divadlo

Jan Vápeník hrál ve všech třech inscenacích, kterými se na letošním festivalu OST-RA-VAR prezentovalo Divadlo Petra Bezruče. V Divoké kachně vytvořil postavu Hjalmara Ekdala, v Limonádě šéfa zločinecké bandy Leopolda a objevil se také v dramatizaci Orwellova románu 1984. Ve ztvárnění jedné z hlavních postav – Vladimíra Vaška – v inscenaci Bezruč?! mu zabránilo zranění. Pochází ze Zlína, působil v Západočeském divadle v Chebu a od roku 2008 ho můžete vídat v Ostravě u „Bezručů“.

Zdá se, že filmová tvorba se pro divadlo stává čím dál větší inspirací. Zvláštní pozornosti se těší obzvláště skandinávští filmaři. Vedle Bergmana, který koneckonců s divadlem sám výrazně obcoval, objevil se na našich scénách též Fin Kaurismäki (Muž bez minulosti v Dejvickém divadle) a nejednou též dánský psychotik Lars von Trier. Právě od něho převzal režisér Jiří Honzírek pro brněnské HaDivadlo provokativní společenskou sondu Idioti.

Nejlepší produkcí 14. ročníku festivalu ostravských činoherních divadel OST-RA-VAR byla zvolena inscenace 1984. Jan Vlas v ní ztvárnil hlavní roli Winstona Smithe. Dramatizaci antiutopického románu George Orwella, která se již rok hraje v Divadle Petra Bezruče, režíroval Jan Mikulášek. Několik vrstev této zneklidňující inscenace naléhavě nutí k aktivnímu rozkrývání významů, pouhé přihlížení bez emocí je nemožné.

Na úvod „Divadelních tipů“ pro měsíc březen bych vám ráda připomněla, že 27. březen je vyhlášen Světovým dnem divadla. Proto zmíněný večer rozhodně neseďte doma a zajděte si na nějaké kvalitní představení. Například do Divadla v Dlouhé na Oněgin byl Rusák, do Divadla Komedie na Goebbels/Baarová, do Divadla Na zábradlí na Tartuffe Games, do Dejvického divadla na Černou díru nebo do Národního divadla na Sluhu dvou pánů či Cyrana z Bergeracu. Jak vidíte, výběr je dost široký a zdaleka zde nezmiňuji všechno.

2. února bylo otevřeno Centrum pro nový cirkus v pražských Nuslích. Za popularizací tohoto divadelního proudu stojí především již šestý ročník festivalu nového cirkusu Letní Letná, který byl založen v roce 2004 a navázal na průkopnické činy Ctibora Turby nebo producenta Jakuba Vedrala a Divadla Continuo či na původní Pražskou divadelní pouť. Tento divadelní proud je také známý díky úspěchu inscenace Rosti Nováka La Putyka.

HaDivadlo uvedlo začátkem ledna premiéru Ucha, stejnojmenné dramatizace slavného trezorového filmu Karla Kachyni. Filmový scénář Jana Procházky zdramatizovala jeho dcera Lenka Procházková, režie se ujal Ondřej Elbel. Komorní drama v Elbelově podání nezobrazuje jen tísnivou atmosféru komunistické doby, stává se zároveň i psychologickou sondou do vztahu manželského páru procházejícího krizí.

V jako vtipná, E jako energická, N jako neokázalá, D jako divácky vděčná, A jako aktuální. Taková je inscenace monodramatu Venduly Borůvkové Modelka XXL, kterou můžete od začátku ledna vidět ve Studiu HaDivadla. Vanda Drozdová hraje ve zmíněné inscenaci roli ženy s přiléhavým jménem Venda Koblížková, která se trápí svým vzhledem a snaží se zhubnout, aby jí každé stoupnutí na váhu nezpůsobovalo doživotní trauma.