Švandovo divadlo: Cizinci ve vlaku

Charles Bruno a Guy Haines se náhodou potkají ve vlaku – cestují stejným směrem. Guy má dobrou práci, po boku krásnou Anne, jenže rozvod se ženou ještě není tak úplně u konce. Charles zase nevychází s otcem. A tak vymyslí „dokonalý“ plán, jak by se mohli oba těchto překážek bránících jejich dokonalému štěstí zbavit. Jenže aby byla dohoda platná, musí souhlasit oba… V několika obrazech tak sledujeme prudkou proměnu dvou hlavních postav od onoho osudného setkání. Divák netuší, jak se děj bude dále vyvíjet. Protože jak řekl Platón, duše každého člověka je vedena dvěma koňmi – bílým, představujícím dobro a tmavým, představujícím zlo. A nikdy nevíme, kterého vozka pobídne kupředu…

První scénu ozvláštnili tvůrci velkým plátnem, na kterém jsou promítány koleje „ubíhající“ pod koly vlaku. Prostor před projekcí vyplňují dvě červené sedačky, jak jsme na ně zvyklí ve skutečných kupé. Herci na nich předstírají jízdu vlakem. Právě zde začíná celý příběh, který postupně graduje, díky herecké práci dvou hlavních představitelů Matěje Hádka a Tomáše Pavelky.
Zejména Matěj Hádek předvádí člověka, který sám sebe přivede do stavů naprostého šílenství. Zmítá se v bolestných křečích, v deliriu tremens, pramenícím někde z hloubi jeho citlivé duše, která se schovává pod rouškou „vraha“. Jeho herecký výkon, mrazivý a místy groteskní zároveň, je tažnou silou celé inscenace.

Guy (Tomáš Pavelka) zase postupem času upadá do jakési apatie vůči svým snům a pracovním cílům. To vše s ním prožívá po jeho boku přítelkyně, později manželka Anne – Eva Leimbergerová, s jemnou roztomilostí ženy stojící nechápavě mimo hlavní osu děje. Na roli detektiva se pak výborně hodí Stanislav Šárský , se svým hlubokým chraptivým hlasem dodává postavě potřebný charismatický náboj.

Každá další scéna se pak odehrává většinou na jiném místě – byt Heinesových, dům Brunových, pracovna Guye a jeho přítele Franka, bar… Krátké a poměrně jednoduché přestavby jsou podkresleny hudbou a divák si tak může po každém výstupu malinko vydechnout.

Hudba je jemná i dramatická, většinou jde o klavírní melodii, a z ní podle toho, co bylo zrovna na jevišti k vidění, běhá mráz po zádech. Kostýmy odrážejí styl anglicky mluvící země zhruba před pěti desítkami let a nejsou na první pohled nějak zvlášť nápadné.

Švandovo divadlo - Craig Warner : Cizinci ve vlaku
Překlad: Lucie Kolouchová
Režie: Martin Glaser, j.h.
Dramaturgie: Olga Šubrtová, j.h.
Scéna: Eufrasio Lucena – Mu?oz
Kostýmy: Samiha Malehová
Hudba: Pavel Kalina