Poločas rozpadu

Spletitý příběh odehrávající se v současné Bratislavě vypráví prostřednictvím osudů mnoha různých postav o mezigeneračních střetech, vzájemném nepochopení, pokrytectví a rozpadu hodnot i mezilidských vztahů. Hlavním hrdinou a zároveň pojítkem mezi všemi postavami (vesměs příslušníky střední generace) je čtyřicátník Viktor, prototyp úspěšného muže, majitel prosperující firmy obletovaný ženami, jenž ve svém životě postrádá snad jediné – pocit štěstí a naplnění. Jeho protějškem a v mnoha směrech i protikladem je Mia, mladá studentka fotografie. Přesto se mezi Viktorem a touto pohlednou a bezprostřední dívkou, která mu dílem náhody zkříží cestu, cosi odehraje, a ať už je to láska, zvědavost či kalkul, co je spojí dohromady, jedno je jisté – zcela to změní jejich životy...
Autorem scénáře k Poločasu rozpadu i divadelní hry Gotika, z níž tento snímek vychází, je uznávaný slovenský spisovatel Viliam Klimáček. Jím vytvořené postavy, leckdy až bizarní figury, představují zajímavý průřez dnešní společností, a to z hlediska věkového, sociálního i dalších. Navzdory tomu, že film tvoří několik navzájem se proplétajících dějových linií, působí výsledek uceleným dojmem, snad až na poněkud zbytečné pásmo kolem sesterského dua arménského původu, které sice umožní tvůrcům vyslovit se nepřímo k ožehavé problematice utečenců z východu, ale do jimi vyprávěného příběhu příliš nezapadá, pouze podtrhavá směšnost mnohých zdánlivě vážných starostí ostatních hrdinů.
Hlavního hrdinu ztvárnil na výbornou Ján Kroner, v jehož podání si tato v podstatě opovrženíhodná postava dokáže lehce získat divákovy sympatie. Stejný talent i šarm odhalila v roli jeho mladé přítelkyně Táňa Pauhofová, jejíž Mia představuje půvabné a něžné stvoření, které se však neštítí využít ostatních pro vlastní dobro (ve stylu hrdinky LaButeho filmu Podoba věcí). Poněkud bezbarvě pak vedle zmiňované dvojice působí herecký výkon Kláry Trojanové-Pollertové coby Viktorovy manželky Karly, sužované marnou touhou po vlastním dítěti na straně jedné a bláznivými výstřelky své již lehce senilní matky v podání okouzlující Ivy Janžurové na straně druhé. Co se týče zbývajících postav, ty buď nemají v samotném příběhu příliš prostoru (Valér, Lucia, Madonna, Arménka), nebo jde o svérázné figury blížící se karikatuře daných typů – sem patří jak volnomyšlenkářští rodiče hlavní hrdinky, Patrik (Matej Landl) a Didi (Diana Mórová), tak její excentrický přítel a vyznavač stylu gothic Konzi (Marián Geišberg).
Snímek Poločas rozpadu, který na sebe upozornil i během letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, kde byl zařazen do výběru sekce Dny kritiků Variety, označují sami jeho tvůrci za dramaturgický experiment. Divák tak má dvojí možnost – buď své možné výhrady týkající se překombinovaného scénáře či absurdního finále smete po tomto prohlášení sám ze stolu nebo jej lehce klišovitá formulka tvůrců snímku nepřesvědčí a zmíněné jevy bude i nadále považovat za nedostatky zhlédnutého filmu. Ať už se čeští diváci zařadí do kterékoliv z obou skupin, jedno je jisté – slovenský film znovu ožívá a Poločas rozpadu je velmi dobrým začátkem!

Režie: Vladimír Fischer
Scénář: Viliam Klimáček
Kamera: Ivan Finta
Střih: Peter Kordač
Hudba: Oskar Rózsa
Hrají: Ján Kroner, Klára Trojanová - Pollertová, Táňa Pauhofová, Iva Janžurová, Diana Mórová, Matej Landl, Marián Geišberg, Slávka Halčáková, Ady Hajdu, Kristína Turjanová, Henrietta Rabová
Délka: 100 min
Česká premiéra: 4. září 2008
Reklama