Negativní nálada se po světě díky médiím a spojeným finančním trhům šíří rychleji a rychleji. Lidé upadají do depresí a mají potřebu se zabít. Chuť žít se jakoby vytrácí. Avšak režisér Jason Reitman ji, alespoň na malou chvilku, navrací, a to ve formě těhotné šestnáctileté dívčiny jménem Juno.
Juno MucGuff (Ellen Page) jednoho večera na jednom křesle počne dítě se svým nejlepším kamarádem Pauliem Bleekerem (Michael Cera). Návštěva organizace „Women Now“ a výkřik čínské spolužačky „Ono už má nehtíky!“ ji odradí od úmyslu jít na potrat a přivedou ji na myšlenku dítě porodit a dát jej k adopci. Po prohlédnutí několika inzerátů v plátku jménem Penny Saver se rozhodne pro téměř dokonalý pár – manžele Loringovy (Jennifer Garner a Jason Bateman).
Po Děkujeme, že kouříte je Juno druhým celovečerním filmem režiséra Jasona Reitmana. Stejně jako jeho otec Ivan Reitman (Krotitelé duchů) Jason raději upřednostní vtipnou hlášku před filosofickým moudrem. Nechce diváka utrápit tím, že by ho nutil k přemýšlení. Směšnost moderní civilizace a její neschopnost něco vyřešit z toho tak nějak vyplynou samy.
Juno (hlavně díky Ellen Page) skoro každého uhrane svoji dětskou naivitou a obrovským množstvím optimismu a sarkasmu. „Měli jste zkusit hledat děti v Číně. Slyšela jsem, že je rozdávaj jako MP3 přehrávače. Nacpou je do takovejch tubusovejch pistolí a vystřelujou je při sportovních utkáních.“ Nic pro ni není problémem, důležitými otázkami se zabývá hned a o ty nedůležité se nezajímá. „Silencio, frajere!“
Film zahodil stereotypní idealistické představy o dnešních mladých lidech (stejně jako snímek Superbad) a upřednostnil individualitu jednotlivých postav, z nichž každou lze charakterizovat nějakou „úchylkou“ – Juno pitím modrého hnusu, Bleekera pojídáním pomerančových tiktaků, Juninu nevlastní matku vyšíváním a vystřihováním psů apod. Je jedním z mála teenagerovských filmů, ve kterých jsou dospělí a rodiče zobrazování jako normální lidé, jejichž hlavní úlohou není svého potomka ztrapnit, ale o svého potomka se postarat.
Ač láska je dnes považována za slovo kýčovité a hodící se jen k popsání klišé, u filmu Juno o ní musí padnout zmínka. Juno vyzařuje neskutečnou lásku hippiesáckého rozměru! Nic v ní není dokonalé, ale všechno je naplněno opravdovou láskou. Od úvodní písně dětského písničkáře Barryho Louise Polisara „Všechno, co chci, jsi ty. Zůstaneš se mnou? Drž mě v náručí a pohoupěj mě jako moře…“ až po závěrečný duet Michaela Cery a Ellen Page „Nechápu, co ostatní vidí na jiných a na tobě ne…“ nejde o nic jiného než o lásku. Film i soundtrack byly stvořeny lidmi, kteří nejsou dokonalí, ale kteří film a hudbu milují nade vše.
Juno dokonce okouzlila suchopárné akademiky, již ji udělili Oskara za nejlepší scénář, i puberťáky ovládané komercí, kteří jí v MTV Movie Awards zajistili cenu pro nejlepší herečku. Díky čemu? Díky skvělým hereckým výkonům, Bleekerovým hubeným nožkám, zlatým trenýrkám nebo díky klobásám? Juno je prostě jiná.
{youtube}K0SKf0K3bxg{/youtube}
Juno (Juno, USA / Kanada, 2007)
Režie: Jason Reitman
Scénář: Diablo Cody Kamera: Eric Steelberg
Střih: Dana E. Glauberman
Hudba: Mateo Messina
Hrají: Ellen Page, Michael Cera, Jennifer Garner, Jason Bateman, J.K. Simmons, Allison Janney
Premiéra v ČR: 16. 10. 2008
Délka: 92 minut
Napsat komentář