Říše hraček – Tim Burton ztrácí svůj monopol

Důvod najdeme v recenzích, které Říši hraček hodnotí jako nepovedený pokus o imitaci Tima Burtona. A skutečně, snímek svou potřeštěností, vtipností a barevností může připomínat Karlíka a továrnu na čokoládu, a to nejen vizuálně, ale i příběhem. Potřeštěný majitel ještě potřeštěnější továrny (zde hračkářství) na sebe strhuje pozornost při každém průchodu před kamerou. Malý a zvídavý kluk je nakonec jedinou nadějí, která může zastavit živnost takového bláznivého majitele, jako byl Wily Wonka (v podání Johnnyho Deppa), či pana Magoria (ztvárněného Dustinem Hoffmanem, který se Deppovi svým výkonem s lehkostí vyrovnává). Potud je příběh stejný.

Říše hraček ale nechce jen pobavit, ale i zpracovat takové motivy, jako je smrt, dobrovolný odchod ze světa či víra v sebe sama. A to se jí daří způsobem poměrně originálním, odproštěným od všech zbytečných didaktičností a moralizace. Pokud půjdete na Říši hraček, budete tedy muset oželet švihlý sbor Umpa Lumpů nebo pokřivenou burtonovskou scénografii, jelikož tohle režíruje někdo jiný a filmový světe div se, režíruje poprvé. Mladý spisovatel a scenárista Zach Helm (na svém kontě už má scénář k filmu Horší už to nebude) totiž napsal o 243-letém úspěšném majiteli hračkářství, panu Magoriovi, nejprve knihu, pak scénář a nakonec mu společnost Mandate Pictures vrazila do ruky i režisérskou taktovku a nechala ho konat podle jeho vlastní libovůle.

Zach Helm mohl využít toho, že se v žádném případě nepotýkal s problémem interpretace předlohy, jejíž byl sám autorem, a je to vidět i na plátně, a to převážně v dobrém slova smyslu. Snad jen narcistické rozdělení snímku do kapitol ve snaze poukázat na samotnou knihu jako základ příběhu mohlo být vypuštěno, jelikož jen zbytečně ruší plynulý chod děje.

I když se na první pohled Říše hraček blíží burtonovské poetice filmu, není tomu tak ani v nejmenším. Pojetí Říše hraček je zcela odlišné, jde více do hloubky a vykoupením za to není odzbrojující vtipnost, kterou by byla napěchovaná každá minuta snímku.

Přesto se budete u tohoto filmu bavit od začátku až do (trochu nečekaně rychlého) konce, a to včetně závěrečných titulků, kde jsou názvy jednotlivých profesí originálně přepsány do dětského: „lidé, co šijí obleky jiným lidem“, „lidé, kteří vytvořili všechno, co bylo vidět ve filmu“ nebo „lidé, kteří vytvořili všechno, co ve filmu vidět nebylo“.