Emma Approved: Seriál na samé hranici reality a fikce

Tisknout - Hodnocení článku:

Čt, 11. září 2014 / Autor: Lenka Chudomelová

Jak si představujete seriál budoucnosti? Moje osobní představa o jeho charakteristikách by zahrnovala dostupnost online, minimální proluku mezi natočením a odvysíláním a maximální interakci s diváky. O něco takového se s pomocí formátu video blogu snaží společnost Pemberley Digital. Pojďme se na jeden takový příběh podívat zblízka a nahlédnout pod pokličku moderní verze Emmy od Jane Austen, pojmenované Emma Approved.

Video blog neboli vlog je stále rozšířenější způsob, jak sdělit světu svoje myšlenky. Nejsledovanější (anglické a americké) vlogy na youtube mají i miliony zhlédnutí a popularitou odsouvají klasické psané blogy do pozadí. Vměstnat do tohoto formátu příběh je ovšem něco jiného: jeden díl má zhruba od tří do osmi minut. Je nutné respektovat i další charakteristické rysy vlogů: rychlé a expresivní vyjadřování nebo využívání gest, které nahrazují další vizuální dojmy. Většinu času vidíme jen několik hlavních hrdinů, jak mluví do kamery, případně mezi sebou. Možná taky proto začínají tvůrci s adaptacemi Jane Austen, ze kterých nemusí vypouštět žádnou akci, protože tu žádná nikdy nebyla a příběh se posouvá kupředu čistě jen konverzováním.

Zlepšete svůj život snadno a rychle

Seriál Emma Approved, jehož poslední díl byl odvysílaný letos v srpnu, je adaptací Emmy od Jane Austen. Příběh byl přesunut do Ameriky naší doby. Emma (Joanna Sotomura), v knižním originále dívka z lepší rodiny snažící se zlepšit život lidí ve svém okolí (většinou tím, že je provdá/ožení), je nyní moderní ženou z vyšší třídy. Spolu se svým obchodním partnerem Alexem Knightleym (Brent Bailey) podniká v lifestylovém oboru: v praxi to znamená, že Emma hledá klientům partnery, radí jim, jak se mají chovat a obecně jak co nejlépe žít – prostě jim říká, co je „Emma approved“ (schválené Emmou). Na začátku příběhu je Emma naivní slečna, která se snaží zlepšit život lidí ve svém okolí, případně rovnou zlepšit celý svět. Což není vůbec daleko od charakteru Emmy, jak ji popsala Jane Austen…

Všechno ale samozřejmě nejde podle plánu: dohazování partnerů Emmě nevychází, snaha najít asistentce Harriet (Dayeanne Hutton) dobrou partii selhává. Musí se učit prohrávat a zase znovu začít, ale hlavně respektovat právo ostatních dělat chyby a najít si svou vlastní cestu.

Na seriálu je zvlášť přitažlivý způsob, jakým je svět Jane Austen přenesen do moderní doby. Zápletka není přebírána mechanicky, ale kostra děje z předlohy zůstává zachována. Jsou tu také postavy dobře známé z knihy, jen je jejich role posunuta, aby odpovídala naší době: z Emminy společnice Harriet je asistentka, z kněze Eltona vlivný senátor, Annie Weston je Emmina nejlepší kamarádka a všemi obdivovaná skromná Jane Fairfax je perspektivní absolventkou Oxfordu. Pro toho, kdo zná knihy Jane Austen, je to tedy příběh plný paralel a vtipných narážek.

Vzrušující svět internetu

Experimentování s webovými dramaty není úplně novým fenoménem. Můžete třeba znát výbornou muzikálovou minisérii Dr. Horrible´s Sing-Along Blog v hlavní roli s Neil Patrick Harrisem a Feliciou Day. Tato parodie na hrdinské filmy, podaná z pohledu hlavního padoucha, byla vysílaná v roce 2008 a její kvalita převyšuje běžnou seriálovou produkci. Tento seriál je ale natočený klasickým způsobem, nikoliv jako vlog, a také tak nepracuje se sociálními sítěmi, jako to dělá Pemberley Digital.

Emma Approved není prvním seriálem z dílny Pemberley Digital. Svoji tvorbu odstartovali adaptací Pýchy a předsudku pod názvem Lizzie Bennet Diaries a okamžitě s ní slavili úspěch: seriál získal v roce 2013 cenu Emmy v kategorii Original and Interactive Program. Dále společnost navázala adaptací nedokončené knihy od Jane Austen Sanditonu, Emmou a v současnosti běží seriál podle Frankesteina.

Hlavní postavou stojící za seriály z produkce Pemberley Digital je Bernie Su, který je výkonným producentem i hlavním scenáristou. Má zkušenosti s tvorbou webových dramat (zveřejněných na youtube apod.), spolupracoval třeba se sociální sítí Lookbook.com. Dalším výkonným producentem je Hank Green, známý video blogger, tvořící spolu se spisovatelem Johnem Greenem duo Vlogbrothers. V Pemberley Digital jsou prostě lidé, kteří mají cit pro práci se sociálními sítěmi a zkušenosti s virtuálním světem blogů.

Zároveň se nebojí obsazovat herce s žádnými nebo malými zkušenostmi. Zatímco ve světě klasických televizních seriálů může být nedostatek populárních herců problémem, u webových dramat to může být naopak výhodou: internetoví uživatelé jsou zvyklí na neznámé tváře a rádi z nich dělají hvězdy, navíc se s nimi můžou lépe identifikovat.

Ten člověk před kamerou

Vyprávění příběhu formou vlogu má samozřejmě svá významná úskalí. Hlavně je to délka jednoho dílu: vměstnat do v průměru pětiminutového dílu dost děje na to, aby se příběh posunul, chce velké scenáristické dovednosti. A většina dílů přes svoji délku tuto funkci plní. I když za cenu toho, že se o posunu v životě vedlejších postav často dozvíme z hysterických nářků hlavní hrdinky, která si vylévá srdce kameře, protože na nějakou větší ilustraci děje není čas. Což může divákům po čase lézt na nervy.

Největším problémem je ovšem statický model tohoto formátu: máme několik postav, okolo kterých se točí náš příběh. Ale jak vysvětlíme fakt, že se všechno podstatné odehrává před kamerou? A ještě na jednom nebo dvou místech, nejlépe v kanceláři nebo v pokoji, jak je to typické pro vlogy? Každý vlogový seriál si vymýšlí své vlastní vysvětlení: v seriálu Lizzie Bennet Diaries hlavní hrdinka prostě považovala svůj vlog za deník a později za univerzitní projekt na mediální studia, takže měla dobrý důvod nutit všechny své blízké, aby s ní seděli před kamerou. Emma zase natáčí svůj život, aby ze záběrů mohla udělat dokument o své dokonalosti. Dokonce nainstaluje kamery i do kanceláří svých kolegů. Zatímco vysvětlení u Lizzie funguje a působí autenticky, u Emmy tak úplně ne: lidé většinou nemají potřebu točit dokument zachycující je v trapných situacích, nebývají ochotni vést osobní konverzaci před kamerou a kolegové si nenechávají zasahovat do soukromí. Na tuto hru ale musíme přistoupit, protože jedině tak si můžeme příběh i celý svět vystavěný okolo seriálu vychutnat.

Pro české diváky je tu ještě jeden problém: musíte umět poměrně dobře anglicky, abyste seriály mohli sledovat. Postavy mluví velmi rychlou a hovorovou angličtinou a české titulky dostupné nejsou (a pochybuji, že v dohledné době budou).

Buďte s námi!

Stává se pravidlem, že pokud dnes chcete zaujmout diváky, musíte s nimi komunikovat a udržovat je „uvnitř“ seriálu. Zapojit své fanoušky do dění vypadá jako základ úspěchu. Klasické televizní seriály to většinou řeší tvorbou webových stránek a profilů na sociálních sítích, kde sdílí zákulisní informace o natáčení, fotky herců, ankety. Udržují takto pozornost lidí i v době, kdy se rychle natáčí další díly a hrozí, že diváci na seriál zapomenou. Sociální sítě tu jsou však jen nutným doplňkem, nejsou do seriálu integrovány.¨

Emma a další seriály Pemberley Digital na to jdou opačně. Samozřejmě tu jsou oficiální webové stránky, ty ale nejsou tím hlavním. V době, kdy se seriál vysílá, mají všechny postavy aktivní účty na Twitteru, Facebooku, Instagramu, Pinterestu a Google+. Dále se využívají klasické blogy (Emma psala lifestylový blog, na kterém dávala rady do života) a další youtube kanály: vedle toho se s hlavním příběhem můžete podívat i na Harrietin vlog, na kterém má svůj hudební klub. Také je tu samozřejmě několik videí Questions and Aswers, ve kterých postavy odpovídají na otázky ze sociálních sítí.

Seriál tudíž doslova „žije“ na webu. Můžete si vybrat, skrz kterou cestu ho budete primárně sledovat: skrz youtube kanál, nebo třeba twitterový účet hlavní hrdinky, na který dává odkazy na nové díly a další informace. Pokud byste zůstali jenom u sledování videí, pravděpodobně přijdete o pocit skutečnosti, který blogy a sociální sítě vytvářejí. Postavy žijí podle pravidel našeho světa a na internetu se chovají jako skuteční lidé. Hranice fikce a reality je tu velmi tenká, a jestliže sledujete seriál přímo v době jeho vzniku, můžete se nechat jeho světem pohltit. Zkuste to třeba s aktuálním Frankestein, MD, který Pemberley Digital vytváří ve spolupráci s PBS Digital Studios.

Vlogové seriály posouvají hranice mezi fikcí a realitou, anebo na druhou stranu potvrzují, že život na sociálních sítích tak úplně reálný není. Pokud si toho ale jsme vědomi a jsme schopni přijmout seriál jako jednu velkou hru, můžeme si jej opravdu užít. Až čas ukáže, zda jsou vlogové seriály cestou budoucnosti, nebo jenom slepou uličkou. Současná doba si ovšem podle mě žádá nový formát seriálu, který by reflektoval posun v technologiích a komunikaci, což vlogové seriály dělají. Kromě toho reagují i na zrychlující se životní tempo a krátkými díly jsou šité dnešnímu divákovi na míru: na pětiminutový díl se můžete podívat třeba o pauze na oběd. Pokud ale chcete, můžete sledovat seriál zpětně vcelku jako klasický film.

Vlogové seriály divákovi poskytují volbu, pocit jedinečnosti i iluzi skutečnosti a zapojení se do dění. A hlavně – je to opravdu zábavné. Ať už se tedy uchytí, či nikoliv, pro tuto chvíli jsou příjemným osvěžením od stereotypu klasických šablonovitých seriálů.