divadlo-rozhovor

Choreografka Alena Dittrichová byla tak milá, že si našla během příprav dnešní premiéry inscenace Até madrugada (Až do svítání) chvíli času, aby odpověděla na několik mých otázek ohledně její cesty k divadlu, tvůrčích osobností, s kterými měla možnost tvořit, a vztahu k portugalské kultuře a jejím dnešním stavu. Samozřejmě jsme nevynechali to nejdůležitější – dnešní premiéru, kterou uvádí se Studiem Damúza na festivalu Letní Letná. Inscenaci můžete vidět v repríze ještě zítra.

Divadlo Husa na provázku před nedávnem uvedlo Vaši novou inscenaci – hru Pavla Trtílka s názvem Večer umělců. Po Mikušově hře Ryba horí je druhým dílem nového projektu Jirka Kniha hledá autora, který z velké části vyrůstá ze soutěže Cena Konstantina Trepleva. Jak se vlastně v DHNP zrodil nápad formou soutěže podnítit dramatiky, aby napsali něco nového? Pociťoval jste Vy jako režisér akutní nedostatek textů, jimiž by se současníci vyjadřovali k dnešku?

„Je to souboj uprostřed jedné víry,“ říká režisérka a vůdčí osobnost divadla Itim Ensemble Rina Yerushalmi. Na Nové scéně Národního divadla se představil izraelský soubor ITIM ENSEMBLE. Z Tel Avivu přivezl inscenaci Dybbuk. Inscenaci, která diváky nadchla mysticismem, scénografií i choreografickým zpracováním, avšak pro mnohé mohla být nepochopitelná, jaksi „odjinud“. Nejen o ní jsem si povídal s režisérkou Rinou Yerushalmi.

Klaun, herec, performer a student činoherní režie na JAMU v Brně Ján Mikuš (1984) letos uvedl premiéru inscenace Kafkova Zámku na VŠMU v Bratislavě a Pitínského Pokojíček spolu s autorskou hrou dalšího studenta JAMU Ondřeje Novotného Co je ve sklepě ve Studiu Marta. Ján Mikuš je členem souboru divadla G. F. Belopotockého z Liptovského Mikuláše, divadla Na cucky v Olomouci a uměleckým šéfem klaunské společnosti Champ de Tension inspirované novým cirkusem.

Na konci června ovládla Hradec Králové každoroční divadelní euforie. Na ni se někteří diváci těší s takovou razancí, že si na posledních deset červnových dní berou dovolenou, aby ji naplnili divadlem, hudbou a především přátelskou atmosférou. Pro ni vyrážejí do historického centra města nejen místní, ale do Hradce se sjíždí divadelníci z celého Česka a především Evropy, vždyť zdejší festival je Divadlem evropských regionů. Málokdo ovšem tuší, že za tím vším na počátku byla stáž v Bruselu, kterou podnikl ředitel královéhradeckého Klicperova divadla Ladislav Zeman a která v roce 1995 vyústila v první ročník festivalu.

Včera skončil v Hradci Králové největší český divadelní festival Divadlo evropských regionů. Za obrovským počtem představení pod širým nebem uvedených v Open Air programu stojí manželé Gregarovi, kteří již mnoho let spolupracují s divadelními soubory z celých východních Čech. Naďa Gregarová se podílí na organizaci mnoha soutěžních klání mladých divadelních umělců, z nichž ocenění postupují na národní přehlídky jako Jiráskův Hronov či Wolkerův Prostějov. Se svým mužem Alexandrem Gregarem se chopili před deseti lety organizace dnes již proslulého Open Airu, kterému se někdy přezdívá hradecký OFF po vzoru toho avignonského.

Letošní multižánrová kulturní smršť studentského festivalu Zlomvaz 2010 se Prahou sice přehnala už před třemi týdny, ale s ním na Divadelní fakultě pražské Akademie múzických umění začalo zkouškové období. I v takto nabitém období života umělecké vysoké školy děkan Jan Hančil nalezl chvilku, aby odpověděl na několik zvídavých otázek týkajících se úspěšně zakončené přehlídky umělecké tvorby studentů z Česka a Slovenska, jejíž konání Nekultura podpořila.