Mezinárodní festival studentských filmů Písek 2006 (1. den)

Po nutné akreditaci a překotném ubytování v hotelu nám zbylo něco málo času před další vlnou soutěžních snímků, který jsme samozřejmě nemohli využít jinak než prohlídkou města, které má tu odvahu hostit akci, jíž se účastní studenti filmařiny ze všech koutů světa. Obec je to vskutku malebná. Náměstí jako ze škatulky, plné architektonických skvostů, nekuřáckých kaváren, lidí, aut a radnice, která všemu dominuje. Procházka po starém mostě svou magií připomíná drncavou promenádu po mostě Karlově, jen je o něco kratší a na sochy chudší. Nechybí zde ani literární kavárna (k mé radosti), kde se také odehrávají některé doprovodné akce festivalu, ale na ty bude ještě čas. Přesně řečeno, časem nějaké budou, ovšem času samotného zde samozřejmě nazbyt není. Od rána do večera se kinem Portyč prohánějí soutěžní snímky všech tvarů, barev i velikostí a my vám již teď můžeme slíbit, že všechny je rozhodně neuvidíme, neboť některé z doprovodných akcí také stojí za zhlédnutí, a rozhodně si nenecháme ujít možnost poreferovat vám detailněji o návštěvách některých velmi zajímavých lidí, dnes jsme si například poslechli debatu s Václavem Marhoulem, které v příštích dnech věnujeme celý článek, takže o nic nepřijdete.

Ale zpět k věci stěžejní. Dnes od 9:30 až do večera stihlo předvést své kvality v místním kině rovných 25 filmů, které spolu soupeří v kategoriích: hraný film, dokumentární film, animovaný film a klip a reklama. Nebudeme se samozřejmě rozepisovat o všech, to bychom tady byli do rána a někdy musíme také načerpat síly na zítřek. Ale rozhodně zmíníme těch několik, které nás osobně velmi zaujaly. Sluší se podotknout, že bez výjimky všechna díla mají plné právo účastnit se tohoto prestižního klání, neboť kvalitou si rozhodně nezadají se svými "vyzrálejšími" kolegy. Samozřejmě musíte čas od času přimhouřit oko nad rozlišením obrazu apod., neboť studenti byli, jsou a budou chudí a tedy bez prostředků k natáčení na super materiál hodný velkých pláten, což ovšem nijak neshazuje ve většině případů úchvatný obsah.

Za všechny můžeme jmenovat například krátkou filmovou anekdotu "Posel jara" v režii Adriana Kukala (ČR), jejíž podtitul zní: "Na sněhuláky se nestřílí…" Jednoduchý nápad (malá holčička v zimní krajině zastřelí sněhuláka ve stylu hollywoodských hrdinů) ve spojení s proslulou Ortenovou básní Předjaří ústí během několika minut nejen v salvu diváckého smíchu, ale zároveň donutí k drsnému zamyšlení nad problematikou doslovného výkladu a personifikace a nastaví pomyslnou hranici vkusu.

Bez vtipu nebyl ani například slovenský snímek "LOOP" režiséra Milana Baloga, který se s velkou nadsázkou zamýšlí nad minulostí a současností Slovenska. Vše se zde odehrává v malém. Jak komunistickou, tak eurooptimistickou dobu zosobňuje jediná rodina, která se v prostoru rozpadlého paneláku otáčí jako korouhev v politickém povětří, to vše viděno očima nezávislé reportážní skupiny. Film je proložen ještě rovinou instruktážních videí, kde se především dozvíte, jak správně natočit agitační (v podání komunistického "odborníka") a propagační (v podání novodobého pedagoga – byznysmena) dokument. Nemusím asi říkat, jak moc jsou si oba podobní.

Je nezbytné si ovšem maličko postěžovat na německou produkci "Auszeit" (režie: Jules Herrmann), která sice získala nejvíce prostoru v informační brožurce festivalu, ovšem i přes zajímavě znějící popis předvedli němečtí studenti jen schopnost dobře řemeslně okopírovat již stokrát omleté téma postupně odhalované lidské viny. Info tvrdí, že film je žánru noir, s čímž lze jen těžko souhlasit, neboť absolutně nesplňuje kritéria tohoto žánru co do vizuálního provedení.

Dětské publikum (pokud by nějaké bylo) by jistě potěšil krátký animovaný příběh z Austrálie nazvaný "The Bushman of Bunyip Billabong". S humorem a ve verších vypráví, jak jeden bushman znečišťoval přírodu tak dlouho, až si ho obludná příšera odnesla do své louže, kde zálesákův duch dodnes naříká.

Filmů bylo opravdu mnoho a rádi bychom vám je popsali všechny, ale zítra nás čeká neméně perný den, takže vám mohu pouze doporučit: Přijeďte se do Písku podívat sami, místa je zde dost a studentská dílka rozhodně stojí za zhlédnutí. Nuda nezávislého filmu se zde nenosí a všechny snímky směle dýchají originalitou a svěží tvůrčí invencí (tedy až na ten německý).

Ačkoliv festival jako takový začal již ve středu, slavnostní zahájení bylo naplánované až na dnešek (tedy čtvrtek, neboť zbývají 2 minuty, než se den přehoupne) na sedmou hodinu večerní. Celé vystoupení na pódiu bylo krátké, výstižné a moderované Pavlem Andělem – jinými slovy takové, jaké by mělo být vždy. Dostalo se na sponzory, na proslov ředitele festivalu MgA. Miloně Terče, proslov starosty Písku JUDr. Luboše Průši i na představení poroty – to vše v naprosto rekordním čase. Nechyběl ani nezbytný raut a jako bonbónek promítali organizátoři nový český film Grandhotel, který vám tímto vřele doporučuji, po čase jedna česká komedie bez zbytečného melodramatu.