Nejasný Svět kolem ní (Divadlo DISK)

Při tvorbě textu scénické koláže se dramaturg držel zejména Nezvalovy knihy Valérie a týden divů. Dramatizaci si navíc zkomplikoval tím, že se rozhodl pro prolínání paralelních dějů z některých dalších Nezvalových próz. Výsledný děj pak má dávat dohromady celistvé příběhy – první situace ústí v druhou a ta zas podmiňuje další. Občas je však taková kauzalita záměrně porušena a je na divákovi, aby si domyslel motivaci postav. Scény se však leckdy střídají rychleji než v hudebním klipu. Herci stačí říct jednu, dvě repliky a již se rozehrává další situace. Na domýšlení není čas. Postava spisovatele podporuje domněnku, že vše ostatní jsou oživlé představy. Je ale vůbec spisovatel reálný? Není další fikcí? Nejsou jeho literární světy jen oživlými představami oživlé představy? Připomíná to prostor uvnitř zrcadlové koule. Otázky vedou k dalším otázkám. Odpovědi ale nepřicházejí. Závěrečná scéna je pak spíš vymodlenou úlevou než překvapivou pointou.

„Kupovat vilu na noc. To je holé bláznovství.“ Takové a podobné věty plné vtipu v publiku zarezonují a jsou v inscenaci ostrůvkem uvolnění. Právě u komických scén se ukazuje, s jakou jistotou dokáže režisérka své herce vést k čisté a precizní práci. Oni se jí za to odvděčují mnohem soustředěnějšími výkony než ve zbytku inscenace, kdy přes veškerou svou upřímnou snahu propadají monotónnosti. Výše zmíněná klipovitost koláže a divákovo zmatení nejasnými vztahy prolínajících se příběhů a občasná absence motivací postav staví před herce velice nesnadný úkol.

Nejlépe se tohoto úkolu zhostil Ondřej Novák v roli spisovatele Jindřicha. Pro svou postavu si našel příslušnou mluvu, postoj a dokázal zobrazit i neustálou spisovatelovu posedlost svými fantaziemi. Jeho gesta jsou jasně čitelná a střídmá – nedává do svého výkonu ani o píď víc, než tam má být. Jeho komičnost podtrhují i příslušně krátké kalhoty, vytažené ponožky a domácí papuče.

Kostýmní složka je vůbec velice propracovaná a drží se dobové příslušnosti postav. Napomáhá k větší přehlednosti. Rychlým světelným změnám a přechodům od jedné scény ke druhé brilantně slouží uspořádání scény. Stupňovitě nad sebou umístěné ostrůvky (jeden je pokojíkem, druhý kazatelnou apod.) jsou šikovným nápadem. Není třeba popisné dekorace, složitých kulis. Stačí malý plácek, správné nasvícení a představa je hotová.

Zmatení diváků z vyprávěného příběhu, který se jeví jako souvislý a přece je složen z naprosto nesourodých dějových linek, přehlušuje bohužel zmíněná pozitiva. Inscenační záměr tuto nevyhraněnost přiznává a přenáší nutnou interpretaci na diváka. Představení si nejlépe vychutnáte, když od logiky vyprávění raději odhlédnete.

Vítězslav Nezval, Matěj Samec: Svět kolem ní

Scénář a dramaturgie: Matěj Samec
Režie: Zuzana Páleníková
Scéna a kostýmy: Klára Fonová
Hudba: Markéta Drahoňovská
Zvukový design: Petra Horváthová

Světová premiéra 5.12.2008 v Divadle DISK