Víkend na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě 2013

Festival od pátku do neděle zažil i pár tzv. zvláštních uvedení. Tato kategorie se týká filmů, které z různých úhlů nazírají na vývoj a budoucnost našeho světa. Ať se může zdát toto typické dokumentaristické téma již trochu vyčpělé, mohli jste být v Jihlavě svědky nových forem a přístupů k vyjádření toho či onoho světonázoru.

Prvním zajímavým filmem, který je do této sekce zasazen, je například i nový film Lukáše Kokeše V. I. P. / Vietnamese Important People. Film pojednávající o mladých Vietnamcích žijících v ČR se dostal v Jihlavě do trojpásma společně s filmy Umění zmizet polského režiséra Barteka Konopky a Nemůžu křičet hlasitěji od přítomného Rakušana Roberta Cambrinuse. Hledat spojnice mezi takto odlišnými filmy by byla jistě výzva pro nejednoho filmového vědce, návštěvníci si museli vystačit s řazením podle regionálního původu filmů – který zapadal do soutěžní kategorie Mezi moři. Od dokumentaristy Lukáše Kokeše očekává od roku 2008 veřejnost i porota vysoký dokumentární standart. Kromě loňské hlavní ceny za film Pevnost již totiž posbíral ocenění téměř za každý realizovaný dokument. Jeho novinka V.I.P. je charakteristická dynamickým zpracováním a prostorem, který Kokeš nechává pozorovaným k vlastní, někdy i skřípavě nahrané sebeprezentaci. Vybraní Vietnamci jsou moderní a příkladně kopírují vysoké standardy západní konzumní společnosti. Dokument si klade za cíl poukázat na fakt, že další generace českých Vietnamců nejsou už jen trhovci a znalci asijské kuchyně.

Subjektivně nejzajímavějším zvláštním uvedením byla jednoznačně nedělní projekce filmu Budoucnost, má láska, jejž má na svědomí Švédka Maja Borg. Tento portrét současné společnosti vystavěný na názorech a vizích vědce Jacquea Fresca zpracovává smysl existence místy až se zenbudhistickou moudrostí. Na principiálně stejných styčných bodech, které jsou nutné k přežití člověka na tomto světě, pak Maja Borg přidává úvahy o rozkladu lidského milostného života. Dokument však vůbec nepůsobí přechytrale a každá věta je zde v přirozeném kontextu. Stejným způsobem si snímek dokáže poradit i s citlivým tématem energetické udržitelnosti přetechnizované společnosti, které již spousta filmařů v minulosti rozvedla do zbytečně vášnivých dialogů. Tato civilizačně-romantická esej je stejně jako další snímky k dohledání na streamovém webu festivalu dafilms.cz.

Očekávaným vrcholem víkendových projekcí bylo také uvedení kontroverzního zpracování kauzy zavražděné studentky Ludmily Cervanové od slovenského režiséra Roberta Kirchhoffa. Film Kauza Cervanová se věnuje vykonstruovanému normalizačnímu procesu nad studenty, kteří měli údajně znásilnit a zavraždit Ludmilu Cervanovou. Jednalo se o syny z tehdejší šedé zóny slovenské komunistické strany a jejich disciplinární potrestání mělo jednou provždy garantovat neprůstřelnost tehdejší justice a moc strany, která se nezastaví ani před potrestáním svých nejvěrnějších. Největší předností Roberta Kirchhoffa, kterou výrazně projevil například při režisérském vedení Jana Buriana v cyklu české televize Burianův Den žen, je bezesporu entuziasmus při hledání pravdy. Prorostlý normalizační aparát lze však prostříhávat jen s urputnou trpělivostí. Odhalení pravdy tak může znamenat práci i pro budoucí generace. Snímek vyvolal v sále bouřlivou diskuzi, která se týkala především mapování dostupných možností při vyšetřování zahrabaných kauz a faktického zhodnocení důkazů. Současně je nutné vyzdvihnout faktický přístup Roberta Kirchhoffa a jistou dávku nezaujatosti vůči přesvědčivě pravdivému příběhu všech zúčastněných. Rád budu přítomen i diskuzi celonárodní, kterou toto české uvedení určitě vyvolá.

Festival se pomalu dostává do svého velkého finále a již dnes večer se dozvíme, který dokument bude letos pro porotu ten nejdůležitější.