Výdělečná hvězda Will Smith

Will Smith nebyl vždy „jen“ Willem Smithem. Narodil se jako Willard Christopher Smith, Jr., ale jelikož by se mu jméno nevešlo do kolonek na sešitech, zvolil raději úspornější verzi. V rodném listě se mu také skví datum 25. září 1968, kdy ho jeho matka Caroline přivedla na svět. Když malý Will chodil do školy, na většinu lidí působil jako okouzlující mladík, takže si celkem rychle vysloužil známou přezdívku Fresh Prince. Lidé ho ale měli rádi také proto, že již od dvanácti let svoji pozornost věnoval hudbě. Dal se do kupy s Jeffem Townesem, jehož koníčkem bylo mixování a scratchování, a skládali vlastní songy většinou humorného a chytlavého charakteru. Poté do party přibrali ještě beatboxera Clarence Holmese, s nímž to dotáhli až k výhře Grammy v rapové kategorii.
To už se ale psal rok 1988, což je jen dvouroční skok k televiznímu sitcomu, kterým se Will všoupnul před kamery a už odtamtud prakticky neodešel. Úspěšný seriál Fresh Prince mu nabídl možnost odstartovat hereckou kariéru, kterou nehodlal promarnit. Svůj filmový debut v hlavní roli si odškrtnul snímkem Šest stupňů odloučení. Ztvárněním mladého homosexuála Paula v lehce kontroverzním snímku si přišel na dobré kritiky, a tak si začal říkat o vyšší honoráře. Producent Jerry Bruckheimer, chlapík s jednoznačným čuchem na pořádné výdělky, neváhal nadějnému černochovi naházet do prasátka pět milionů dolarů, aby společně s Martinem Lawrencem zazářili v akčně-komediálních Mizerech. A co se nestalo. Pod režií Michaela Baye vznikl sice klasický policejní „buddy movie“, ale do kasiček se sypaly desítky milionů, takže si Will Smith s Mizery udělal jeden ze svých životně nejdůležitějších zářezů.
A v tomto optimistickém řezání nechtěl jen tak přestat. Další pořádnou kládou se pro něho v roce 1996 stal Den nezávislosti. Mimozemská invaze, spousta trikově vypiplaných scén a voják Steven, který jednoho chapadlovitého cizáka sestřelí a dotáhne do vědeckých laboratoří. Aneb kdo by si nepamatoval například efektní odpálení Bílého domu. O digitální vymoženosti a luxusní výdělky nebyl ochuzen ani další snímek, v němž Will Smith fórkoval po boku parťáka Tommy Lee Jonese. Jako agenti K a J pracují pro tajnou agenturu, po níž je pojmenovaný i samotný film Muži v černém. Musejí dávat pozor na vesmírné vetřelce. A že se takových podivných individuí u nás pohybuje zatraceně velké množství. Když se nějaká potvora rozhodne porušovat pravidla, čeká ji nekompromisní rozklad na kupky slizu. Rozplizávání mimozemšťanů ale není jedinou humornou vložkou komediální sci-fi. Vtípků bylo napsáno dostatek, takže moc nepřekvapí, že se z chlapáků v černém stal další blockbuster. Will si však zpočátku tmavý oblek a pořádný kvér vzít nechtěl, ale naštěstí poslechl svoji manželku Jadu Pinkett Smith.
„Ano“ díky Jadě tedy řekl postavě agenta Jaye a v roce 1997 také jí osobně. Stala se jeho druhou ženou (tou první byla Sheree Zampino) a klape jim to dle všeho dobře. Alespoň se tak dá dedukovat z toho, že spolu mají dvě děti a i po více než deseti letech jsou stále svoji. Jada Pinkett Smith umí též dobře vybírat z filmových nabídek, jelikož si zahrála v pokračování Matrixu. V tom Matrixu, kde si Keanu Reeves v roce 1999 zažehnul doživotní slávu jako Neo. V tom Matrixu, kde roli Nea Will Smith odmítl, aby si mohl střihnout ohromný propadák Wild Wild West. Sympatického černocha ale fatální chyba nemusela mrzet příliš dlouho, protože už o rok později si zlepšil reputaci v golfové Legendě o slavném návratu a následně se ujal postavy jednoho z nejkontroverznějších sportovců všech dob, boxera Muhammada Aliho. Režisér Michael Mann ho nechal rozdávat tvrdé rány a nutil ho potit krev, aby za dobové hudby vypadaly bitky uvěřitelně a masivně. Výsledek? První nominace na výhru plešatého panáčka pro cílovou postavu tohoto profilu.
Na další možnost získat Oscara si Smith sice musel pět let počkat, ale na škodu to určitě nebylo. Než si totiž se synem Jadenem zahráli ve smutném příběhu o otci ve finanční krizi, který se protlouká životem se svým malým klukem, objevil se v dalších finančních hitech. Pokračování Mužů v černém a Mizerů se dala považovat za sázku na jistotu, když se ale milionky sypaly i z povedené akční sci-fi Já, robot a oddychové romantické komedie Hitch: Lék pro moderního muže, rodák z Philadelphie začal patřit do herecké extratřídy, jež obdržené milionové honoráře bezpochyby navrátí zpět do kasiček producentů. A přidá ještě jednu nulu navíc.
V roce 2006 Willíkovi spadla do kapsy, jak již bylo zmíněno, druhá oscarová nominace. Tentokrát za výkon ve Štěstí na dosah. A pokud se podíváte na program kin pro příští týden, měli byste v něm najít sci-fi s Willem Smithem. V Já, legenda ztvárnil vědce Roberta Nevilla, dost možná posledního žijícího člověka na planetě. A jak jinak, je to herecký koncert, který Will diriguje kvalitně, i když nemá téměř žádný orchestr. Devětatřicetiletý chlapík zkrátka umí. V hudbě, ve filmu a snad i v soukromém životě. Ať mu to vydrží.
Reklama