Moje borůvkové noci

Moje borůvkové noci jsou příběhem o různých lidech se stejně zlomeným srdcem. Přítelem opuštěná Elizabeth (Norah Jones) se díky kavárníkovi Jeremymu (Jude Law) a jeho borůvkovému koláči se zmrzlinou rozhodne začít hledat sama sebe. Při své cestě potkává Sue Lynne a Arnieho (Rachel Weisz a David Strathairn), manžele navzájem se ničící, a Leslie (Natalie Portman), karbanici odmítající věřit lidem. Wong Kar-Wai (Chungking Express, Stvořeni pro lásku, 2046) opět všechny postavy vpletl do své neviditelné a přetrhávající se časoprostorové sítě.

Z jemných náznaků zjistíme, že Moje borůvkové noci se od předchozích Wongových filmů moc neodlišují. Užívají stejné techniky navození pocitů a nálad. Vybízejí nás vnímat příběh impresionistickým a poetistickým okem. Matné barevné (hlavně červené) skvrny, průhledy skrz třásně a nerovná skla, odrazy ženských tváří, světlo lamp, déšť, slzy, stíny. Hudba ospravedlňující a vysvětlující každou situaci. Píseň „The Story“ od Norah Jones v úvodních titulcích je jakousi premisou celého filmu. „Nevím, jak začít, protože tenhle příběh už byl předtím vyprávěn…“ Záseky, zpomalené záběry, horizontálně se pohybující kamera, která utíká mimo rámec obrazu, nezvyklý střih. Dlouhá myšlenková intermezza, ve kterých se jednoduše ztratíme. Neustále projíždějící vlak.

Moje borůvkové noci nezapomínají na kontinuitu s ostatními Wongovými filmy. Vztah mezi Elizabeth a Jeremym je hlubší analýzou vztahu mezi Faye a policajtem 663 z Chungking Expressu. Obě potřebují být na cestě, aby zjistily, co cítí a kým jsou. „Rozhodla jsem se přejít ulici tou nejdelší cestou.“ „Všechno záleží na tom, kdo vás čeká na druhé straně.“ Sue Lynne v sobě spojuje Su Li-zhen ze Stvořených pro lásku a Černou vdovu z 2046. Všechny tři se rády oblékaly do šatů s květinovými vzory, trpěly kvůli svým manželům a všechny dokázaly uhranout. Su Lin znamená v čínštině „oživlý drahokam“. K Jeremymu přistupuje Wong Kar-Wai stejně jako k panu Chow ze Stvořených pro lásku a 2046. Nechává je přemýšlet v rozplývajícím se cigaretovém kouři a v měkkém světle dává vyniknout jejich krásným rysům tváře. Oba na něco čekají, a když se to něco objeví, čas pro ně neznamená nic.

Wongovy Borůvkové noci vypadají, jako by byly natočeny pro ženy. Ženské postavy se proměňují ze slabých v silné. Muže ale nezatracují, potřebují je, bez nich upadají. Naslouchající Jude Law a stoický David Strathairn představují opravdu maskulinní typy mužů, ne ty zženštilé. Nejistota v hereckém výkonu Norah Jones je vždy vyvážena postavou, která je jí v dané scéně souputníkem. Ženskost zastupuje Rachel Weisz a rafinovanost Natalie Portman. Malé objevení se zpěvačky Cat Power v roli Jeremyho ex-přítelkyně je bohužel jen příjemným zpestřením, ničím víc.

Moje borůvkové noci nedosahují kvalit předešlých Wongových filmů. Příliš kopírují zaběhlé mechanismy. Zdá se, že americké prostředí u filmařů snižuje jejich nároky. Místo toho, aby natočili co nejlepší film, natáčejí film, který by pochopil i průměrný americký divák. Wong tomuto trendu podlehl (jeho selhání by ale mohlo být vzorem i pro ostatní trendaře). Obyčejný člověk Borůvkové noci ale ocení. Dokážou totiž přitáhnout pozornost a zároveň poslouží jako dobrý úvod k ostatním filmům Wonga Kar-Waie. A ještě něco… polibek Elizabeth a Jeremyho se jistojistě zapíše k nejromantičtějším okamžikům filmové historie.

Moje borůvkové noci / My Blueberry Nights (Čína 2007)
Režie: Kar-wai Wong
Scénář: Kar-wai Wong, Lawrence Block
Kamera: Darius Khondji
Hudba: Ry Cooder
Střih: William Chang
Hrají: Norah Jones, Jude Law, David Strathairn, Natalie Portman, Rachel Weisz, Frankie Faison
Délka: 111 minut
Česká premiéra: 12. 6. 2008