Take it easy! Nothing is there.

Dva předposlední večery festivalu Nultý bod představily dvojprogram Alžběta/Alžběta hluchá tanečnice a choreografky Evy Klimáčkové v Nodu a inscenaci Nothing There budapešťských The Symptons na Nové scéně Národního divadla. Obě představení pojil dohromady koncept využití světla a projekce v interakci s reálnými (čti přítomnými na scéně) tanečníky.
Eva Klimáčková si v sólovém výstupu Alžběty pohrála s exponovaným fyzickým tancem, s výrazovou křečí, která v černobílé výpravě evokovala tragikomiku surrealizmu. Zadní projekce Alžběty prodírající se hlubokým sněhem ospravedlnila nepřirozenost trhaných pohybů a balanci nemohoucího těla, jež se snažilo vzpouzet situaci. Tanečnice skvěle zosobnila tento vzdor proti síle ovládající její motoriku. Rostoucí frekvence nepříjemných zvuků navodila touženou atmosféru přísnosti, ale zároveň něhy. Výstupy z reálného prostoru na plátno a multiplicita tančící Alžběty v černém kostýmu zhmotnily čas v prostoru.
Navzdory technickému problému s hudbou si i druhý výstup udržel svou vážnost. Tragika a směšnost se v tanečním duetu Klimáčkové s Constantinem Leu nejasně mísily a vytvářely zvláštní melancholickou náladu. Jejich fyzický vztah procházel vývojem přímo na scéně a v situaci, kdy muž rdousí hystericky se smějící Alžbětu, dorůstal až do absurdních rozměrů. Maďarští The Symptoms jdou ve využití projekce ještě o kus dál než Klimáčková. Inscenace Nothing There je založená na symbióze technologie a pohybujícího se lidského těla. Projekce tvoří prostor. Tanečníci přesně reagují na objekty v nově nabytém prostoru a lidské tělo formuje jejich tvar. Dokonalá přesnost pohybů a preciznost provedení je základem nekonvenční choreografie.
Představy, stíny úzkosti a noční můry spojují individuality tanečníků a vytváří hlavní téma inscenace. Každý tanečník dovytváří svým vlastním příběhem výslednou mozaiku vzájemných vztahů. Každý z nich pracuje s prostorem odlišně. Ani projekce nezůstává stále stejná, mění se s tanečníkem, s příběhem, s motivem. Choreografie Réky Szabó, která se inspirovala filmy Davida Lynche, je naprosto nová a invenční, zatímco si zachovává jednoduchost.
Fakt, že The Symptoms tvoří na nezávislé taneční scéně, jim přirozeně poskytuje větší volnost tvorby a prostor k experimentům. Důkazem je jedinečná celistvost inscenace, jejíž jednotlivé složky jsou nejen naprosto kompaktní, ale navíc by mohly existovat i samy o sobě. Důkladně připravení tanečníci (část tréninku probíhala se zavázanýma očima, kdy tanečníci vyčkávali na náraz míče bez předcházejícího varování) pracují s projekcí naprosto přirozeně a skladby Alberta Márkose a light design Atilly Szirtese ji působivě rámují. Inscenace Nothing There je nepopiratelným důkazem kreativity a invence tvůrců, kteří vás v každém výstupu minimálně jednou překvapí.
cie E7KA, Eva Klimáčková: Alžbeta/Alžběta Hluchá
Režie: Eva Klimáčková
Hudba: Aramis Mazer
Kostýmy: Jana Kuzmová
Video: Juraj Kyska
Light design: Thiery Derret
Tančí: Eva Klimáčková, Constantin Leu
Psáno z reprízy 26. září 2010 v NoD v Praze v rámci festivalu
Nultý bod
The Symptoms – Nothing There
Choreografie: Réka Szabó
Hudba: Albert Márkos
Kostýmy: Fruzsina Nagy
Video: MTA SZTAKI media Technology Group
Scéna a Light design: Attila Szirtes
Tančí: Ákos Dózsa, Rita Góbi, Andrea Nagy, Dániel
Szász, Zsófia Tamara Vadas, Csaba Varga
Psáno z reprízy 27. Září na Nové scéně Národního divadla v Praze
v rámci festivalu Nultý bod
Reklama