Ondine – realistická pohádka

Tisknout - Hodnocení článku:

Čt, 2. září 2010 / Autor: Petr Nagy

Irský režisér, oscarový scenárista a také spisovatel Neil Jordan, jenž letos oslavil šedesátiny, se do povědomí diváků zapsal především snímkem Interview s upírem, na svém kontě má ovšem celou řadu zajímavých filmů – vedle dramat úzce spjatých s irským prostředím (Hra na pláč, Michael Collins) stojí za pozornost především tragikomedie Snídaně na Plutu. Nyní přichází do českých kin (po uvedení v Karlových Varech) jeho nejnovější snímek Ondine, další Jordanovo dílo natočené podle vlastního scénáře a odehrávající se v kulisách rodného Irska.

Hodnocení: 70 %

Rybář Syracuse, abstinující alkoholik přezdívaný hanlivě Cirkus, se jednoho dne vrátí z moře s nečekaným úlovkem – tajemnou kráskou, jež uvízla v jedné z jeho sítí. Mladá žena, která se svému zachránci představí jako Ondine – „pocházející z moře“ – a jejíž nádherný zpěv, zdá se, přivolává mořské tvory, si brzy získá nejen náklonnost osamělého Syracuse, ale i jeho mladé dcery Annie. Zvídavá dívka, statečně zápasící s těžkým onemocněním, přichází s odvážnou teorií – Ondine je ve skutečnosti nadpřirozená bytost zvaná selkie, jakýsi druh mořské panny. Ať už je ale pravda jakákoliv, jedno je jisté – Ondine před někým prchá a její pronásledovatel se může kdykoliv objevit.

Největší sympatie diváků si ovšem bezesporu získá sice debutující, o to však ve svém projevu přirozenější Alison Barry, představitelka malé Annie.

Postavu Syracuse přesvědčivě ztvárnil zkušený irský herec Colin Farrell, který se v posledních letech probojoval mezi nejzářivější hollywoodské hvězdy, obsazované slavnými režiséry do velkorozpočtových snímků a současně opakovaně prokazující své kvality v menších projektech – kupříkladu v černé krimikomedii V Bruggách (jež mu vynesla Zlatý glóbus) nebo dramatu Crazy Heart (kde si zahrál po boku Jeffa Bridgese). Titulní hrdince naproti tomu svou krásu i nádherný hlas propůjčila o poznání méně známá polská herečka a zpěvačka Alicja Bachleda, jejíž výkon sice místy působí trochu afektovaně, ale v podstatě odpovídá jí svěřené tajemné postavě. Největší sympatie diváků si ovšem bezesporu získá sice debutující, o to však ve svém projevu přirozenější Alison Barry, představitelka malé Annie. Za zmínku ještě stojí Stephen Rea, pravidelně se objevující v Jordanových snímcích, jehož kněz a zejména jeho dialogy se Syracusem vnášejí do dramatického příběhu humor.

Vedle zmiňovaných hereckých výkonů jsou nejsilnějšími zbraněmi Jordanova snímku hudba Kjartana Sveinssona a kamera Christophera Doyla – právě jejich zásluhou vyniká Ondine podmanivou, lehce přízračnou atmosférou.

Ačkoliv se Jordanův nejnovější snímek odehrává v Irsku, problematiku své rodné země ponechává režisér tentokrát stranou a odmyslíme-li si přírodní kulisy, mohl by se jeho příběh odehrávat v kterémkoliv malém pobřežním městečku. Ani po tematické stránce není jeho film nijak vyhraněný, jedná se spíše o komorní drama postupného sbližování dvojice ústředních hrdinů, jen ozvláštněné motivem možné přítomnosti nadpřirozených sil. Vedle zmiňovaných hereckých výkonů jsou nejsilnějšími zbraněmi Jordanova snímku hudba Kjartana Sveinssona a kamera Christophera Doyla – právě jejich zásluhou vyniká Ondine podmanivou, lehce přízračnou atmosférou.

Neil Jordan patří mezi režisérské veterány, jimž se přes žánrovou pestrost natáčených filmů daří produkovat vesměs nadprůměrné snímky – to je i případ dramatu Ondine,
které je na hony vzdálené posledním snímkům tohoto režiséra, a přitom stejně jako ony rozhodně stojí za vidění. A my se můžeme jen dohadovat, jaké příjemné překvapení nám irský filmař uchystá příště.