Jsem toho – možná naivně legračního – názoru, že o divadle by se mělo psát co nejvíce pozitivně. Jednoduše proto, že každá záporná slova jen nahrávají pohovkovým chytrákům, co sedí ve zválených teplákách v obýváku a tvrdí, že ven nemá cenu chodit. V dnešním úvodníku k zcela novému divadelnímu seriálu se dozvíte, co všechno na vás chystáme a co vás nemine, ale dokonce i to, co vás mine a o čem se tady opravdu nedočtete, prostě informace lákavé, zábavné a poučné.
Plnou parou proti papučím!
Veškeré jejich divadelní zkušenosti jsou minimalizovány do náhodného přepnutí na – stále i po všech reformách dost kostrbatě působící – pořad Divadlo žije, a když pak vyrazí s podnikem – pod vedením kulturního atašé – na tří až čtyřhodinového Hamleta, mají pocit (jehož intenzita roste přímo úměrně s nudou, již tajně prožívají), že jsou kulturně naplněni po okraj svých možností. A právě k tomuto typu populačního vzorku se nešťastně – avšak komerčně úspěšně – obracejí zájezdové (a nejen ty) divadelní produkce. Jejich žertovné inscenace – s názvem, kde už jeho přečtení vyvolá lehké zašimrání v podbřišku – vyprávějí, jak ten kopuloval s tou a taky s tou a byl z toho zmatek k popukání. Uf!
Mrtvolné divadlo cucající z prsu daňového poplatníka
Na druhou stranu přiznávám, že na území naší republiky existují i „kamenná“ repertoárová divadla se stálým souborem, o kterých se ví a ani by se vcelku vědět nemuselo. Nejsou o nic lepší ani horší než zmíněné divadelní agentury. Stejně se dopředu dá odhadnout, které tituly dramaturgie – existuje-li v onom divadle vůbec něco, co by se tak alespoň z dálky mohlo nazvat – nasadí na následující sezonu. Směřování těchto „kulturních svatostánků“ je náhodné, nejasné a ve výsledku tak trochu bezvýznamné. Plují časem a prostorem, přijímají dotace a potichounku skrčeni v rohu se šeptem ujišťují, jak pěkně táhnou tu Thespidovu káru! Svou existencí a „tvorbou“ nedělají nic jiného, než poddajně suplují televizní estrádní show v hlavní roli s hostujícím, bulvárem propraným umělcem, co ho jinak vídáme ždímat svou duši a emoce v televizi, a to každé pondělí a středu nebo úterý a pátek.
Tímhle vším – právě zmíněným – se v chystaném seriálu zaobírat nebudeme!
Nepolepšitelná víra v lepší budoucnost
Když se ale nenecháte zviklat masou, když vytrváte ve všetečnosti a neopije vás laciná reklama, najdete! Existují u nás soubory, a není jich zrovna málo, které opravdu tvoří, které se vytrvale snaží dělat divadlo poctivě, bez podbízení a podlézání, často na hranici finanční zajištěnosti a dokonce i bez seriálových hvězd. Soubory hledající nejen vlastní osobitý styl, ale i svého diváka, které se nebojí uvádět hry, jež se jinde označují za problémové, nehratelné nebo příliš intelektuální. Jde o divadla, která jen zasněně nevzhlížejí k Praze jako k dojné krávě a mecenášce, nečekají, až si na ně na Hradě vzpomenou, a plnohodnotně fungují jako neotřelé a ojedinělé kulturní zázemí pro svůj region. A právě o nich bych ráda na těchto stránkách uváděla takový malý seriál. Pokud byste měli chuť se přidat k malé mimopražské exkurzi, jste vítáni!
Upozorníme na repertoárová divadla, která se zvedla z prachu průměrnosti a snaží se o kontinuální tvůrčí tvorbu, i na soubory, co se snaží jít proti proudu konvence a nemají strach dělat divadlo, o kterém se domnívají, že je to správné – i když možná ne tak úplně výdělečné. Můžete se těšit na profily jednotlivých divadel, rozhovory s herci, režiséry nebo dramaturgy a určitě ještě na mnohem více. Oni totiž tihle divadelní nadšenci, co jdou vytrvale za svým snem, oni někdy bývají dost nakažliví, nakažliví ve smyslu radosti a inspirace. Tak uvidíme!
Kdo jste nikdy neslyšel o Buranteatru a chcete si rozšířit své obzory, tak již nadcházející úterý 12. 2. se můžete těšit na první díl, který Vám o něm přinese vyčerpávající informace!
Napsat komentář