Let číslo 93 – dechberoucí vzpomínka na 11. září

Vybrat pro tento film odpovídající žánr je skutečně těžké a s přihlédnutím k jeho obsahu i naprosto nepodstatné. Ať už si jej sami pro sebe zařadíte jako drama, thriller nebo snaživý pokus o dokument, mrazivá realita vás obklopí a nenechá vás na pochybách ani chvíli. V Letu číslo 93 s ní jste konfrontováni nepřetržitě celých 90 minut a po odchodu z kina o ní budete chtě nechtě přemýšlet mnohem déle.

Od první minuty si připadáte, jako byste místo vstupenky drželi palubní lístek a zažívali na vlastní kůži všechen ten chaos v letištních halách. Těkáte pohledem z jednoho člověka na druhého, připadají vám cizí, za chvíli už si jejich tváře nepamatujete. Všude kolem sebe slyšíte útržky cizích rozhovorů, loučení s blízkými... a najednou spatříte JE – muže seriózního zjevu s tmavší pletí. Stejně jako všechny ostatní pasažéry je vůbec neznáte a ani později už nedostanete příležitost se o nich dozvědět něco bližšího. Před očima se vám dále střídají záběry z letiště a z řídícího letového střediska, kde vše pracuje s přesností každodenní rutiny, až najednou přijde naprostá paralyzace a nikdo neví, co má dělat. Děj se stupňuje v reálném čase, minutu po minutě. S nástupem do letadla přechází film do své druhé fáze, kdy už se vám vstupenka začne skutečně potit v ruce. Roztřesená ruční kamera mistrně dokresluje vypjatou atmosféru v letadle. Čtyři muže, kteří sem přišli splnit své životní poslání, sužuje nervozita z pozdního startu letadla. Jinak tu žádná psychologizace postav, přikrášlené dialogy, rozvíjející se osobní vztahy ani děsivý hudební doprovod nekazí dokumentární záměr. Proč také? Úplně stačí, že se vše odehrává na pozadí skutečnosti, která sama o sobě děsí svou syrovostí a nejistotou. Nejsou vám předloženy příčiny, ani důsledky, což jen prohlubuje pocit úzkosti a zároveň přibližuje vizi budoucnosti

Stáváte se svědky toho, že i teroristé musí sbírat odvahu ke svému tragickému činu, že i oni jsou jen lidé, kteří pochybují. Přestože se jistý konec nezadržitelně blíží, vy stejně jako oni před pěti lety nepřestáváte doufat v záchranu. Vzrůstající beznaděj pasažérů, kteří se zoufale snaží dovolat pomoci u svého Boha, je zde v ostrém kontrastu se vzrůstajícím strachem Alláhových bojovníků, kteří se dovolávají Nejvyššího, aby jim dodal sílu zemřít. Na jedné palubě tak spojily svůj osud dva odlišné světy. Jejich společným jmenovatelem se v dané chvíli stává strach. Strach z beznaděje a neodvratné smrti. Na závěr už jen snaha sebrat poslední síly, spojit svou odvahu s ostatními a zoufale se pokusit o záchranu. Poslední pud sebezáchovy, pak konec, náraz, černá tma... nejpůsobivější a nejtragičtější část celého filmu, která srazí na kolena i zaryté Antiameričany.

Paul Greengrass natočil tento film na základě pečlivého prostudování dokumentů týkajících se 11. září, motivován rozhovory s příbuznými obětí a za spolupráce některých letištních zaměstnanců, kteří si ve filmu byli ochotni zahrát sami sebe. Jestli čekáte film plný hvězd, tak jste tu na špatné adrese. Režisér vybíral záměrně neznámé tváře co nejvíce podobné skutečným obětem.

Dnes jsou hrdinové letu 93 v médiích prezentováni jako první bojovníci proti teroru, tenkrát to byli jen lidé, kteří chtěli žít. Žít jako my všichni – tady, teď a beze strachu z budoucnosti. Tato strhující podívaná je nejlepší způsob jak nezapomenout, i když si myslíme, že nás se to netýká, a vyjádřit obětem alespoň trochu úcty.

.:Přečtěte si recenzi Ládi Konečného:.

Režie: Paul Greengrass
Hrají: Christian Clemenson, Trish Gates, Polly Adams, Cheyenne Jackson, Opal Alladin
Scénář: Paul Greengrass
Hudba: John Powell
Premiéra: 24.08.2006
Žánr: drama
Přístupno od 15 let
Formát: SU
Délka: 107 min.
Zvuk: Dolby digital, Titulky