Festivalové ohlédnutí: 35. Letní filmová škola. Zvládnuto!

Obměněný tvůrčí tým v čele s Pavlem Bednaříkem se podruhé chopil nelehkého úkolu řídit rozjetý vlak s názvem Letní filmová škola a bezpečně dovézt do cíle všechny cestující. Po loňském „zkušebním“ ročníku již pořadatelé nemohli omlouvat nesrovnalosti nedostatečným časem na přípravu či nezkušeností. Nyní to bylo „naostro“.

Vřele kvituji viditelnou snahu poučit se z minulého roku a vyřešit zádrhele, jež návštěvníkům Uherského Hradiště znepříjemňovaly pobyt. Především zavedení rezervace míst na některé akce a navýšení kapacity přidáním čtyř promítacích sálů (kreslírna UMPRUM, malý sál Klubu kultury, komorní sál v Redutě a zimní stadion) přispělo k téměř optimálnímu rozptýlení diváckých davů. Oceňuji také posun začátků projekcí v některých sálech, který divákům, jež se pro vyčerpanou kapacitu nedostali na zvolený film, umožnil přemístit se do jiného promítacího prostoru, kde projekce začínala později. Tato opatření zamezila opakování situace z loňské Letní filmové školy, kdy zhrzení návštěvníci, jimž byl kvůli prostorovým limitům zamezen přístup do naplněného sálu, několik hodin bloumali městem, protože další promítání začínalo až v následující obvyklý čas a v mezidobí se nedělo nic. Ani ve dnech, kdy se v Uherském Hradišti očekával největší nápor diváků toužících po ukojení filmovými zážitky, se nevytvořily fronty čítající stovky hlav. Šipky a orientační tabule posílaly účastníky právě tam, kam se chtěli dostat.

Zintenzivnit a zpřesnit by se však mohlo informování diváků o pravidlech ubytování a změnách programu. Údaje na vývěskách před vstupem do sálů a ve festivalovém deníku Filmové listy se totiž někdy lišily. Nejspolehlivější data se návštěvník paradoxně dozvěděl z webových stránek, leč ne každý účastník hledá informace právě tam, pokud se zrovna oddává kolotoči projekcí, besed a přednášek a logicky se domnívá, že údaje obdržené v centru dění budou pravdě nejblíže.

Diváci se (nedobrovolně) přesvědčili o velké škále úrovně lektorských úvodů a překladů. Pokud měli štěstí, slyšeli fundovaný vhled do problematiky, jenž rozšířil jejich obzory. Pokud ho neměli, vyslechli vtipný, ale neodborný lektorský úvod, který je sice pobavil, ale k jejich poučení nepřispěl. Nedomnívám se, že by lektor měl publikum zahlcovat suchými encyklopedickými fakty, ocenila bych však, kdyby např. na představovaného režiséra bylo nahlíženo v kontextu doby či kinematografie země, v níž tvořil. Také práce překladatelů nebyla vždy stoprocentní. Nepatřičně humorně působil kvůli chabému výkonu překladatele úvod Curtizova snímku Sodoma a Gomora, profesionální výkon překladatelky diskuze s režisérem Jacem van Dormaelem naopak ještě povýšil již tak výbornou „lekci filmu po belgicku“.

Jako malý zázrak působil zlatý hřeb doprovodného programu – koncert písničkářky Suzanne Vega. Nedokáži si představit jinou osobnost hudebního světa, která by se do nenucené atmosféry LFŠ hodila lépe. Tato usměvavá a skromně působící dáma uvedla nejen songy z nejnovější desky Beauty and Crime, ale také své nejslavnější písně, na něž okouzlené obecenstvo netrpělivě čekalo.

Letošní průběh filmového svátku v Uherském Hradišti naznačil, že se pořadatelé zaměřili na vhodnou propagaci, usnadnění orientace novým návštěvníkům a zajištění dostatečného počtu promítacích sálů, v nichž najdou útočiště (téměř) všichni filmoví fanoušci. Letní filmové škole letos vyrostla konkurence – podobně koncipovaný Festival nad řekou, který se uskutečnil v Písku pod vedením Jiřího Králíka, dříve spjatého právě s uherskohradišťskou „filmovkou“. Necháme se překvapit, zda se v následujících letech dočkáme soupeření těchto dvou festivalů. Divákovi, kterému nezáleží na tom, zda se na film dívá pod patronací Králíka nebo Bednaříka, může toto zápolení přinést jediné – kvalitní filmy.

35. Letní filmová škola Uherské Hradiště – 24. 7. – 2. 8. 2009