Neuchopitelní?

Postavy Filip, Miriam a Josefína, ztvárněné Robertem Jančem, Marketou Vacovskou a Miřenkou Čechovou, si získávají pozornost publika nejvíce při společných akcích. Většinu času ovšem jeden z trojice postává u strany a přenechává prostor zbývajícím dvěma, kteří spolu především zápasí. Aspoň že užité prostředky odlišují charaktery postav. Filip je pevný, ochranitelský, ale na druhou stranu i mužsky podléhající ženské svůdnosti. Jeho charakter je nejméně propracovaný a tvoří jakousi osu pro obě dívky. Tělesnou ženskost tu představuje Miriam, kterou Marketa Vacovská s obrovskou energií a nasazením ztvárnila jako předobraz animální ženské svůdnosti. Přímo elektrizující jsou hlavně její drobné, subtilní akce, při kterých tančí i ústy. Anima jak má být. Jen škoda, že se od této polohy vzdálí pouze minimálně. Nejpropracovanější je Josefína Miřenky Čechové, jejíž postava žije tak trochu ve vlastním světě. S projevy autizmu prochází změnami nálad, které interpretka dokáže přesně vyjádřit, a to i velmi drobnými gesty. Dobře také používá svůj hlas. Zvláště působivé jsou její dlouhé vnitřní monology vzbuzující atmosféru abnormálnosti a pokřivenosti celého jejich světa. A nejspíše hlavně ony zejména ospravedlňují použití mluveného textu ve hře, který na jiných místech spíše ruší. I proto jako balzám působí část, kde se interpreti oprostí od slov a nechají vyznít čistý pohyb ve spojení s projekcí.

Silná je snaha cosi vyprávět, ale bohužel není zcela zřejmé, o co se jedná. Zdá se, jako by narace paradoxně kladla celistvosti a uzavřenosti inscenace klacky pod nohy. Vznikají tak velmi zajímavé jevištní fragmenty, které ale již tolik nedrží pohromadě, což je vzhledem k dispozicím interpretů více než škoda.

Spitfire Company: Nedotknutelní

Režie: Petr Boháč
Scénář: Jiří Jarkowský
Choreografie: Jiří Pokorný (Nederlands Dance Theatre)
Hudba: Jan Kučera (Symfonický orchestr Českého rozhlasu)
Scéna a kostýmy: Michaela Hořejší
Pohybová spolupráce: Cecile du Costa
Animace: Michal Kubíček

Hrají: Marketa Vacovská, Miřenka Čechová, Robert Janč
Premiéra: 9. září 2010 v experimentálním prostoru NoD v Praze, psáno z reprízy 25. září 2010 tamtéž v rámci festivalu Nultý bod