Pan Včelka (The Bee Movie)

Vlastní příběh Pana Včelky není nikterak originální. Základní kostru tvoří myšlenka, že lidstvo zneužívá práce včel ku svému prospěchu a jeden průbojný, mladý „včelák“ zažaluje lidstvo u vrchního soudu a dochází tedy k důležitému a bedlivě sledovanému sporu, který ovlivní nejen celé lidstvo, ale i rostlinstvo. Tím pádem nechybí ve filmu ani otřepané hollywoodské klišé („i ten nejmenší z nás, když si bude věřit...“ ehm, nechme toho, však vy to znáte), bez kterého si ani animovaný film současnosti nelze představit. Ke konci je pak toto klišé ještě zarámováno moralizací, díky které se dětičky v kinosále dozví, že včely jsou pro nás opravdu nezbytně důležité. Ano, a nebýt jejich opylování, tak by co, dětičky? No příroda přece zkolabovala.

Na tuto kostru se pak nabalují další motivy, které se řetězí ani ne tak asociacemi, jako spíše nutností scén pro předem připravené gagy. Není tedy divu, že po zhlédnutí celého snímku zjistíte, že příběh držel pohromadě asi jako roztříštěný hrnec slepený lepidlem na papír.

Sem tam sice probleskne fór, u kterého se ve svých sedadlech zachechtáte od plných plic, ale zbytek humoru je buď nechutně prvoplánový, tak špatně načasovaný, že ho ani nestihnete pochopit, nebo dabingem naprosto uzemněný (například včelí verze rozhovoru Larryho Kinga, med Raye Liottyho apod.). Jediným plus tedy zůstává, že většina fórů je zaměřována pouze na děti, což je v dnešní době animovaných snímků poměrně rarita.

Na čem se pochopitelně ale vyřádí animátoři jakéhokoliv snímku, jsou reálie. Úl, zde pojatý jako obrovská a neustále pracující, kouřící a vrzající továrna na med, která zaměstnává všechny včely z kolonie, je opravdu vydařený. Není úniku, každá včelička i trubeček si musí po maturitě vybrat jedno ze stovek zaměstnání, které pak bude vykonávat nepřetržitě až do konce svého života, což úsměvně evokuje jakýsi skrytý antiutopistický filmeček pro mladé, s tím rozdílem, že závěr snímku vyzní spíše „budovatelsky“ než varovně. Ale nechme filozofii stranou, úl jako takový je plný nápadů, malých, ale detailních vymoženin, které vás překvapí i při druhém zhlédnutí, čímž by se mohl Pan Včelka směle zařadit po bok tak detailně propracovaných filmových světů jako například v snímku Ratatouille či Spláchnutej. To by ale nesměli diváci hned vzápětí zhlédnout animaci světa mimo včelí kolonii, který vypadá, jako by byl sestaven z domečků panenek Barbie, včetně všech přítomných lidských postav.
Vyznění snímku dokonce nezachrání ani známý komik Jerry Seinfeld či produkce Stevena Spielberga, kterého netřeba představovat. Možná je to tím, že snímek vznikl náhodou u přátelské večeře Seinfelda a Spielberga. Možná je to tím, že jediné relevantní recenze na Pana Včelku by měly psát děti, stejně jako by jen ony měly takovou recenzi číst.

A i přesto, že jsem se u filmu Pan Včelka snažil ze sebe vydolovat i ten nejmenší ždibíček infantilnosti, který ve mně zbyl (a že nebyl zas tak malý), musím konstatovat, že včelka Mája i Vilík mohou s úlevou odhodit boxerské rukavice. Tenhle zápas vyhráli. Jejich legenda nebude přebita, dokonce ani zajímavým hudebním podkresem pod vedením Hanse Zimmera, který ale na Karla Gotta prostě nemůže mít!

 

"Nejsemužpřecidítě" hodnocení: 40 %

Infantilní hodnocení: 60 %

---

Pan Včelka/The Bee Movie (USA, 2007)
Režie: Steve Hickner, Simon J. Smith
Scénář: Jerry Seinfeld, Spike Ferresten
Hudba: Rupert Gregson-Williams
Dabing: Petr Rychlý (Barry), Hana Ševčíková (Vanessa), Michal Dlouhý (Adam), Jiří Hromada (Montgomery)
Česká premiéra: 6. 12. 2007