Alexandr Guha: Alkohol má velký kulturní potenciál

Jakou roli hraje v tvém životě divadlo?

Není to úplně role hlavní, ale patří mezi ty nejzásadnější vedlejší.

Zajdeš rád do divadla jen jako divák?

Zajdu, ale většinou na něčí popud. Takže určitě ne pravidelně. A je to velmi různorodé – jako podpora přátel pokud hrají nebo to organizují, jako zdroj inspirace, získání kvalitního kulturního zážitku nebo i jako zcela povrchní zábava.

Kdyby šel vrátit čas, dělal bys raději nějakou klidnější práci, nebo by ses rozhodl jít stejnou cestou?

Naopak! Divadlo je pro mě odreagování od mojí poslední dobou velmi hektické práce v hudební televizi. Je to zase jiný, oproti médiím mnohem přímější a mnohem svobodnější prostor pro realizaci.

Lákalo tě někdy stálé angažmá, kamenné divadlo…?

Nedokážu říct přesně, odpověď je na škále od „ne“ přes „spíše ne“ a možná až po „možná“. Ale v nekamenných a nezprofesionalizovaných spolcích, kde jsem, se cítím dobře. Ať už jde o Ztracenou existenci, divadelní společnost Výhodná Kráva nebo DRH.

Považuješ alkointelektualismus za svůj životní postoj?

Napsal a obhájil jsem o tom svou magisterskou práci na kulturologii a teď se to pokusím ještě víc analyzovat v práci rigorózní. Takže ano. Alkohol má velký kulturní potenciál, je to jeden z hlavních historických hybatelů. Je třeba se ale vyvarovat hlubokých nížin alkoholismu i zbytečným převýšeninám intelektuálů!

Kde hledáš inspiraci pro nové divadelní náměty?

Pozor! Není to na dně sklenice, jak by se mohlo zdát, na to pozor! Alkoholické nápoje při správném užívání otvírají brány. Jak pro nápady, tak hlavně pro vícestrannou komunikaci, i kdyby to měla být pouhá kulisa a důvod setkávání. Prvotní nápad může přijít kdykoliv, je to jako náhlé osvícení a jste klidně zcela střízliví! A kdo si myslí, že si to odporuje, tak si to myslí špatně. Sám nápad nestačí…

Jaký váš kousek bys označil za nejpovedenější?

Dentální rapsódii, i když mě už její popularita začíná pomalu štvát a cením si těch diváků, co mají rádi i naše ostatní hry a skeče. Ti festivaloví zas znají jenom je. Nedávno mě potěšil divák, který nám Dentálku „nesežral“ a správně odhalil její trivialitu. Ovšem v jednoduchosti je krása a odpovídá tomu už víc jak 60 repríz. Nejbližší bude 11. 11. v Ypsilonce.

Ztracená existence slaví 10. výročí. Jaké máte plány do budoucna?

Aktuálně mega oslavu 10 let 10. 10., kde zahrajeme vlastní a poměrně kontroverzní parodii právě na Dentálku – pouze jediné představení. Bude to hra naprosto na hovno, což je dobře, protože se jmenuje Rektální rapsódie. A poněvadž Češi jsou v hodnocení životních situací hodně koprofilní, myslím, že tím uhodíme hlavičku o hřebíček. Teda hřebíček o hlavičku. Nebo o zadeček? (smích)

Jak bys zhodnotil 10 let práce Ztracené existence?

Dost jsme toho dokázali na poli tzv. zbytečného humoru. Předchozí odpověď byla vlastně drobnou ukázkou. Pokud bych měl ale udělat seriózní výčet, tak jsou to: tři navštěvované celovečerní hry pravidelně uváděné v Ypsilonce, vlastní průkopnické hudební těleso Vagyny Dy Praga – mužský sbor, co má koule a se kterým objíždíme ty největší letní fesťáky jako Sázavafest nebo Mighty Sounds, a v neposlední řadě několik krátkých a o to výživnějších skečů, které bývají v komentářích přirovnávány třeba k Monty Pythonům. Taky jsme natočili několik vtipných videí – jsou na youtubu na našem kanálu s názvem Ztratence. A co je nejdůležitější – už deset let má každý člen Ztracené existence s kým jít na pivo a ještě to má přidanou hodnotu.