Dobrý člověk ještě žije… v NDR (Životy těch druhých / Das Leben der Anderen)
Film Životy těch druhých je celovečerním debutem mladého německého režiséra a scenáristy Floriana Henckel-Donnersmarcka (*1973), který se v něm obrací k nedávné východoněmecké minulosti, tedy k minulosti komunistické. Svým snímkem pak dokládá, že k tomuto období lze přistupovat i z jiné pozice nežli komediální, jak to činí mnoho současných německých filmařů – Životy těch druhých jsou čistokrevným dramatem, napínavým a tragickým, které se svou snahou o maximální autentičnost přibližuje žánru dokumentu.
Hlavním hrdinou tohoto snímku, odehrávajícího se v NDR osmdesátých let, je agent východoněmecké tajné policie Stasi – kapitán Gerd Wiesler (Ulrich Mühe) s krycím jménem HGW XX/7. Ten je pověřen sledováním úspěšného dramatika Georga Dreymana (Sebastian Koch). Proč se tento prorežimní autor s pověstí oddaného komunisty stává předmětem zájmu bezpečnostních složek? Kromě faktu, že v očích tajné policie není nikdo zcela bez viny (a v uměleckých kruzích zvlášť), zde hraje roli i Dreymanovo přátelství s režimem perzekvovaným divadelním režisérem Albertem Jerskou (Volkmar Kleinert) či skutečnost, že jeho přítelkyně a milenka, krásná a obdivovaná herečka Christa-Maria Sieland (Martina Gedeck), učaruje poživačnému ministru kultury Bruno Hempfovi (Thomas Thieme). Jisté je, že Dreymanův osobní i profesionální život se v té chvíli ocitá na nejisté půdě, kde každý chybný krok může vést nejen k zákazu činnosti, ale i autorovu zatčení a uvěznění.
Právě tento pár, doplněn o nejbližší přátele, představuje onen divadelní či obecně umělecký svět, do něhož agent HGW XX/7 při plnění zadaného úkolu vstupuje a který opouští jako zcela nový člověk – jako „dobrý člověk“. Setkání s láskou, nezištnou a obětavou, stejně jako s ryzím přátelstvím, totiž kapitánovi Wieslerovi otevře oči a tento zatvrzelý muž, dosud slepě sloužící nelidskému režimu, najednou zjišťuje, že tyto hodnoty ve svém vlastním životě zoufale postrádá. A tak honicí pes, poštvaný proti třídnímu nepříteli, nalézá při střetu s ním svou dávno ztracenou lidskost. Úděl takové bytosti je však krajně nezáviděníhodný – zatímco pokračovat v dosavadním pronásledování by bylo pro člověka schopného citu hotovým sebetrýzněním, otevřená vzpoura proti
všemocnému režimu spolu s povědomím o jeho praktikách zase čirým bláznovstvím. Wiesler se proto rozhodne Dreymana zpovzdálí chránit…
Co se týče hereckého obsazení, převládají postavy známé z německých divadelních jevišť, mezi nimiž jednoznačně vyniká představitel hlavního hrdiny Ulrich Mühe, který svým navýsost přirozeným hereckým projevem dokáže věrně zachytit postupnou proměnu kapitána Wieslera. O mnoho za tímto výjimečně zdařilým ztvárněním přisouzené role však nezaostávají ani výkony dalších herců v rolích vedlejších, ať již ztvárňují nejistého dramatika Dreymana (Sebastian Koch), rozpolcenou herečku Sielandovou (Martina Gedeck) či vypočítavého důstojníka tajné policie, podplukovníka Grubitze (Ulrich Tukur, kterého do svých filmů obsadili mj. Steven Soderbergh (Solaris) nebo István Szabó (Na miskách vah)).
Florian Henckel-Donnersmarck věnoval přípravě svého prvního celovečerního filmu čtyři roky a zvýšenou pozornost se rozhodl klást na autentičnost prostředí vzhledem k době, v níž se děj snímku odehrává. Konzultace s odborníky, rozhovory s pamětníky „z obou stran barikády“, studium příslušné literatury – to vše se odráží na výsledné podobě Henckel-Donnersmarckova filmu, ať už se
jedná o použité exteriéry, převládající barvy, popisované praktiky Stasi apod. Důležitou složku představuje filmová hudba, odpovídajícím způsobem podbarvující celý snímek, za kterou stojí oscarový skladatel Gabriel Yared (Talentovaný pan Ripley, Anglický pacient) a Stéphan Moucha spolu s Pražským symfonickým orchestrem (!).
O kvalitě tohoto snímku jistě svědčí už samotné množství ocenění, kterých se mu dosud dostalo – mj. 7 cen Lola udělovaných německou filmovou akademií, titul Evropský film roku 2006 nebo fakt, že byl vyslán, aby se ucházel o amerického Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Herecké výkony, silný příběh a skvěle zachycená dobová atmosféra učinily ze snímku Životy těch druhých nevšední zážitek, který by si diváci neměli nechat ujít – a pro obyvatele postkomunistických zemí to platí dvojnásob.
Životy těch druhých / Das Leben der Anderen (Německo 2006)
Režie: Florian Henckel-Donnersmarck
Scénář: Florian Henckel-Donnersmarck
Kamera: Hagen Bogdanski
Hudba: Gabriel Yared, Stéphan Moucha
Hrají: Ulrich Mühe, Sebastian Koch, Martina Gedeck, Ulrich Tukur, Thomas Thieme, Volkmar Kleinert
Délka: 137 minut
Česká premiéra: 4. 1. 2007
