Smrt čeká všude

Nepříliš známá režisérka zvolila pro zachycení válečného příběhu dokumentární styl a nepochybila. Příběh rozehrává osudy speciální jednotky mužů, která den co den zneškodňuje trhaviny rozeseté po městě. Na počátku snímku se nám v několika epizodách, které působí vcelku solidně, představí americký tým špičkových pyrotechniků. Náplň jejich práce je zřejmá. Tito muži odstraňují nastražené bomby, které povstalci neoblomně rozmísťují po celém městě, a působí tím velké komplikace americkým okupantům a obyčejným obyvatelům země. Sanborn (Anthony Mackie) a Eldridge (Brian Geraghty) pracují vždy velmi opatrně. Nic v žádném případě nenechávají osudu a svoji práci berou smrtelně vážně. Oba moc dobře vědí, že i sebemenší zaváhání může znamenat v jejich případě smrt. Poté, co přijdou o svého nadřízeného, jehož si velmi považovali, a ctili jeho svědomitý přístup k řemeslu, se ocitají ve slepé uličce. Do života jim znenadání vstoupí neomalený a velmi lehkovážný vedoucí – seržant James (skvěle zahraný Jeremy Rennerem). James je z jiného těsta než ostatní členové týmu a z války nebo ničení bomb si nedělá velkou hlavu, jako ostatně z ničeho. Do úkolu se vždy hrne po hlavě a neváhá na místní vytáhnout revolver, pokud odmítají spolupráci. Vcelku sympatický hrdina a potěší i zbavení polobožské aury, kterou obsahují americké válečné filmy a jejich kladní hrdinové již bohužel v základní výbavě. V různých mezních situacích zjišťujeme, kým skutečně James je, a proto se na první pohled chová jako šílený. Za velmi potěšující pokládám výběr velmi odlišných charakterů pyrotechniků, přičemž každý žije po svém, což vyzní i na konci filmu, který je poněkud překvapivý.

Doslova na každém rohu číhá smrt

Válečných příběhů, které vznikly na motivy irácké války, již několik málo vzniklo, a jen pro osvěžení paměti přikládáme teoretické předky tohoto snímku, jenž čerpají z tématu irácké války, které nebylo doposud vyčerpáno:
Tři králové – V roce 1999 natočil David O. Russel jeden z prvních snímků, které se zabývaly iráckou otázkou, ale vzal to hodně akčně a už vůbec ne do hloubky. Akční podívaná bohužel skončila fiaskem. Kdyby se režijní stoličky ujmul Quentin Tarantino, tak bychom se možná dočkali i toho, že by mariňáci uřízli Sadámu Husajnovi ucho, nebo aspoň knír.
Živě z Bagdádu – Téměř neznámý televizní snímek z roku 2002, který pojednává o první válce v zálivu, a jeho hlavním cílem je sdělit poctivé informace o uplynulém konfliktu. Jistá nadčasovost může znamenat i to, že několik měsíců po dokončení filmu vypukla druhá válka v zálivu, jež trvá do dnešních dnů. Herecké obsazení ale slibuje mnohé: Michael Keaton, Helena Bonham Carter, Lili Taylor a David Suchet.

Natáčení filmu probíhalo v Jordánu, takže exteriéry tržišť, různých městských částí a pouště působí přesně a v žádném případě neruší. Zajímavostí je, že štáb byl pod permanentní ochranou jordánské armády a kvůli bezpečnostnímu riziku, které zde hrozilo pro americké herce, odřeklo účast na snímku plno zvučných jmen, mimo jiné například Collin Farrel. Dokumentární styl působí vždy o mnoho autentičněji než klasické používání kolejniček a nebo třeba steadicamu. Díky tomu, že se náročné válečné scény točí na omezený počet klapek (ať je to kvůli napjatému rozpočtu, nebo z touhy zachytit autenticitu scény co nejlépe), je výsledný dojem akčních scén výborný a snadno háže v současné době hojně užívané digitální efekty do záhrobí. V těchto případech nevadí místy roztřesená kamery nebo lehce zašpiněný objektiv. To jsou jen některé prvky, které pomáhají divákovi pochopit pohnutky hlavních postav v daleko větší míře, než by tomu tak mohlo být ve sterilně dokonalém snímání. Podobný pocit zúčastnění jsem zažil naposledy u válečné scény z britského sci-fi Potomci lidí.

Dobrých válečných snímků je jako šafránu, a proto jsou jednotlivé projekce přijímány fanoušky žánru s nesmírnou vášní, zvláště když se zjeví nějaký nový a samozřejmě kvalitní film s poutavým příběhem. A právě toho jsme se v případě posledního tvůrčího počinu režisérky Bieglow dočkali. Smrt čeká všude patří mezi lepší snímky, které v poslední době vznikly, a mohu jen dodat, že těch několik silných scén, které se zde vyskytují, se z paměti vnímavého diváka dostanou jen po velmi dlouhé době, ale ani potom nezmizí úplně.

The Hurt locker (USA, 2008)

Režie: Kathryn Bieglow
Scénář: Mark Boal
Kamera: Libor Erlebach

Hrají: Jeremy Renner, Anthony Mackie
Délka: 131 minut
Premiéra: 25. 2. 2010