Sherlock Holmes: Hra stínů podloudně skrývá, že umořila detektiva

Watson se chystá do chomoutu, svatba s Mary je za dveřmi, a když bude mít štěstí, třeba budou žít šťastně až navěky. Takové přání však těžko může vyslovit přítel Sherlocka Holmese. Ten neúnavně pátrá po tajemném profesorovi Moriartym. Drží se tak v těsné blízkosti sukně milované Irene Adler. Moriarty s ní však nadále nepočítá a rozbíhá koloběh událostí, který zahrnuje několik teroristických výbuchů. Zároveň ho netěší, že okolo něj Sherlock tak čmuchá. Jeho přítel Watson i Mary se tak ocitají v nebezpečí. Všichni kladní hrdinové totiž trpí stejným neduhem – city ke svým blízkým.

V Ritchieho podání přestal být Sherlock Holmes tím brilantním detektivem a zvolil si dráhu akčního hrdiny. Souvisí to s celým přepáleným konceptem druhého dílu s podtitulem Hra stínů. Britský režisér Guy Ritchie předvedl před dvěma roky úchvatnou reimaginaci příběhů Sherlocka Holmese od Arthura C. Doyla. Nyní by měl příležitost svou vizi rozvést, místo toho ji tlačí do stylu, který látce úplně nevyhovuje. Zdůrazňuje povrchně akční stránku Holmesovy osobnosti a přitom nebývale zanedbává ty části mozku, ve kterých sídlí důvtip a dedukce. Kdo by se tak těšil, že si ve Hře stínů užije rafinované detektivní vedlejší zápletky, která hrdiny sune kupředu, odejde zklamán. Vše se podřizuje líbivému pozlátku a chybí rovnováha.

Lord Blackwood je zapomenut, stejně jako tajemné plány, záhadné vraždy i falešná magie. Novým soupeřem je nemesis, která nemá v Doylových příbězích konkurenci. Doktor Moriarty se už v prvém díle schovával ve stínech, nyní bez otálení vyjde vstříc světlům reflektorů. Ztvárnil ho Jared Harris a vybavil ho úspornou dikcí i emoční sebekontrolou. Těžko zmínit nějaký jeho důležitý film, abyste si ho správně zařadili. Přesto se nedá říct, že by Moriarty neměl charisma. Harris umí do svých dialogů vložit podloudné tóny, ovšem ani scénář a tentokrát ani Holmes mu nenahrávají na řádný smeč. Jeho největší chybou přitom je, že své plány kuje přímočaře, pouze zůstává v politické anonymitě. Vysokoškolský profesor? Z toho moc děsu netáhne, ani mu učitelské místo nezařídí automatický dojem geniality.

A nejhorší je podtitul filmu – Hra stínů. Otevřeně láká na herní střet dvou mozkových kapacit. Jak je ovšem detektivní zápletka chabá, trpí právě tím ze všeho nejvíc fakt, že bychom od Sherlocka a Moriartyho chtěli víc než jen brutální mučení a rozstřílený vlak. Kočka a myš se mění v dvojici monster trucků. V tomhle ohledu šel k jádru věci velmi pěkně závěrečný díl první série televizního seriálu Sherlock. Jediný výrazně pozitivní moment, který dává tušit, že Hra stínů mohla být inteligentním snímkem, přichází až v závěru. Finální střet totiž probíhá bez nutnosti zapojit svaly, a je tak zábavnější než laciné honičky.

K nim se nově přimotá posila z kontinentální Evropy, kam mj. hrdinové ve své náročné pouti zavítají, aby se pokochali Eiffelovou věží či švýcarskými horami. Noomi Rapace okouzlila svět jako Lisbeth. Nyní by ráda oblbla i Roberta Downeyho Jr., který podobně jako v případě druhého Iron Mana svou výstřední stylizaci znetvořil. Rapace se objevuje v roli cikánky. Jako ženský element mezi nesourodou dvojicí Holmes a Watson však selhává. Tvůrci se totiž zbytečně a drasticky zbavili dvou romantických objektů – Ireny Adler v podání Rachel McAdams a Watsonovy manželky Mary. Tu ztvárnila Kelly Reilly. Příliš suchopárně a bez jiskry humoru vstupuje na scénu i Sherlockův bratr Mycroft. Stephen Fry je legendární herec, ale v tomto případě je jeho nahota jediná věc, kterou film obohacuje.

Výrazným poznávacím znamením Ritchieho režijního stylu byla práce kamery a střihu s Holmesovými myšlenkovými pochody. Extrémní zpomalení dovolovalo divákům, aby nahlédli pod pokličku jedinečné mysli a zjistili, co si Holmes uvědomí, než začne konat. Divák tak získal příležitost kochat se vizuální žranicí i držet krok s Holmesem. Ritchie zřejmě nechtěl kopírovat svůj přístup, a tak ve Hře stínů naopak zrychluje. Opět nám Holmes ukáže, co udělá, než to udělá, ale fragmenty se vystřídají v rychlém tempu a o výsledku se nedozvíme nic. Navíc se dopustil Ritchie té chyby, že kvůli obrazové atraktivitě užívá Holmesovy vize v momentech, kterým není Holmes přítomen. Nabíjení obřího děla tak připomene klipovitý střih filmu Requiem za sen, ovšem skrytě nabourává zbývající částečky konzistence.

Nakonec není spoleh ani na jedinečnou chemii přátelství mezi Holmesem a Watsonem. Ritchie ohromně přešlápl u všeho, a tak vedle sebe Downey Jr. a Law stojí, ale jako by každý patřil k jinému filmu. Už první film vzbudil rozporuplné reakce, Hra stínů bude hrát do karet negativním pohledům. Trojku raději nedělat, to by Holmesovi nedělalo vůbec dobrotu. Naopak bude zajímavé sledovat, kam zamíří druhá série Sherlocka.

Sherlock Holmes: Hra stínů (Sherlock Holmes: A Game of Shadows, 2011)

Režie: Guy Ritchie
Scénář: Michele Mulroney, Kieran Mulroney
Kamera: Philippe Rousselot

Hrají: Robert Downey Jr., Jude Law, Jared Harris, Eddie Marsan, Rachel McAdams, Noomi Rapace, Stephen Fry
Délka: 129 minut
Premiéra v ČR: 5. 1. 2012