I Ztraceni mají svého Pána much
Televizní stanice se nás rozhodly v nové sezóně zaplavit ještě větším počtem seriálů, než bylo do té doby zvykem. Do moře Ordinací, Pojišťoven, Letišť, Pout, Ulic se přes Atlantik přiřítily obří vlny a přinesly Zoufalé manželky, Chirurgy a Ztracené. Tedy v USA v současnosti nejúspěšnější televizní pořady na pokračování.
Především okolo Ztracených se točí podobná kultovnost jako kdysi okolo Star Treku či Hvězdných válek (sice to je film, ale dá se do toho počítat). Na celém světě se tvoří spolky fanatických fanoušků, kteří nejen že sledují každý díl, ale ještě si vymýšlejí svá vlastní pokračování. Dokonce se jimi inspirují i samotní scenáristé. Jde prostě o Ztracenou horečku.
Nutno konstatovat, že ne neoprávněně, protože jde skutečně o to lepší, co se v seriálové produkci objevilo (vždyť obdrželi hned šest seriálových cen Emmy). Navíc psané tak, že se nic jiného než fanatičtí fanoušci nečeká.
Pokud jste ještě neměli tu možnost Ztracené vidět, tak trochu nastíním, o co v nich jde. Letadlo ze Sydney do Los Angeles ztratí spojení a ztroskotá na ostrově mnoho kilometrů mimo původní směr letu. Pád přežije 47 pasažérů, kteří nejprve doufají, že je brzy někdo zachrání. Brzy ovšem pochopí, že záchrana není nablízku, a proto se musejí starat o své přežití. Ztraceni jsou v podstatě nelineárně vyprávěný dramatický příběh necelé dvacítky rozličných charakterů, které se nedobrovolně setkávají v jedné skupině a uzavřeném prostoru. Z toho vznikají konflikty i citové vazby – a zatímco bojují o přežití, divák odhaluje jejich minulost, tajemství a motivace k dnešnímu chování. A právě toto objasňování je na celém seriálu asi to nejpřitažlivější.
Jistě neřeknu nic převratného, když prozradím, že Ztraceni vznikli jako protizbraň proti úspěšné reality show Survivor (u nás Trosečník). Scenáristé dostali jasné zadání, aby napsali scénář k seriálu, který by v sobě kombinoval Trosečníka a silná lidská dramata. Trosečníka tam dostali prostřednictvím ztroskotání na ostrově a nutnosti přežít. Zbývala jen ta osobní dramata. Ani to nebyl velký problém, jelikož většina najatých scenáristů má vystudovanou psychologii a podstoupili kurz, kde studovali lidské chování v krizových situacích a motivaci k určitým jednáním. Každá postava pak prostřednictvím losu získala svého osobního scenáristu, který vymyslel její příběh před pádem letadla.
Seriál, na který se v Čechách každou neděli dívá okolo dvou milionů diváků, má však také jeden zdroj inspirace, o kterém se příliš nemluví. Jde o knihu Williama Goldinga Pán much. Ty z vás, kteří viděli Ztracené a četli zmiňovanou knihu, jistě musela praštit do očí jistá podobnost. Začněme od postav. V Pánu much ztroskotá na ostrově skupinka chlapců školního věku a vůdcovskou roli tam převezme jeden z nich, chlapec jménem Ralph. Tato postava se objevuje i ve Ztracených, ale její rysy jsou rozděleny do dvou hlavních představitelů Jacka a Kate, kteří se rovněž starají o komunitu přeživších. Více toho má v sobě Jack, na kterého stejně jako na Ralpha padá tíha odpovědnosti a nutnosti činit rozhodnutí. Stejně jako Ralphovi se však i Jackovi komunita rozpadá a nedrží pohromadě.
Postava Jacka se objevuje i v knize, ovšem zde je úplně opačná. Jde o lovce, který pro chlapce získává maso a tím si je získává na svou stranu. V seriálu jeho místo zaujímá jistý Locke, který sice nemá takové autoritářské sklony, ovšem má stejné lovecké (zabijácké) instinkty.
Asi nejznámější postavou Pána much je Čuňas neboli obézní, ale velmi inteligentní a upovídaný chlapec, který provází Ralpha na každém kroku a dává cenné rady. Také jako jediný má zdroj ohně (brýle). Světe div se, i Ztraceni mají svého tlouštíka, který je (alespoň zatím) kladná postava a pomáhá Jackovi se záchranou přeživších. Zatím sice nedostal tolik prostoru, ale jistá podobnost (až na ty brýle) tu je. Jako důkaz by mohla posloužit také skutečnost, že právě postava Hurleyho (jak se tlouštík jmenuje) byla obsazená jako vůbec první.
Mohli bychom jmenovat i další postavy, které sice nemají přímé předlohy v knize, ale shodují se v mnoha rysech s postavami z Pána much. Jenže na nějaké závěry je ještě brzy, jelikož se mnoho charakterů ještě nestačilo plně projevit. Vždyť Nova zatím odvysílala jen pár dílů.
Podobnost s knihou však není jen v rámci postav a jejich podobné životní situace. Již úvodní sekundy pilotního dílu (mimochodem vůbec nejdražší seriálová epizoda v historii – čtvrt miliardy korun) jsou jako vystřižené z knihy. Jack se probouzí v džungli a začne objevovat a uzdravovat ostatní ztroskotance. V knize se Ralph probere a postupně narazí na Čuňase a další chlapce. Poté se odeberou společně na pláž.
Také způsob obživy prostřednictvím zabíjení kanců je stejný, nemluvě o stěhování do skály a rozdělení společenstva, které rovněž proběhne jak v seriálu, tak v knize.
Co mě však nejvíce přivádí k domněnce, že Pán much byl pro scenáristy Ztracených oblíbeným zdrojem inspirace, je fakt, že stejně jako Goldingovi chlapci mají i Ztraceni svou obludu, kvůli které se obávají chodit do centra ostrova. U Goldinga je to mrtvý parašutista na skále (což však chlapci nevědí). Co straší Ztracené zatím není známo, ale tváří se to velmi nebezpečně (kácí to stromy jako párátka a sežralo to pilota).
Je možné, že se mýlím a všechny podobnosti vycházejí čistě z faktu, že postavy jsou vržené do téže situace a přirozenost velí chovat se v obou případech stejně, ale nedivil bych se, kdyby se Ztraceni postupem času začali vzájemně zabíjet, honit po ostrově, který by nakonec zapálili, a kdyby je zachránil námořní admirál.
{exitpoll id=10}