Princ z Persie: Písky času

Slovo prokletí je na místě. Pokud si totiž projdete veškeré filmy podle videoher, mnoho kvalitních titulů nenaleznete. Za nadprůměrný snímek lze považovat leda tak hororový Silent Hill. S trochu větším odstupem pak následuje poměrně solidní Resident Evil a béčková ujetost Mortal Kombat. Proč je tak těžké natočit film podle herní předlohy? Důvodů bude více. Hlavní problém tkví zřejmě v tom, že mechanizmy, které fungují ve hře, nemusí fungovat ve filmu. Ve hře ovládá postavu samotný hráč, zasahuje do děje a je tak aktivně zapojen do dění na obrazovce. Ve filmu toto neplatí a divák jen pasivně přihlíží. U hry tedy není potřeba příliš propracovaného a úderného příběhu. Stačí, když je naroubován na kvalitní hratelnost a do působivého grafického zpracování. Film naopak potřebuje zajímavý příběh, který by tuto nerovnováhu vyvážil a udržel tak diváka v napětí. Další problém představuje nelogičnost a přepálené fantasy prvky. U her mohou vylepšovat hratelnost a herní zážitek oživovat a přitom své logické pochopení klidně nechat u ledu. U filmu taková udělátka ruší a působí nepatřičně. A co tím vším chci naznačit? Správně tušíte. Ani Princovi se mnoho z těchto neduhů nevyhnulo.

Vezměme ale vše pěkně po pořádku. Rozlehlé Persii vládne spravedlivý král, jenž má tři syny a za rádce svého bratra. V říši však probíhá povstání a synové se svým strýcem vyjíždí tuto komplikaci vyřešit. Jedním ze synů (nutno dodat že adoptivním) je Dastan, náš hlavní hrdina v podání Jaka Gyllenhaala. Mocná perská armáda zaútočí na svaté město Alamút, které dodává zbraně povstalcům. Městu vládne princezna Tamina (Gemma Arterton), která vlastní magickou dýku, jež dokáže vrátit čas. Nic není tak, jak se zdá, zrada na sebe nenechá dlouho čekat. Na krále je spáchán atentát a z něj je obviněn právě Dastan. Navíc se zdá, že o co se jedná v prvé řadě, není žádné povstání, ale právě magická dýka, která se shodou okolností dostane do rukou Dastanovi. A tak začíná Dastanova pouť za očištěním svého jména a potažmo i za záchranou světa!

Režisér Mike Newell (Harry Potter a Ohnivý pohár, podařená gangsterka Krycí jméno Donnie Brasco) sliboval, že Princ bude věrnou adaptací hry. A v tom je právě ten problém. Jak jsem psal výše, ne vše, co funguje ve hře, funguje i ve filmu. A tak sledujeme akrobatické výkony hlavního hrdiny, kterak skáče po střechách, šplhá, běhá a dalšími způsoby popírá gravitaci. Jenže zde to příliš nefunguje. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že lepší kousky zvládají chlapíci provozující parcour, jejichž videa lze bez jakýchkoliv úprav či triků zhlédnout na Youtube. Akce také není zrovna odzbrojující. Je jí sice dost, ale přesto je příliš obyčejná a statická. Žádné velkolepé sekvence, na které budete koukat s otevřenou pusou. Nic. Celý film se tak nese v jakémsi mlhavém nudném oparu a téměř uspává. Žádná nezapomenutelná scéna, vše rychle prosviští před vašima očima a za pár hodin si z Prince nebudete pamatovat takřka nic. Neprospívají tomu ani herecké výkony. Jake Gyllenhaal si postačí s dvěma výrazy v obličeji – jedním překvapeným a druhým laškovným. Role neohroženého hrdiny mu zkrátka nesedí. Sluší mu komplexnější a psychologicky lépe vyprofilované postavy jako v Zodiaku či Mariňákovi. Po pravdě, on ani nemá moc co hrát. Co film trochu oživuje, je neustálé špičkování mezi Dastanem a princeznou. Avšak ani tato škádlení ne vždy dopadnou na úrodnou půdu.

Princ z Persie měl být nástupcem Pirátů z Karibiku. Co do kvalit filmu i samotných tržeb je ovšem již nyní patrné, že se jím rozhodně nestane. Tento film je zkrátka příliš sladký a pohádkový, až se nebezpečně přibližuje kýči. Těžko říci, komu film doporučit. Hráči předlohy budou určitě zklamaní. Kdo hledá akční zábavu, ať jde raději na A-Team. Princ potěší snad jen velmi malé děti.

Princ z Persie: Písky času (Prince of Persia: The Sands of Time, USA, 2010)

Režie: Mike Newell
Scénář: Boaz Yakin, Doug Miro
Hudba: Harry Gregson-Williams

Hrají: Jake Gyllenhaal, Gemma Arterton, Ben Kingsley, Alfred Molina, Toby Kebbell, Richard Coyle, Reece Ritchie
Délka: 116 min.
Premiéra v ČR: 27. 5. 2010