Elitní zabijáci: další zaměnitelné řemeslo

Statham zde hraje další variaci na roli profesionála (tentokrát se jménem Danny), kterému se to v životě tak moc zkomplikovalo, že za to bude muset někdo tvrdě zaplatit. Proto vyráží na poslední misi, aby zachránil svého nejlepšího kamaráda a mentora Huntera (Robert De Niro). Jenže aby se mu to podařilo, musí pro jakéhosi šejka, který jeho přítele drží v zajetí, zabít tři bývalé agenty britských speciálních jednotek SAS. Ty ovšem jako oko v hlavě hlídá nebezpečný Spike (Clive Owen).

V úvodních titulcích je poměrně vtipně uvedeno, ale z plakátu či traileru to není téměř zřejmé, že Elitní zabijáci se odehrávají v roce 1980. Poznat to nelze snadno ani z výsledného díla, které se rozhodně nijak intenzivně nesnaží navodit retro atmosféru. Jediné faktory, které tak upomínají na tuto dobu, jsou Owenův knírek (doplněn superobřím knírem Dominica Purcella), stará auta a absence jakýchkoliv moderních technologií. Zdá se tedy, že snímek je zasazen do této dekády jen z toho důvodu, že se jedná o adaptaci románu Ranulpha Fiennese, nesoucího nálepku „podle skutečné události“.

O nějaký politický přesah se ovšem tvůrci filmu vůbec nesnaží, pouze se tu několikrát tezovitě naznačí, že britská vláda a jí úslužné tajné organizace jsou hamižné a podílejí se na spoustě nepěkných činností. Zasazení do osmdesátých let a politické pozadí jsou tedy napůl zanedbatelné propriety. Co ovšem přehlédnout nelze, je nedostatek humoru a nadsázky, které by jinak druhořadý akční thriller dokázaly učinit alespoň trochu snesitelnějším.

Elitní zabijáci si o takový přístup téměř žádají, protože jejich děj obsahuje několik pekelně provařených klišé. Skoro to až zabolí, když Statham smrtelně vážně pronáší věty typu: „Už to nemůžu dál dělat, tohle byla moje poslední akce.“ Stejně špatně na plátně vypadají Dannyho flashbacky znázorňující vzpomínky na sbližování s australskou krasavicí Anne (Yvonne Strahovski), jejíž postava pouze supluje nezbytnou funkci ženského elementu.

Příliš konzistentním dojmem nepůsobí ani hlavní trojlístek. Proti Stathamovi, ztvárňujícímu poněkolikáté podobnou roli nezdolného tvrďáka, stojí herecky o něco zajímavější Clive Owen. Jenže u něj není moc jasné, koho vlastně hraje, a možná to neví ani on sám. Jeho Spike je podivně rozkročen mezi psychopatem, zneužívaným vlivnými lidmi na černou práci, a loajálním ochráncem kamarádů. Zvláštností zůstává, že film naznačuje v jedné cca půlminutové interiérové scéně, že Spike by mohl mít rodinné zázemí. Jenže žena, která se v této sekvenci mihne, se už znovu neobjeví, a tak lze těžko vydedukovat, o koho se vlastně jednalo.

Elitní zabijáky tak nakonec jakžtakž zachraňují solidní akční scény a nestárnoucí štramák Hunter, jehož De Niro pojal s lehkostí, jakou zbytek filmu viditelně postrádá. V průběhu děje sice spíše rozdává šarmantní úsměvy a sem tam zavtipkuje, ale když do rukou vezme kulomet, nelze si nevzpomenout na legendární Nelítostný souboj. Ten chlapík na to pořád ještě má, a proto zamrzí, že zde stráví oproti Stathamovi a Owenovi tak málo času.

Z akčních scén je možné vyzdvihnout bournovsky laděný kontaktní souboj mezi Dannym a Spikem, který střihač tak bryskně smontoval dohromady, až se zdá, že normálně rostlý Owen by mohl být svalnatému Stathamovi rovným soupeřem. Velmi dobře se dívá i na honičku mezi oběma zmíněnými. Ovšem ani jedna z těchto scén neobsahuje nějaký výjimečný moment, který by divákovi dokázal déle ulpět v paměti. A proto i když se v Elitních zabijácích skoro pořád něco hýbe, výsledek vypadá tak obyčejně a zaměnitelně, že se už po pár minutách slévá do jedné dlouhé modrožluté šmouhy.

Elitní zabijáci (Killer Elite, 2011)
Režie: Gary McKendry
Scénář: Gary McKendry a Matt Sherring podle románu Ranulpha Fiennese
Kamera: Simon Duggan, Alain Duplantier
Hrají: Jason Statham, Clive Owen, Robert De Niro, Dominic Purcell, Yvonne Strahovski
Délka: 100 minut
Premiéra v ČR: 6. 10. 2011