Mechanik zabiják precizně vraždí a mučí nudou

Distribuční společnost Film Europe uvádí v tomto týdnu do kin dva snímky, které se svou cílovou skupinou diváků nemohou víc lišit. Zatímco Strom života, oceněný v Cannes, bude zajímat hlavně rozjímající lidi, pro něž je film umění, skrz které může autor vypovídat o světě, Mechanik zabiják si koleduje o jednoduché označení „další akční biják s Jasonem Stathamem“. Hrozí, že pod tímhle pojmenováním zůstane i v paměti, a to i přesto, že za sebou má klasiku ze sedmdesátých let s Charlesem Bronsonem.
Místo postavy sledujeme pouze Stathama, který nedokáže přepnout do nějaké jiné polohy nebo se chameleonsky vtělit do někoho jiného. Hraje tudíž svůj standard a unikátní je asi podobně jako donekonečna opakovaná nabídka v teleshoppingu.
Arthur Bishop je mechanik, který pro společnost pracuje dlouhá léta. Dostává zásadně zakázky, které mají být čistě provedeny a výsledek nesmí budit podezření. Ještě bychom neměli opomenout zmínit, že když si říká mechanik, myslí se tím, že vykonává práci nájemného zabijáka. V novinách se ale maximálně dočtete o tom, jak se někomu stala nehoda a nešťastně zahynul. Bishop jenom lehce zaváhá, když má zabít důvěrného známého a jednoho ze společníků firmy. Když se pak u hrobu setká s jeho problémovým synem Stevem, jistý pocit ho dovede k tomu, aby mu pomohl, a když on projeví zájem o to naučit se Bishopovu řemeslu, zavede ho do světa, kde vás od smrti dělí jen drobný kousek.
Z čistě logického přístupu
za použití špetky dedukce by se dalo očekávat, že film bude výrazně
akční, když jeho hlavní a jedinou devizou a obchodovatelnou komoditou se
stal Jason Statham, jenž se podobně jako Schwarzenegger proslavil minimem
obličejových svalů a maximem pěstní síly. Jaké překvapení se však za
krycím označením Mechanik skrývá, když je akce tak málo, že se i sám
Statham musel při natáčení nudit? Stačí to ale, pokud máme sledovat
lacinou báchorku? Ani zdaleka.
Markantním problémem Mechanika zabijáka je, že se dlouhou dobu nedokáže rozhoupat, aby se k něčemu odhodlal. Věří, že pomalým přístupem vykreslí charakter hlavní postavy a vytvoří atmosféru. Ani jedno se mu příliš nedaří. Místo postavy sledujeme pouze Stathama, který nedokáže přepnout do nějaké jiné polohy nebo se chameleonsky vtělit do někoho jiného. Hraje tudíž svůj standard a unikátní je asi podobně jako donekonečna opakovaná nabídka v teleshoppingu. Nejsmutnější ovšem je, když se film pokouší získat pro svého zabijáka sympatie tím, že vraždu omluví zločinnou minulostí oběti, a do toho z elpíčka zaznívá tklivá hudba. Pohleďte na chudáka, který musí zabíjet, protože nikdo jiný špinavou práci neudělá.
Jednotlivé situace se za sebou
řetězí, ale nemají vnitřní pnutí, aby vzbudily zájem o další dění,
a dost dlouho trvá, než se konečně rozpumpuje adrenalin, který rozbuší
srdce milovníka řízné akce. Slabinou totiž je, že scénář ve své
nenápaditosti zcela sráží veškerou diváckou fantazii. Začneme-li totiž
zvažovat, podle jakého typického scénáře hollywoodských filmů se
události vyvinou, zklame nás tím, že zvolí tu nejprostší možnou variantu
a ještě tím zastaví vývoj. Film tak musí začínat od znova a hledat nový
nosný motiv. Poté, co se tedy do rukou Arthura Bishopa dostane příkaz
k zabití blízkého přítele, nezvrhne se film v konspirační pátrání po
původu a důvodech rozkazu, ale úkol se vyplní a my si musíme dalších pár
minut počkat, než se rozjede nové téma.
Je to akční film? Trochu, ale ne dost, aby člověk nezapochyboval o fyzické kondici Jasona Stathama. Je to thriller? Ani ve snu, napětí je tak řídké, že by ho mohla konzumovat i batolata. A komedie to je asi do stejné míry jako muzikál a do úctyhodné dramatizace tomu chybí scénář. Tenhle film má co dělat, aby nalákal kohokoli ke svému sledování. Jedinou tajnou zbraní, která se přes plakáty snadno neprodá, je Ben Foster, který se objevuje v úloze mladého a zbrklého Steva. Tento herec v poslední době neměl moc hereckých příležitostí, ale jeho někdejší účinkování v psychopatické roli filmu Rukojmí zanechalo dojem, který se zúročuje v momentě, kdy jeho postava v Mechaniku zabijákovi prokáže vlohy pro nespolehlivost. Měli bychom mu být ale vděční, když se dokáže vymanit z precizních postupů, které prosazuje Bishop – jejich plánovité provedení je totiž nehorázná nuda vedle Stevovy nejisté improvizace, která muže skončit stejně tak zdarem, jako pořádným průšvihem.
Ke konci si tvůrci vypomohou
několika náhodami, aby si utajované pravdy našly svou cestu k těm, před
kterými měly zůstat skryty a aby se tím pádem neuzavřené linky svedly
dohromady a vše se stalo tak, jak původně mělo. Každopádně Mechanik
zabiják zavdává jeden důvod k tomu se bát, i když s hororem by si ho
nespletl ani filmový analfabet. Režisér Simon West by podle všeho měl
komandovat Expendables – Postradatelné z režisérské stoličky v jejich
druhém výletu do světa filmu. Po tom, co předvedl v tomto snímku, bychom
se měli připravit, že se pokračování Stallonovy týmovky stane skutečně
postradatelným.
Mechanik zabiják (The
Mechanic, 2011)
Režie: Simon West
Scénář: Richard Wenk, Lewis John Carlino
Kamera: Mark Isham
Hrají: Jason Statham, Donald Sutherland, Ben Foster, Tony
Goldwyn, Mini Anden
Délka: 93 minut
Premiéra v ČR: 21. 7. 2011