Den, kdy se zastavila Země – tak trochu jiné sci-fi?

Na samotném remakeování jako takovém není nic špatného. Co ale v případě, když jsou celá léta nové verze hluboko pod úrovní originálů? Narozdíl od hororů starých 20 let, které ještě pořád fungují dokonale, se však zdá být remake 50 let starého sci-fi oprávněný, zejména pokud jde o slavné dílo z roku 1951, které natočil Robert Wise a dnes ho pohříchu téměř nikdo nezná.

O co tedy jde? Divák odchovaný filmem nemá být čím překvapen: Po celé Zemi se začnou zjevovat koule zjevně mimozemského původu a z té největší, která přistane v newyorském Central Parku, se vyloupne posel Klaatu, který záhy získá charizmatickou tvář Keanu Reevese. Přišel zachránit Zemi, to ale vůbec neznamená, že taky lidstvo. Spíše naopak. Člověk je nebezpečný a destrukční druh, vesmírné společenství civilizací není ochotno připustit, aby ve snaze o přežití zničil miliony jiných, stejně hodnotných druhů života. A tak zatímco on chce jednat s nejvyššími představiteli Země, američtí vojáci ho strčí do laboratoře, kde na něm chtějí dělat paranoidní pokusy. Pomoct mu, a tedy pravděpodobně snažit se o záchranu lidstva, se pokusí astrobioložka Helen (Jennifer Connely) a vy si můžete tipnout, jestli se jí to povede…

„Den, kdy se zastavila Země trpí několika neduhy, a tím hlavním není, že příběh není dostatečně nosný pro efektní akční velkofilm, ale že se po celý čas neumí rozhodnout, na kterou stranu se přiklonit.“

Den, kdy se zastavila Země trpí několika neduhy, a tím hlavním není, že příběh není dostatečně nosný pro efektní akční velkofilm, ale že se po celý čas neumí rozhodnout, na kterou stranu se přiklonit. Ve snaze vyhovět všem, jak to už u obřích hollywoodských produkcí bývá, se míjí účinkem snad u všech kategorií diváků. Pro jedny nebude dost dynamický a katastrofický, protože jeho jádrem i nosnou myšlenkou je přece jen pořád mírové poselství. Triky jsou velice povedené, hlavně nástupní třetina není prosta ohromujících okamihů prvotřídní filmové magie a ukázkám mimozemských zkázonosných technologií zas nechybí efektnost. Mezitím se ale odvíjí příběh našich hlavních postav, který má vyvolat emoce, a tady najdeme chvíle, kdy film až zoufale selhává.

Děje se to hlavně prostřednictvím malého Jadena Smithe (mimochodem syna Willa Smithe), jehož neobratné začlenění do děje se ocitá hodný kus za hranicí citového vydírání. Po většinu času to zachraňují Jennifer Connely a Keanu Reeves, kde první působí velice přirozeně a lidsky a diváky si v okamžiku získá, a druhému sežerete jeho výkon i s navijákem, i když se tváří pořád stejně (a hlavně stejně jako ve všech filmech). K závěru a rádoby vypjatým emocionálním scénám, kde je Smithovi přenechán větší prostor, se ale mnozí přistihnete při rozladění, znechucení až zuřivosti, to podle míry, s jakou snášíte patos a nepříliš vhodně a zdařile přepálenou sentimentalitu. Zvlášť v okamžiku, kdy se jedná o osud celého lidstva…

Hlavní hodnotou díla tak zůstává jeho nadčasová myšlenka, i když triviální a příliš jednoduše a přímočaře podaná. I když to po všech těch průserech se „světovým mírem“ u filmu s takovou mírou spolupráce s americkou armádou nebezpečně zavání alibismem… Že má Hollywood strach natočit čistě filozofickou sci-fi, to nikoho nepřekvapí (přišel na to i Darren Aronofsky se svou Fontánou), spíš mě zarazilo, že byl film tak krátký a nevyžil se v dlouhých lyrických sekvencích podávajících krásy Země a jejího života, které jsou hodné obdivu i ochrany a které bychom tak snadno mohli zničit. Některé momenty k tomu měly vizuálně i pocitově hezky nakročeno, podmalovány podmanivou hudbou Tylera Batese. Vše ale zůstalo jen u krátkých pohledů a film se vždycky rychle překlopil k polotovarové podobě popcornové zábavy typu „Zhlédni, odejdi a zapomeň“. U takového titulu a potenciálu je to dvojnásobná škoda, hlavně když některé scény a sekvence fungují velice spolehlivě. Zůstává jen konstatovat, že Den, kdy se zastavila Země díky nim alespoň za zhlédnutí určitě stojí, a utěšit se myšlenkou, že poselství, které bylo aktuální na počátku studené války, je nanejvýš vhodné k zamyšlení i v dnešním světě. Některé věci nelze totiž nikdy dost připomínat…

Den, kdy se zastavila Země / The Day the Earth Stood Still (USA, 2008)
Režie: Scott Derrickson
Scénář: David Scarpa podle scénáře Edmunda H. Northa z roku 1951
Kamera: David Tattersall
Hudba: Tyler Bates
Střih: Wayne Wahrman
Hrají: Keanu Reeves, Jennifer Connelly, Kathy Bates, Jaden Smith, John Cleese
Délka: 103 minut