Greg Jebal neměl štěstí na vlastní rodiče, ani na rodiče své
manželky. Nyní se pokouší být tím nejlepším otcem a dát svým dětem
dobrý domov a výchovu. Je to ale těžké, když vám za zády pořád stojí
bývalý agent a tchán Jack Byrnes. V režii Paula Weitze se předvádí
další pokračování ztřeštěné komedie. Do kin přichází jako poslední
velký film loňského roku těsně před vánočními svátky. Mezi nejlepší
filmy se však nezařadí ani v hlasování hluchoněmých.
Momenty, kdy se vrací tajnůstkářská nálada plná přehnaných gest
známá z prvního filmu, jsou vzácné, a o to silněji bolí scény, kdy se
tvůrci dopouští kolosálních přečinů vůči dobrému vkusu.
Tvůrci se prý zapotili, než objevili téma, které by stálo za to
zpracovat. Vysvětluje to, proč třetí díl přichází celých šest let po
posledním filmu, ale není zřejmé, proč z toho vylezl příběh ukázkově
tuctový. S jejich bezradností lze soucítit, když sledujeme unylé a
nezábavné úvodní minuty, v nichž se seznamujeme s Gregem Jebalem jako
usedlým taťkou se dvěma dětmi a kancelářskou prací v nemocnici. Jak
vyždímat vtipné situace ze životního stereotypu a absence rodinných
přestřelek mezi Jebaly a Byrnesy? Nasaďte tam ženskou a nechte vzklíčit
podezření z nevěry. Snad příštích šest let nebudou vymýšlet
geniální zápletku s tím, že se Greg Jebal musí potýkat s problémy
vlastní prostaty i menopauzou své ženy.
Málokoho překvapí, že díky
chytře sepsaným smlouvám a vidinám jistého výdělku se vrací celá
herecká sebranka. Nových postav je málo a takový Harvey Keitel se navzdory
své hvězdnosti zcela ztrácí. Hlavní kočkovanou hrají opět Robert De Niro
a Ben Stiller, kteří se tak obloukem vrací k čistě osobnostnímu souboji,
i když tentokrát vyrovnanějšímu. Stillerova postava značně dospěla,
skoro až zestárla, když se musí starat o vlastní potomstvo. Značně
potlačeny však byly party pro Barbru Streisandovou a především Dustina
Hoffmana, jehož role měla být původně ještě epizodičtější. Jeho
scény jsou však jedny z mála, které stojí za to.
Je pochopitelné, proč De Niro vzal před deseti lety roli lehce
fašistického otce, když se série slibně rozjížděla, protože
představovala velmi zábavnou postavu démonického tchána s přísně
tajným tajemstvím. Nyní se celé jeho působení zcela převrátilo a
nezbývá, než si zoufat, kam se jeho postava vyvinula, respektive do jaké
míry zdegenerovala. Promiňme, že ztratil svůj švih agenta veterána, ale
když musí hrát se ztopořeným penisem, nebylo by od věci zavést proces
odebírání oscarových cen. Za tohle by si to jistě zasloužil.
Také Paul Weitz si měl uvědomit,
že už netočí Prcičky, kterými se uvedl do světa filmového průmyslu, a
scenáristé mu v tom neměli pomáhat. Ačkoli se série od svých kořenů
zakládala na boji s pruderností a nebála se být otevřenější ohledně
peprných dialogových přestřelek, tentokrát je to víc než pořádně
horká káva, kterou se popálí pouze a jen diváci.
Není radno se nechat zmást dabingem. Je zvykem, že se v České republice
dabují především díla, která směřují k dětskému divákovi, často
ještě neschopnému číst, aby zvládl titulky. Fotři jsou lotři sice
z plátna česky mluví, ale potomci by si z filmu mohli odnést nějaké to
trauma.
Film totiž dělá zábavu
značně vulgární, občas je násilný a prodchnutý sexuální tematikou.
Příležitostně se mu daří načasovat nálož humoru, aby akurátně
způsobila komediální masakr. Když se to naopak přežene, poznají to
i méně citliví. Přestřelí se laťka a trapné ticho přehluší jenom
trapný smích. Ať už v tom hraje roli penis, zvratky nebo klystýr. Momenty,
kdy se vrací tajnůstkářská nálada plná přehnaných gest známá
z prvního filmu, jsou vzácné, a o to silněji bolí scény, kdy se tvůrci
dopouští kolosálních přečinů vůči dobrému vkusu.
Že fotři dokážou být lotři, víme dávno a koncept se dost vyčerpal
už se skončením prvního dílu. Je otázka, jestli je trojka ještě horší
než dvojka, rozhodně působí bezradněji a ztraceněji, protože fotři obou
partnerů už byli představeni a nové motivy nebo jejich důmyslný vývoj se
ztratily v křeči příliš potentních fórů a impotenci jejich
provedení.
Fotři jsou lotři (Little
Fockers) (USA 2010)
Režie: Paul Weitz
Scénář: John Hamburg, Larry Stuckey
Kamera: Remi Adefarasin
Hudba: Stephen Trask
Hrají: Ben Stiller, Teri Polo, Robert De Niro, Dustin Hoffman,
Barbra Streisand, Owen Wilson, Jessica Alba, Harvey Keitel, Laura Dern
Délka: 98 minut
Premiéra v ČR: 23. 12. 2010
Napsat komentář