Milk není žádné mléko
Název filmu Milk svádí k představě
nějakého zapadlého mléčného baru, ale po přečtení anotace je jasné,
že půjde o úplně něco jiného. Filmoví tvůrci vypráví životní
příběh politika Harveyho Milka, bojujícího za práva homosexuální
menšiny v Americe 70. let, kdy přetrvávala perzekuce gayů, a
homosexuální učitelé měli být dokonce hromadně propouštěni ze škol.
„Normální“ většina se totiž obávala, že jiné sexuální orientaci se
lze naučit a že s homosexualitou přichází také mravní a duchovní
pokleslost.
Film Milk byl natočen nedávno, a tak si mohl
odpustit jakoukoliv zbytečnou agitaci ve jménu občanských práv a svobod
homosexuálů. Více než o odlišné sexuální orientaci hlavního hrdiny
Milka a jeho roli ve společnosti je jeho životní příběh ukázkou
člověka, který si v den svých čtyřicátých narozenin uvědomí, že je
potřeba něco změnit – ve svém přístupu k okolí, a posléze
i opačně v přístupu okolí ke gayům a lesbičkám. Do té doby se Harvey
pouze skrýval, normálně žil a pracoval. V podvečer čtyřicetin však
potká Scotta, který mu ukáže, že se nemusí stále skrývat. Odstěhují se
a v jedné čtvrti San Franciska jménem Castro si otevřou obchod
s fotografickými potřebami. A brzy se v tamějším prostředí zorientují
natolik, že se vzájemně začnou podporovat s těmi obchody, které gayům
přejí a obsluhují je, a vyhlásí konkurenční válku těm, kteří je
podpořit odmítají. Tento souboj nakonec konkurenční obchody prohrají,
protože už není, kdo by v nich nakupoval. Do čtvrti Castro se za Harveym a
jeho komunitou přátel začaly sjíždět davy příznivců.
Po násilném zátahu místní policie, kdy je
mnoho homosexuálů policisty zbito a zatčeno, se odhodlá Harvey Milk
k politické kariéře ve jménu své komunity a všech utiskovaných ve své
čtvrti. Začíná dlouhý a nepříliš úspěšný boj o voličskou
přízeň. Film je prokládán autentickými dobovými záběry, část z nich
však hrají herci, aby iluze prolnutí dramatického příběhu s americkými
70. lety byla dokonalá. Dokonce i postavy filmu mají být obrazem reálných
lidí, kteří se do hnutí společně s Harvey Milkem zapojili, nebo byli jeho
milenci. Během závěrečných titulků divák odhalí také jejich skutečné
tváře a následné životní osudy. Celý film tak balancuje na hranici
hraného dokumentu a smyšlené filmové tvorby. Někdy je nesnadné
v rychlosti filmového střihu přesně rozeznat všechny postavy (Milk se
občas pohybuje v bouřícím davu, radí se s většími skupinami
kamarádů…), což je však záměr autorů a podtrhuje to autenticitu
jednotlivých záběrů. Někdy se hovoří tak rychle a nesrozumitelně jako
v běžném životě, a to také tento film přibližuje k hranému dokumentu.
Divák má pak pocit, jako by filmoví tvůrci byli skutečně přítomni
historickým událostem.
Cesta Harveyho Milka za politickou kariérou ve
jménu ideálů, které se rozhodl otevřeně vyznávat, a ve jménu komunity
jemu blízkých lidí se stala pro filmaře stěžejní. Současně se vyhnuli
přehnané glorifikaci a naopak tu a tam situace odlehčují. Autory zajímají
vedlejší postavy, které měly na Harveyho osud vliv. Až s přílišnou
pečlivostí je zde vykreslen vztah s jeho politickým rivalem, který tak
osudově zasáhne do jeho života. Na tomto vztahu se však také ukazuje
odvrácená strana Milkovy osobnosti a jistá dávka jeho kariérizmu.
Výsledný obraz jeho charakteru má tím pádem velkou plasticitu.
To, co již divák příliš nevnímá, je kameramanova preciznost. Byl postaven před úkol co nejvíce se přiblížit autenticitě skutečného filmového dokumentu a zároveň neztratit ze zřetele, že jde o dějový film, striktně vyprávějící chronologický příběh, v němž vystupují konkrétní pečlivě exponované postavy. I ve zmiňovaném bouřícím davu bylo nutné protagonisty neztrácet ze záběru a přitom působit dojmem natáčení bez vědomí toho, kam se aktéři právě vydají. A v některých dalších scénách není předem jasné, co se stane. Nevyčteme to z filmového střihu, ani z hudby. Jsme zanecháni osudu napospas – osudu Harveyho Milka, jeho přátel a příznivců.
I proto vám utečou dvě hodiny tohoto filmu neuvěřitelně rychle, až si možná budete říkat, že to přece nemůže skončit. Harvey Milk pomohl tisícům gayů a lesbiček k tomu, aby se nebáli otevřeně se přiznat ke své odlišné sexuální orientaci a hovořit o ní se svým okolím. Film Milk tomuto zapomenutému politikovi staví důstojný pomník bez zbytečné glorifikace.
Milk (USA – 2008)
Režie: Gus Van Sant
Scénář: Dustin Lance Black
Kamera: Harris Savides
Hrají: Sean Penn, Emile Hirsch, James Franco, Josh Brolin,
Diego Luna, Kelvin Yu, Denis O'Hare, Lucas Grabeel, Alison Pill, Victor Garber,
Joseph Cross
Premiéra v ČR: 12. 2. 2009
Délka: 128 minut