Filmoví tvůrci na Master Classes ve Varech aneb Nejen Malkovich a Bankolé

Tento projekt vznikl za účelem rozšířit vzájemnou komunikaci mezi tvůrci a diváky. Doplňuje tak osobní uvádění projekcí a diskuze po nich, které jsou občas umožněny, především v menších sálech. Ve velkém sále Thermalu, který musí být rychle vyklizen a nachystán pro další projekci (což při kapacitě 1500 diváků chvíli trvá), se diskuze nekonají. Ale vzpomínám si, jak ještě před lety i tohle možné bylo. Například když Jean-Claude Brisseau uvedl na festivalu v roce 2003 svůj kontroverzní film Chtíč, následovala po projekci skvělá diskuze, která pak ještě dlouho pokračovala ve foyer sálu.

Restaurované filmy Jana Špáty

Projekt Master Classes odstartoval již v sobotu 4. července. Jako první s diváky diskutovala režisérka Olga Sommerová se svou dcerou Olgou Špátovou a producentem Richardem Němcem. Tato trojice ve Varech uvedla ve světové premiéře Restaurované filmy Jana Špáty, jednoho z našich vůbec nejlepších dokumentaristů, který zemřel v roce 2006. Byl Sommerové manželem a Olze Špátové otcem. Celkem 18 nejdůležitějších filmů Jana Špáty bylo zrekonstruováno a vyjdou v čtyřdílné sadě na DVD. V Karlových Varech byl představen jejich reprezentativní výběr, jako je Variace na téma Gustava Mahlera, Hallo Satchmo o pražské návštěvě Louise Armstronga či filmový esej Respice finem. Tento výběr ze Špátových filmů uvede v září společnost Aerofilms i do českých kin.

Niki Karimi

O den později se s diváky sešla členka poroty a proslulá íránská herečka Niki Karimi. O ní si můžete pár řádků na Nekultuře přečíst v článku Významné osobnosti v hlavní porotě filmového festivalu ve Varech. Niki Karimi mě během festivalu překvapila hned několikrát. Vždy se nechala fotografovat pouze dokonale upravená, nikdy bez tmavého šátku. Na dokonalost si hold potrpí. Před slavnostním zakončením festivalu setrvala nejdéle ze všech na červeném koberci a věnovala pohled snad do každého objektivu. K tomu vedla i svého kolegu Roderiga Plá, který s ní přijel v jednom autě. Je tak zvyklá například z Cannes, kde se z červeného koberce opravdu nespěchá. Z ní by si měly vzít příklad české hvězdy, které vždy spíše proběhnou. Když Karimi předávala jednu z vítězných cen, Marek Eben ji na pódium uvedl s tím, že v Íránu je populární jako Karel Gott u nás. A možná i víc.

Černej dynamit a Sin Nombre

Na Master Classes vystoupili hlavně američtí tvůrci. Při jednom ze setkání s diváky diskutovali mladí filmaři Scott Sanders a Cary Joji Fukunaga. Podělili se s nimi například o své filmové začátky – jak natočit zajímavý film za málo peněz a tak podobně. Scott Sanders přivezl parodii na akční filmy ve stylu blaxpoitation sedmdesátých let, ve kterém hráli černošští herci, s názvem Černej dynamit. Ten uvede do českých kin opět Aerofilms, a to 15. října letošního roku. Při natáčení tohoto svého druhého filmu měl Sanders jen malé finanční prostředky – 3 miliony dolarů (za které by u nás natočil třeba i tři české filmy) – proto musel improvizovat. Několik akčních záběrů si koupil z archivu studia Sony, například nevyužitý výbuch z filmu s Chuckem Norrisem, což ho přišlo mnohem levněji, než kdyby celou scénu realizoval. Závěr Černého dynamitu prý dotáčel dokonce ve své garáži. Podle Johna Neina, dramaturga festivalu Sundance, který diskuzi moderoval, se tak pozná skutečně nezávislý filmař. Sanders ve Varech vystoupil i jako DJ v klubu Aeroport, pod svým DJským jménem SuckaPunch. Cary Joji Fukunaga přijel se svým debutem Sin Nombre, který se stal hitem karlovarského festivalu a předtím získal v Sundance cenu za nejlepší režii a kameru. Fukunaga dbal při natáčení na realističnost zpodobení cesty mexických emigrantů do USA. Prý si v zájmu věrohodnosti snímku třikrát vyzkoušel i cestu mezi uprchlíky na střeše nákladního vlaku. Jeden z nejpozoruhodnějších debutů posledních let poskytne českým divákům Bontonfilm od 3. září.

Klasik Paul Schrader

Americký scenárista a režisér Paul Schrader se sice Master Classes nezúčastnil, ale nemohu ho zde nezmínit. Patří totiž k těm nejklasičtějším klasikům hollywoodského filmu. Je snad povinností každého filmového fanouška vidět Zuřícího býka Martina Scorseseho (1980), jehož je Schrader scenáristou. Pro Scorseseho napsal scénáře i k dalším slavným filmům – Taxikář (1976) a Poslední pokušení Krista. Za Taxikáře i Zuřícího býka byl nominován na Zlatý glóbus. Patří ke generaci tzv. nového Hollywoodu, kterou v uplynulých dvou letech v retrospektivě představil i karlovarský festival. Schrader se jako scenárista dále podílel například na Japonské mafii Sydneyho Pollacka (1975) a Posedlosti Briana De Palmy (1976). Brzy začal sám režírovat – Modré límečky (1978), Americký gigolo (1980), Muž v nesnázích s Nickem Noltem (1997) a mnoho dalších. V Karlových Varech představil svůj nejnovější režijní počin Okamžik vzkříšení, tragikomedii o holocaustu. Židovského kabaretiéra, který válku přežil v roli psa v domě nacistického dozorce, hraje Jeff Goldblum. Role nacisty se zhostil Willem Dafoe. Film podle kontroverzního románu Yorama Kaiuka Okamžik vzkříšení sice diváci v českých kinech neuvidí, ale bude jim již od srpna k dispozici v podobě DVD.

Alan Rudolph

S diváky diskutoval také americký nezávislý režisér Alan Rudolph, jehož pět filmů (z celkových devatenácti) festival promítal v rámci speciální sekce Fórum nezávislých – Pocta Alanu Rudolphovi. Dramaturgové festivalu chtěli českému publiku představit u nás dosud neznámého, ale v rámci nezávislého filmu důležitého tvůrce. U nás existuje pouze v roce 2007 Levnými knihami vydané DVD s Rudolphovým filmem Snídaně šampionů (1999), ve kterém hraje množství slavných herců – Bruce Willis, Albert Finney, Nick Nolte či Owen Wilson. Snídaně šampionů se ale z Rudolphova díla spíše vymyká. Většinou má Rudolph, v jehož filmech hraje výraznou úlohu hudební složka (např. Leonard Cohen, Tedy Pendergast) či nerealistické svícení, se sháněním peněz na své originální snímky potíže, přestože produkčně se na mnoha z nich podílel Robert Altman. Jemu byl Rudolph dříve asistentem režie a scenáristou. Festival uvedl mimo jiné autorův film Pamatuj si mé jméno (1978) s Geraldine Chaplinovou a Anthony Perkinsem v hlavních rolích, Zmatek v hlavě (1985) s Krisem Kristoffersonem nebo dosud poslední Rudolphovo dílo Tajné životy zubních lékařů (2003).

Rusko v ženském rodě

Na Master Classes dostala prostor také kinematografie ruská, zastoupená ženami-režisérkami ze sekce Rusko v ženském rodě. Ta představila celkem osm převážně mladých autorek, které v poslední době nejvíce zaujaly. Jako by docházelo v Rusku, kde filmová režie byla vždy hlavně v rukou mužů, k revolučním změnám v chápání tohoto povolání. Dnes již pod celou polovinou ruských filmů jsou podepsány ženy. Proto této stoupající tendenci věnoval karlovarský festival samostatnou sekci. S diváky hovořila Larisa Sadilová, která přijela s filmem Nic osobního, režisérka filmu Plus jeden Oksana Byčkova a Kaťja Šagalova, autorka snímku Tenkrát v provincii.

Velké hvězdy na závěr

Výrazný zájem byl samozřejmě i o setkání s filmovými herci Johnem Malkovichem a Isaachem De Bankolé. Ti podali zprávu o filmovém procesu zase z opačné strany kamery než režiséři, kteří těmto slavným hercům předcházeli. O obou jsem již na stránkách podrobněji psal. Je jen škoda, že z časových důvodů nedošlo při Master Classes i na Banderase. Soudě dle tiskové konference s ním by to jistě byl nemalý zážitek.