Nechutně předvídatelný Ošetřovatel

Griffin (K. James), který pracuje jako ošetřovatel v zoologické zahradě, jednoho dne požádá svou dívku Stephanie (Leslie Bibb) o ruku. Ta jeho romantické vyznání lásky nepřijme, protože si nechce vzít za muže někoho s takovýmto povoláním. O pět let později, kdy Griffin zastává stejnou práci, potká nečekaně Stephanii znovu a vzápětí mezi nimi přelétne jiskra. Zvířata ze zoo, která mají svého ošetřovatele nade všechno ráda, dostanou strach, aby kvůli ní nezměnil zaměstnání. A tak se rozhodnou porušit prastaré pravidlo zvířecího mlčení a po šokujícím odhalení tohoto velkého tajemství ho začnou učit, jak získat ženu svého srdce.

Základní premisou velké části jednoduchého humoru tedy je, že všichni obratlovci světa mluví a přemýšlejí jako člověk. Občas vtipně zaperlí nějakou povedenou hláškou, ale většinou se omezují spíše na bláznivou intonaci hlasu a infantilní průpovídky. Zábavnější jsou tak momenty, kdy zvířata Griffinovi radí, jak se chovat k ženě a ke svému okolí, přičemž čerpají pouze ze svých animálních pudových zkušeností. Z toho vznikají absurdní situace, v nichž kupříkladu hlavní hrdina odstrašuje protivníka žabím bojovým postojem, a prasknou mu přitom kalhoty.

Bohužel těch opravdu dobrých legračních chvil se tu najde poskrovnu, a když na scéně nejsou zvířata, sklouzávají tvůrci k obligátním „sandlerovským“ gagům typu někdo se někde praští do hlavy a upadne. Naopak tím, že je komediální část snímku určena spíše dětem, tak v Ošetřovateli logicky absentují sexuální narážky, které by jinak obyčejně patřily do díla s nálepkou „produkuje Adam Sandler“.

Podíváme-li se na Ošetřovatele pohledem dospělého diváka, pak před námi stojí hybrid rodinné komedie a romantického filmu, který ovšem ani v nejmenším nedokáže splnit nadprůměrné nároky na kvalitní zábavu. Ústřední příběh znovudobývání srdce Griffinovy ex-přítelkyně je až do morku kostí předvídatelný, a tudíž postrádá jakýkoliv moment překvapení. To se zde ovšem neomezuje jen na obvyklé tušení šťastného konce, a tak většina diváků pravděpodobně odhadne i to, jaké situace budou závěru předcházet a jak se v nich které postavy zachovají.

Kromě „zvířátkové“ a romantické roviny snímku ovšem velkou část stopáže zabírá Griffinovo postupné spřátelení s gorilím samotářem Berniem. Jeho postava tak supluje úlohu hlavního mužského kamaráda, kterého Griffin rovněž postrádá. A byť vyvrcholení jejich vztahu působí poněkud nepatřičně, spíš jako z filmu z dílny Judda Apatowa (který v Ošetřovateli propůjčil hlas jednomu z medvědů), má zde své scenáristické opodstatnění. Hlavní hrdina je tak znázorněn jako dobrosrdečný člověk, který v žádném ohledu nezvládne šťastně žít bez své zoo.

Nic to ovšem nemění na faktu, že Kevin James není fyzicky zrovna prototyp romantického hrdiny. Ošetřovatel si to ale uvědomuje spíš mimoděk, a tak není příliš jasné, proč o něj jeho bývalá sexy přítelkyně stojí (stejně jako proč on má rád Stephanii). Když tedy chtějí tvůrci hrát na zamilovanou notu, tak raději pouštějí tklivé melodie, které divákovi vnucují, jak se má zrovna cítit, aby pochopil hlavního hrdinu. Místy to bohužel vypadá opravdu trapně (např. když Griffin a jeho kolegyně z práce s obličejem Rosario Dawson spontánně tancují na večírku), ale v součtu všech nešvarů je to jen jedno z dílčích klišé.

Ošetřovatel tedy ve výsledku působí tak moc schematicky, až skoro nudí, čímž vlastně porušuje hlavní cíl odpočinkové romantické komedie. Jistě, zvířátka občas vtipně zaperlí, Rosario Dawson je poměrně okouzlující a Kevin James nakonec přece jen pár vydařených vtipů vyčaruje, ale víc už prostě Ošetřovatel nabídnout nedokáže. Na druhou stranu, děti bych se na to pustit nebál, vždyť tento snímek v podstatě implicitně sděluje myšlenku, že peníze nejsou v životě to hlavní.

Ošetřovatel (Zookeeper, 2011)
Režie: Frank Coraci
Scénář: Nick Bakay, Rock Reuben, Kevin James, Jay Scherick, David Ronn
Kamera: Michael Barrett
Hrají: Kevin James, Rosario Dawson, Leslie Bibb
Délka: 104 minut
Premiéra v ČR: 1. 9. 2011