Green Lantern ledabyle představuje nového komiksového hrdinu

Tenhle zelený muž nepatří do světa komiksového giganta Marvel (jako většina známých superhrdinů), nýbrž ke konkurenčnímu DC, jehož nejslavnějšími „značkami“ jsou Superman a Batman. Na rozdíl od nich je ale Green Lantern alias Hal Jordan (Ryan Reynolds) pro většinu filmového publika zcela neznámým pojmem. Náročného úkolu představit divákům novou postavu se zhostil zkušený režisér Martin Campbell (Zlaté oko, Casino Royale) a několikačlenný tým scenáristů. Vzhledem k Lanternově „jinakosti“ nestáli před zrovna lehkým úkolem.

Jedná se totiž o zcela unikátního maskovaného hrdinu s velmi specifickými super schopnostmi, které získal rovněž poněkud netradičním způsobem. Jako svého nositele si ho totiž vybral kouzelný prsten umírajícího fialového mimozemšťana, který patřil mezi ochránce míru a pořádku ve vesmíru. Krátce po tomto setkání podstoupí Hal Jordan kdesi v předaleké galaxii krátký, ale razantní výcvik vedený ostatními „strážci vesmíru“. Při něm se naučí, že moc prstenu pramení ze síly vůle a že je ho třeba pravidelně dobíjet ze zelené lucerny (anglicky „green lantern“). Poté se vrátí na Zemi, kde následně zachrání svou milou (Blake Lively), přičemž se poprvé ukáže na veřejnosti a tak se v podstatě stane hotovým superhrdinou.

Jeden z mimozemšťanů mu sice chvíli tvrdí, že úlohy ochránce není hoden, ale ve skutečnosti o tom neexistuje jakýkoliv důvod pochybovat. Halova cesta za nabytím schopností totiž zcela postrádá nějaký moment zaváhání podobný tomu, když Neo v prvním Matrixu nedokázal přeskočit z jednoho mrakodrapu na druhý. Tvůrci možná dostali strach pokusit se pracovat ve filmu o zeleném létajícím chlápkovi s nějakou psychologií. Namísto alespoň trochu hmatatelné postavy tak představují jakousi variaci na modela z reklamy na parfém zkříženého s tuctovým akčním hrdinou. Plochost jeho charakteru je sice zdánlivě prohloubena přidáním dojemného flashbacku z dětství, ale ten působí spíš nechtěně komicky.

Jako kompenzace ledabyle vykreslené postavy je nám představen zcela nový svět, potažmo vesmír s vlastní mytologií. Ta ale není nikterak komplikovaná a zakládá se pouze na jednoduchém dualismu dvou sil – vůle a strachu. Planeta a univerzum Lanternů tak slouží spíše jako vizuální atrakce třetího rozměru. Hodně divných zelených mimozemšťanů vytváří s pomocí prstenu zelené výtvory své vůle. A na podobném principu fungují i obstojné akční sekvence.

Netradiční mix sci-fi, fantasy a komiksu a neobvyklý vzhled bojových scén ale tým scenáristů ubíjí nedostatkem odvahy být v konstrukci příběhu trochu invenční. Je to znát v průběhu celého filmu, zaplněném řadou šablon a klišé, z nichž většina se váže právě k Halu Jordanovi. Například to, že má trauma z dětství, kamaráda sidekicka a že získá sexy holku, která ho nejdřív nechce. Veškeré dění tak před očima ubíhá ryze automaticky a bez špetky překvapení. K dobru ale můžeme snímku přičíst to, že se mu podaří alespoň jedno zažité klišé s bravurou zparodovat. To když jedna z postav při blízkém pohledu odhalí Halovu identitu, čímž prolomí tabu špatně maskovaných DC hrdinů (Superman či Robin). Green Lantern jako film se tak naštěstí chvílemi nebere příliš seriózně. Zvládne humorně reflektovat absurdní sci-fi výjevy, jako je Halovo první setkání s mimozemšťanem připomínajícím mluvící rybu, jenže o chvíli později ho zase ukáže pateticky řečnícího o ovládání strachu. Jako by se tvůrci k neobvyklé komiksové látce nedokázali postavit čelem a nevěděli, jak přesně s ní naložit. Namísto určité osobitosti, která by pro tak specifický komiks byla potřeba, raději postupně dávkují zažité propriety hollywoodského blockbusteru. Výsledek tedy vypadá jako obstojné a zábavné řemeslné dílo, u kterého se ovšem nedokážeme zbavit dojmu, že bylo natočeno až příliš na jistotu.

Green Lantern (Green Lantern, 2011)
Režie: Martin Campbell
Scénář: Greg Berlanti, Michael Green, Marc Guggenheim, Michael Goldenberg
Kamera: Dion Beebe
Hrají: Ryan Reynolds, Blake Lively, Mark Strong, Peter Sarsgaard, Tim Robbins
Délka: 105 minut
Premiéra v ČR: 18. 8. 2011