Nickyho rodina staví Wintonův filmový pomník

Wintonův kult opět ožil. To když se při světové premiéře snímku Nickyho rodina plakalo nad sílou lidskosti, plkalo o další nominaci na Nobelovu cenu míru a když se po skončení projekce snímek dočkal bouřlivých ovací ve stoje. Jenom není jasné, čemu přesně zaplněný sál tleskal. Osobě samotného Nicholase Wintona, tomu, čeho dosáhly zachráněné děti ve svém životě, nebo snad potlesk patřil opravdu a jenom premiérovanému filmu, který dokumentárně zachycuje celý vývoj událostí v průběhu osmdesáti let? Přílet Nicholase Wintona se totiž dostal až na přední stránky českých novin, uvedení Nickyho rodiny už takové štěstí mít nebude.

Když se Evropa začala ve třicátých letech točit po spirále vstříc další světové válce, politika appeasementu dělala všechno možné, aby se jí vyhnula. Naštěstí někteří byli více uvědomělí a rozhodli se zachránit alespoň nevinné, kteří s ideologickými spory lidstva mají pramálo společného. Tak se zrodila legenda o Nicholasu Wintonovi, který zachránil před smrtí v rukou nacistické mašinérie přes šest set dětí. Vyřídl všechny byrokratické překážky, posadil je na vlak a poslal do Anglie k náhradním rodičům. Přes čtyřicet let se o Wintonově hrdinském činu nevědělo, protože vzpomínky na českou akci uzavřel na zaprášené půdě. Tam je našla jeho manželka, příběh ožil a od té doby už Winton nemá klid.

Matěj Mináč je neuvěřitelný nadšenec, jeho zápal pro věc je nesmírný. Tématu Nicholase Wintona se věnuje celou svou kariéru a tento dokument představuje jeho třetí celovečerní prezentaci hrdinského činu. Po dokumentu Síla lidskosti a dramatu Všichni moji blízcí přichází Nickyho rodina a v budoucnu chystá ještě Anglickou rapsodii. Pokud jste někdy listovali encyklopediemi za účelem obeznámení s významem slova posedlost, nyní se vám představuje ukázkový případ. Své výhody to skýtá, protože nenajdete člověka lépe obeznámeného se situací kolem Wintona i s dopadem, jaký jeho skutek měl. Ani v nejmenším tak nelze zpochybňovat širokou paletu informací, které nasbíral. Nevýhody se skrývají pod závojem adorace, což v případě Wintona nominovaného na Nobelovu cenu míru není nic tak špatného, ale když se nekrotí, snadno přesáhne rozumnou mez.

Dokument tak rozhodně netrpí nedostatkem faktů i spoustou zajímavých detailů. Za roky práce Mináč shromáždil poznatky, které v ohromující šířce využívá k tomu, aby představil celistvý obrázek nejen o Nicholasu Wintonovi, ale i zachráněných dětech a dopadu jeho činu na ostatní. Tentokrát vlastně zůstává Nicholas jako takový stranou zájmu, víc pozornosti je věnováno výpovědím těch, kteří díky němu přežili, ale i to je součástí osobnosti. Za Wintona nyní mnohem víc promlouvá, co vykonal, a tím se staví opravdový audiovizuální pomník jeho slávě. Oslava nezištnosti je v Mináčově podání tak dojímavá, že by ji těžko trumfoval i hollywoodský doják.

Spotřeba papírových kapesníčků obyčejně nebývá úměrná kvalitě dokumentu, což se projevuje i na Nickyho rodině. Matěj Mináč si mohl uvědomit, jak silný dramatický emocionální potenciál v sobě Wintonův čin nese sám o sobě, a netupit ho dojákovou hudbou už od úvodních titulků. Tklivost je to hrubá, podporují ji i hrané pasáže rekonstruující Wintonův pobyt v Praze. Narušují tím faktografický význam zručně natočeného dokumentu. Různé materiály a zdroje (včetně autentických záběrů doby) umí zapojit do zábavného a zároveň funkčního celku, na emoce ale tlačí, jako by točil čistě dramatickou tvorbu a významu díla to ubližuje, protože vyděračské způsoby nemá zapotřebí.

Divák se musí umět zbavit zaslepenosti a rozlišit, jestli je nadšený z dokumentu, nebo z Nicholase Wintona. Zásluhy Wintonovi nikdo nebere. To, co udělal, je zapamatování a respektu hodné. Z dokumentu ale převládá pocit, že je místy až zneužitý, aby se všichni zaradovali nad všeobjímající lidskostí a dobrotou, které v člověku jsou.

Nickyho rodina (Česká republika, Slovensko, 2011)
Režie: Matěj Mináč
Scénář: Matěj Mináč, Patrik Pašš
Kamera: D. Šimončič, A. Daňhel, M. Kubala, P. Zubal
Hrají: Michal Slaný, Klára Issová, Joe Schlesinger
Délka: 96 minut
Premiéra v ČR: 3. 2. 2011