepropracovanou akci. Následkem toho se ironický a nevěřícný úsměv objevuje na tváři diváka většinou při „závažných“ a „překvapivých“ scénách. V podstatě pak vždy, kdykoliv promluví ultra naivka slečna Aurora, která na celé pojetí doplácí nejvíce.
Hrbáč Paula Févala potřebuje švih, eleganci a v dnešní době také vtip. Inscenace CD2002 mu nic z toho bohužel nedopřává. Z klasického divadelního příběhu činí paperbackovou červenou knihovnu o 20 stránkách nebo Fanfána Tulipána ve zběsile zrychleném tempu a především bez grácie Gérarda Philipa! Přitom i podobné naivní romantické příběhy mohou být dobré. Potřebují ale novou přidanou hodnotu – nelehký cíl, jehož dosažení může nést sladké ovoce!
Otázka po přínosu této inscenace se bohužel nedá zodpovědět kladně. Skutečnost, že na konci představení vám vytane na mysli jedině otázka: „K čemu to celé bylo?“, dostatečně reprezentuje intelektuální agónii, ve které se budete po zhlédnutí nacházet. Hrbáč divadelního uskupení CD2002 zaujme možná přívržence historického šermu. (Otevřeně přiznávám, že inovativnost oslavované šermířské Neversovy finty nejsem schopná laickým okem docenit.) Dobře by se vyjímal jako zpestření letního programu na nádvoří některého hradu. Na scéně Divadla v Celetné ovšem působí víc než prázdně!
CD2002 (Divadlo v Celetné)
Paul Féval: Hrbáč
Scénář: Václav Luks
Režie: Filip Nuckolls
Dramaturgie: Vladimír Čepek
Scéna: Václav Luks a Filip Nuckolls
Kostýmy: Vladimíra Fomínová
Hudba: Tomáš Kořének
Hrají: Ernesto Čekan / Vilém Udatný, Marcela Holubcová
/ Ilona Svobodová, Anna Fišerová / Anna Hrnečková, Petr Lněnička / Jan
Zadražil, Libor Jeník / Josef Zýka, Robert Jašków / Zdeněk Velen, Martin
Jurajda / Tomáš Karger, Prokop Lagner / Radek Suchý, Luděk Malý / Ondřej
Chrástecký, Josef Macek / Rostislav Sýkora, Martin Zběžek / Stanislav
Veselý
Premiéra: 13. 9. 2011, psáno z 1. premiéry
Reklama
Dřevěné podlahy: velký výběr podlah, rychlé dodání vč. pokládky
Potřebujete garážová vrata na míru? Dodávky a montáž levně od nás
Kalkulačka, povinné ručení srovnání sazeb povinného ručení.
Řecké ostrovy a pevnina s CK travel 2002, odlety z Brna a Ostravy
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
Díky za upozornění, málem jsem na premiéru vyrazila.
Tak já bych to neviděla tak černě. Ono hodnotit představení po 1. premiéře je podle mne předčasné. Souhlasím s tím, že 1. premiéra byla odehrána v poněkud nesehrané herecké sestavě a i já byla z tohoto představení rozladěna, ale 2. premiéra, ve které hrála jiná sestava, včetně původních členů CD2002 Tomáše Kargera a Roberta Jaškówa, byla již živější a nástupem Petra Lněničky v roli Lagardéra (1. repríza)se představení posunulo zase o něco dál. Postupně se vyvíjí. U tohoto představení záleží hodně na tom, kdo hraje. Každá role je alternována a variant je mnoho. U 1. reprízy jsem se už dost dobře pobavila. CDčko nikdy nedělalo velké dramatické umění, ale komedie s vlastním humorem, který ne každému sedí. 
