Co prozradil Antonio Banderas v Karlových Varech

Když pak Banderas přijel v pátek večer (10. 7.) na červený koberec před uvedením svého filmu Letní déšť, ozývalo se z davu, který ho srdečně vítal, mnohohlasně nadšené „Antonio! Antonio!“. A Antonio všechny zdravil, po koberci se prošel jako správná hvězda pomalu, aby ho všichni ti, kteří na něj nemalou dobu čekali, mohli vidět. A nebyly to jen fanynky, ačkoli ty pak i při projekci Banderasova filmu ve Velkém sále hotelu Thermal převažovaly. Tam také Banderas z rukou Jiřího Bartošky převzal Cenu prezidenta festivalu.

Proč má rád Českou republiku?

Banderas na tiskové konferenci prozradil, že má Českou republiku rád a ani v Karlových Varech není poprvé. Poté, co v Hollywoodu natočil svůj první americký film, o kterém si tehdy myslel, že bude jeho prvním a posledním americkým počinem a bude o něm ve stáří vyprávět vnoučatům, strávil asi sedm měsíců v Praze, kde natáčel seriál. Ztvárnil tehdy mladého Benita Mussoliniho. Natáčení to prý bylo náročné, čtrnáct hodin denně, ale našel se i volný čas: „V neděli dopoledne jsem si vždycky obul tenisky, vyrazil do města a do hotelu se vrátil až večer. Zamiloval jsem si Prahu a místní lidi. Dodnes si pamatuji několik českých slov.“ Jako důkaz jich několik téměř bezchybně novinářům řekl. Do Karlových Varů prý lákal i svou ženu Melanii Griffith, chtěl, aby přijela s ním. Líčil jí prý, jak jsou Karlovy Vary krásné. Nakonec ji nezlákal, neboť: „Není jen herečkou, ale také matkou. Naše dcera Stella pojede na letní tábor a někdo s ní musí být doma.“ O manželce dále prozradil: „Svou ženu jsem obdivoval jako herečku ještě dříve, než jsem ji miloval. Je skvělá herečka. A velmi rád bych ji znovu režíroval (pozn. redaktora: poprvé ji obsadil do hlavní role svého režijního debutu Léto v Alabamě). Také jsme spolu hráli – při natáčení jsme se také poznali (pozn. redaktora: pravděpodobně měl na mysli komedii Jedna navíc z roku 1995). Režírovat bych ji chtěl, ale hrát spolu, to už ne. To se mi moc nelíbí, když spolu manželé takto pracují. Nevěřím, že to může být k užitku.“

K Letnímu dešti

K filmu Letní déšť (El camino de los ingleses, 2006), který ve Varech uvedl, podotkl: „Letní déšť jsem natočil podle románu svého přítele, se kterým jsem vyrůstal v Malaze. Je to film o dospívání, ale ne úplně typický – snažil jsem se experimentovat s obsahem i formou. Jsou to zážitky z doby, kdy jsme měli plno snů, ale reality zažili dosud málo. Snažím se fatalitu dospívání přenést do filmu poeticky. Když jsem byl mladý, hledal jsem podobným způsobem jako postavy ve filmu.“ Příběh filmu zdařile propojil i s odkazy k Dantově Božské komedii. Při natáčení filmu mu prý šlo především o výsledek, nikoli komerční úspěch a plná kina. „Ano, je to melancholický film o určité fázi mého života,“ dodal. Za Letní déšť obdržel cenu Europa Cinemas Label na Berlinale, ale zároveň jeho režisér připomenul: „Film neměl na začátku dobrou kritiku. Někteří říkali, že je to malé mistrovské dílo, a jiní mě málem křižovali. Tedy od pěti hvězdiček až po nulu. Ale já jsem očekával, že se to všem líbit nebude. Ve Španělsku měl však film úspěch velký.“ Banderas natáčel s mladými začínajícími herci (výteční Alberto Amarilla a María Ruiz), které před natáčením upozorňoval: „Nepočítejte s tím, že vás tento film vynese na oběžnou dráhu filmových hvězd!“

Almodóvar – Zorro – Allen

Několik otázek se týkalo jeho spolupráce s Pedrem Almodóvarem, jehož filmy jako Labyrint vášní, Matador, Zákon touhy, Ženy na pokraji nervového zhroucení a Spoutej mě! mu vynesly značnou popularitu a otevřely cestu do Hollywoodu. Nejdříve k jejich spolupráci uvedl stroze: „Máme spolu stále dobrý vztah. Předpokládám, že když mě bude potřebovat, tak mi zavolá a já přijdu.“ To však novináře neuspokojilo a jeden z nich chtěl objasnit, proč spolu nenatočili film už tak dlouho, načež Banderas skutečně odkryl karty a svěřil se: „Odmítl jsem dva filmy, které mi Pedro nabídl. Bylo to v rozmezí let 1992 a 2000. A já myslím, že jemu se to asi moc nelíbilo. To je upřímná odpověď.“ Řeč při tiskové konferenci přišla i na jednu z Banderasových nejznámějších rolí – na Zorra. „Znal jsem jméno producenta: Steven Spielberg. A v tom případě víte, že to bude velké. Nabídl mi tuto roli o oscarové noci. Byli jsme na večírku, který pořádal Elton John, na stole byla Coca-Cola a Oscary. Spielberg se mě zeptal: Znáš Zorra? Odpověděl jsem, že ano. A on okamžitě: Chceš ho dělat? Samozřejmě že jsem souhlasil,“ popsal, jak k němu role legendárního mstitele přišla. Nedávno Banderas natočil film s Woody Allenem, který ale ještě nemá ani název. Specifika jeho režijní práce popsal takto: „Woody nemá rád, když o jeho filmech mluvíme. Dá vám pouze vaše repliky – takže vím jen, o čem je moje role. Jsem majitel galerie a mám sekretářku, která je do mě blázen.“ Více o novém snímku neprozradil a snad ani nemohl.

Producentem a režisérem

Banderas není jenom hercem, ale stejně jako Malkovich vlastní produkční společnost. Sídlí ve španělské Malaze a snaží se mimo jiné podporovat mladé talenty, produkovala i filmy animované. „Snažím se dát své jméno do služeb mladých začínajících tvůrců, aby měli příležitost, jakou jsme my neměli. Snažím se také vytvořit takový prostor, ve kterém je povoleno neuspět,“ dodává k tomu sympaticky Banderas. Ve vlastní produkci vytvořil i již zmíněný Letní déšť. Svou režijní práci popisuje takto: „Dělám si vždy dopředu plán. U Letního deště jsem měl dopředu promyšlený každý záběr. Přitom vždy nechávám otevřené dveře pro improvizaci. Nemám totiž rád, když si režisér myslí, že zná celý svět a musíte jen plnit, i když třeba nesouhlasíte. Ale když víte, že je to génius, tak jeho požadavky splníte rádi, což je třeba případ Pedra Almodóvara, který přesně ví, co chce.“

Návrat k divadlu

Před časem se Antonio Banderas vrátil po dlouhé přestávce k divadlu. A sám o sobě říká, že je mnohem více divadelním než filmovým hercem. Však byl také svého času nejmladším členem Španělského národního divadla. „Když jsem se vrátil k divadlu, měl jsem pocit, že jsem opustil ženu, která mě milovala. Proč jsem to kdy udělal? Už byl čas vrátit se na scénu,“ nebojí se Banderas patetických výrazů – ostatně podobně jako ve svém filmu Letní déšť. V příštím roce ho čeká na Broadwayi Řek Zorba, na kterého se těší. „Kdysi mi někdo říkal, že viděl můj film, ale na tom koni že jsem určitě nejel já, ale kaskadér. Když si divák pustí váš film, tak vy už k němu nepatříte. V divadle na rozdíl od filmu, kde dnes technika může příliš mnoho, není možné lhát. Tam jste pouze vy a diváci. Vše se odehraje v přítomném čase, v tom daném okamžiku. Neopakovatelný zážitek pak zůstane divákovi už jen v jeho vzpomínce,“ podtrhuje svůj pozitivní vztah k divadelnímu herectví.

Antonio Banderas je publiku znám především z již zmíněného hitu Zorro: Tajemná tvář (1996) a z kultovního Desperada (1995) Roberta Rodrigueze. Hrál i v několika dalších Rodriguezových filmech (trojdílná řada Spy Kids, Čtyři pokoje a Kdysi dávno v Mexiku). Upoutal ale také například ve Philadelphii, v Interview s upírem, ve Schůzce s cizincem, v komedii Rapsodie v Miami či akčním filmu Nájemní vrazi, kde hrál spolu se Sylvestrem Stallonem. Spolu s Madonnou hraje, tančí a zpívá ve slavném filmovém zpracování muzikálu Evita (1996). S Angelinou Jolie se objevil v erotickém thrilleru Sedmý hřích (2001). V řadě filmů hrál společně se Salmou Hayek, jako například ve snímku Frida (2002). V tomtéž roce byl k vidění i ve filmu Briana de Palmy Femme Fatale. Banderas nemá ve své filmografii pouze kvalitní filmy a dobré role, ale také propadáky, jako třeba akční Tělo na tělo, kde tvoří dvojici agentů spolu s Lucy Liu. Z filmů z poslední doby, ve kterých ztvárnil hlavní roli, jmenujme Tančím, abych žil (2006), Druhého muže (2008) nebo Zlodějskou partii (2009), kde hraje spolu s Morganem Freemanem.