DISK uvedl na začátku letošní sezóny absolventskou inscenaci Les.
Studenti 4. ročníku Katedry činoherního divadla se do Ostrovského ruského
realismu pustili s elánem a bez zbytečného odstupu, k jakému klasika
svádí. Na výsledné inscenaci, která je doplněna také skvělou hudbou a
jednoduchou scénografií, je to znát.
Les je příběhem o měšťáctví a moci peněz. Na statku Raisy
Gurmyžské není nouze ani o jedno z toho. Když sem majitelka panství a
lesů přivádí mladého Alexeje Bulanova jako nápadníka pro svou neteř
Axjušu a na návštěvu navíc přijíždí také synovec Gennadij,
neúspěšný, ale zapálený herec, začíná se roztáčet kolotoč
nečekaných setkání, lží a nakonec i odhalení. Pletichaření i komické
situace nakonec přinesou uměřené morální ponaučení, takže spokojen
může být každý, kdo do DISKu zavítá.
Zdejší inscenace ale přináší i něco navíc. Je příkladem
úspěšného režijního zvládnutí klasického dramatu. Od začátku do konce
si nejen drží divákovu pozornost, ale navíc působí vyzrálou celistvou
režijní koncepcí. V ní má své místo klasická textová předloha
i moderní a svěží inscenační úprava. Hraní si s textem, vtipné
narážky dokonce na herce samotné a především kouzelné scény stavějící
na pohybové komice, to vše stírá z Ostrovského Lesa vrstvy usazeného
prachu a dává tak opět vyniknout lesku klasického textu. Za všechny
jmenujme scénu v bazénku, kde mezi předstíranými tempy různých
plaveckých stylů dovádí Gurmyžská s Alexejem nebo pijatiku mužské
části hereckého souboru poté, co Gennadij z Vosmibratova šťastnou náhodu
vymámí dlužné peníze.
Lví službu v tomto ohledu inscenaci prokazuje také minimalistická
scénografie, která nad jeviště rozvěsila „les“ v podobě plastového
potrubí. Dál už je potřeba jen několik židlí a pohyblivé
propadliště – zasunuté se stává bazénem, vysunuté naopak spolu
s mikrofonem ilustruje tribunu – výkladní skříň měšťáckého
svatebního veselí Gurmyžské a Bulanova. Prázdný prostor tak poskytuje
dostatečnou svobodu pro herecké vyjádření, motivuje k ilustrativnějším
výkonům a novým a neotřelým režijním řešením. Více podobného
přístupu by pomohlo nejednomu současnému inscenačnímu počinu.
Anna Losová a Vuk G. Čelebić
Celkový svěží dojem inscenace podporují také výborné výkony herců.
Anně Losové se podařilo postavě Raisy Gurmyžské vtisknout expresivní
jednotný a přesvědčivý výraz. Nepřehnanými, ale výraznými gesty
modeluje její charakter vypočítavé intrikánky zralého věku, která se
ráda staví do role ctihodné měšťácké paničky. Charismatický tragéd
Gennadij Vuka Čelebiče jako ryba ve vodě proplouvá jednotlivými polohami,
hned dramatický, hned zase ležérně uvolněný. Čelebič své tragické
monology doplňuje patřičnou dávkou patosu a s přehledem tak využívá
potenciálu řady komických efektů. Jeho protipólem je šťastlivec Arkadij
v podání Patrika Děrgela. Děrgel plně využívá kontrastu těchto postav.
Jeho Arkadij je přízemním, trochu umolousaným, ale veskrze okouzlujícím
komediantem. Pro jeho charakteristiku mu postačí jediné gesto, které
Arkadijovu životní pouť vystihuje krátce jako vtip, i když možná
špatný a obehraný.
Na Les do DISKu se rozhodně vyplatí zajít. Závan čerstvého vzduchu,
svěžího vtipu a skvělých hereckých výkonů je dostatečným argumentem
i pozvánkou.
Divadlo DISK
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Les
Překlad: Leoš Suchařípa
Režie: kolektiv
Pedagogické vedení: Daniel Hrbek
Dramaturgie: Markéta Machačíková
Scéna a kostýmy: Jozef Hugo Čačko, Radka Josková
Hrají: Anna Losová, Pavla Dostálová, Anna Císařovská,
Nina Horáková, Kamila Šmejkalová, Michal Švarc, Petr Besta, Tomáš Vaněk,
Václav Šanda, Zuzana Volavá, Vuk G. Čelebič, Patrik Děrgel
Premiéra: 29. září 2011, psáno z představení
21. listopadu 2011
Napsat komentář