Expendables: Postradatelní – vcelku postradatelný akční film

Tisknout - Hodnocení článku:

Čt, 4. listopadu 2010 / Autor: Petr Nagy

O nejnovějším režisérském počinu Sylvestera Stalloneho se začalo mluvit dávno před premiérou a není se čemu divit. Jeho záměr obsadit do filmu zástup veteránů akčního žánru, jejichž průměrný věk se pohybuje okolo padesátky a jejichž sláva se už dávno nedotýká hvězd béčkového nebe, vyvolával mírně řečeno rozporuplné reakce. Mnohým z nich se podařilo s větším či menším úspěchem oprášit své nejslavnější postavy. Na filmové plátno se tak po letech vrátil Rocky, Rambo, Terminátor či John McClane.

Hodnocení: 50 %

Ostatní příjemně překvapili v nových rolích (např. Mickey Rourke v Sin City či Wrestlerovi). Představa jejich hromadného comebacku přesto vzbuzovala mírnou skepsi. Sly však ani tentokrát nehodil ručník do ringu, vzal na svá široká ramena břímě představitele hlavního hrdiny, spoluautora scénáře i režiséra celého snímku a The Expendables mohli vtrhnout na filmové plátno.

Barney Ross (Sylvester Stallone) je vůdcem malého komanda ostřílených vojáků, v němž nechybí specialista na boj s nožem (Jason Statham), na boj zblízka (Jet Li) i na palné zbraně (Terry Crews), demoliční expert (Randy Couture) nebo ostřelovač (Dolph Lundgren). Poprvé se s nimi setkáváme během záchranné mise, která má za cíl osvobození obětí z rukou únosců a jejíž průběh odhaluje nejen schopnosti Barneyho jednotky, ale též jistou řevnivost mezi některými jejími členy. Zlomovým okamžikem se ovšem stává jejich příští mise, při níž mají odstranit nepohodlného diktátora z ostrova Vilena a přitom hledat odpověď na nelehkou otázku, za koho a za co vlastně doopravdy nasazují své životy.

Již samotné obsazení filmu jasně napovídá, že herecký projev rozhodně není jeho nejsilnější devízou – stejně jako v minulosti se tito veteráni akčního žánru spoléhají především na osvědčenou kombinaci tvrdých ran a suchých hlášek.

Co se týče obsazení, nenajdeme mezi hlavními mužskými postavami jediné jméno, které by fanoušci akčního žánru důvěrně neznali – dotyční herci se v těchto vodách pohybují již celá desetiletí a i když jejich filmografie nezřídka obsahují řadu snímků nevalné kvality, žádnému z nich by neměl být upírán nemalý vliv na formování novodobých hollywoodských akčních filmů. Ze stejné herecké kategorie pak byli naverbováni i představitelé vedlejších rolí. Nechybí mezi nimi Mickey Rourke, Eric Roberts, Bruce Willis či Arnold Schwarzenegger, jehož slovní přestřelka se Stallonem patří k nejvtipnějším momentům celého snímku. Již samotné obsazení filmu jasně napovídá, že herecký projev rozhodně není jeho nejsilnější devízou – stejně jako v minulosti se tito veteráni akčního žánru spoléhají především na osvědčenou kombinaci tvrdých ran a suchých hlášek. Mírným vyvážením testosteronem překypujícího ansámblu je pak přítomnost exotické krásky Giselle Itié, jež si v tomto snímku odbývá svůj poněkud rozpačitý hollywoodský křest.

Scénář, na němž Sly spolupracoval s Davem Callahamem, je postaven na běžném schematickém půdorysu „dobro vs. zlo“ (přestože štíty bojovníků dobra nejsou bez poskvrnky a na jejich erbu by se nejlépe vyjímal symbol amerického dolaru).

Je smutným faktem, že Stalloneho velké ambice, odrážející se v hvězdném obsazení jeho snímku, tuto oblast již o moc nepřekračují. Akční filmy, kterým se daří najít své diváky, totiž můžeme pracovně rozdělit na dvě skupiny – snímky sázející buď na zajímavý scénář s plnokrevnými postavami, anebo na překotný a napínavý děj. The Expendables bohužel zůstávají nerozhodně postávat mezi těmito obvyklými variantami a žádnou další přitom nehledají. Scénář, na němž Sly spolupracoval s Davem Callahamem, je postaven na běžném schematickém půdorysu „dobro vs. zlo“ (přestože štíty bojovníků dobra nejsou bez poskvrnky a na jejich erbu by se nejlépe vyjímal symbol amerického dolaru). Kolektivní povaha hlavního hrdiny, tedy komanda „postradatelných“, nadto znemožňuje divácké souznění s konkrétní postavou a odsouvá nás nemilosrdně na pozici nezúčastněného pozorovatele. To je sice běžný průvodní jev onoho druhého typu snímků daného žánru, postaveného spíše na barvité a dynamické akci, ovšem The Expendables i v tomto ohledu poněkud zaostávají či snad stařecky pokulhávají za současnou konkurencí. Stalloneho konzervatizmus, výstižně shrnutý v propagačních materiálech (ale hodnocený kladně) pod heslem „žádné triky“, se totiž v dnešní době jeví jako vzdorovité gesto (nebo starého psa opravdu novým kouskům nenaučíš?), které filmu v důsledku spíše ubližuje. Navíc zde těchto poněkud bezzubých akčních scén nacházíme poskrovnu a obvyklý dynamický spád podobných snímků je roztříštěn rádoby hlubokomyslnými dialogickými pasážemi, nepochybně dalším produktem režisérova nostalgického pokusu vzkřísit alespoň na chvíli zlatou éru amerického akčního filmu. The Expendables však nejsou čerstvým pokračováním Ramba, kterému lze jisté staromilectví snadno odpustit – Stalloneho nejnovější snímek připomíná dinosaura odmítajícího si přiznat, že jeho čas dávno pominul. Pokud nepatříte mezi skalní příznivce akčního žánru, potažmo některé z obsazených vyhasínajících akčních hvězd, pak jsou pro vás The Expendables skutečně postradatelní.