Sólokapr / Scoop

Stejně jako v případě minulého snímku Match Point – Hra osudu (2005) zasazuje Woody Allen i tentokrát svůj příběh do prostředí Londýna. V jeho ulicích právě řádí zabiják, přezdívaný Tarotový vrah, po jehož stopách se vydává hlavní hrdinka filmu, studentka žurnalistiky Sondra Pransky (Scarlett Johansson), doprovázená varietním kouzelníkem Sidem Watermanem alias Splendinim (Woody Allen) a radami zemřelého novináře Joe Strombela (Ian McShane). Zdánlivě přímočará cesta mladé reportérky za "sólokaprem" v podobě odhalení totožnosti sériového vraha se začíná komplikovat ve chvíli, kdy se přitažlivá Sondra zamiluje do neméně pohledného – a nadto urozeného a bohatého – Petera Lymana (Hugh Jackman), který je pro začínající novinářku shodou okolností i hlavním podezřelým v případu Tarotového vraha...

Sólokapr je čistokrevnou komedií – i přes kriminální zápletku – a vystupující charaktery spolu s prostředím, do něhož jsou zasazeny, dávají svému tvůrci bezpočet příležitostí k použití jeho nejsilnější zbraně – humoru. Woody Allen tak naplno využívá situace, kdy se v Anglii ocitá párek dosti výstředních (pro Splendiniho platí dvojnásob) Američanů, vystupujících k tomu pod falešnou identitou, a nevázaně si utahuje nejen z Britů, jejich zvyků a zvláštností, ale i ze sebe samého.

Ovšem Woody Allen nepředstavuje jedinou přítomnou komickou postavu – v tomto směru mu zdatně sekunduje již zmiňovaná Sondra Pransky v podání okouzlující Scarlett Johansson. Protože tato dvojice představuje onu komickou (a v tomto žánru tedy stěžejní) složku tohoto filmu, ostatní postavy již nedostávají tolik prostoru a tak ani představitelé těchto rolí nemohou svým výkonem zaujmout v míře srovnatelné s hereckým projevem nesourodého páru hlavních protagonistů. Vyhneme-li se však nerozumné touze porovnávat úroveň dalších vystupujících herců s Allenem a Johanssonovou, dospějeme nutně k závěru, že ani oni nejsou při ztvárňování jim svěřených rolí neúspěšní – Hugh Jackman přesvědčivě zahrál moderního aristokrata (tj. člověka využívajícího výsad svého privilegovaného postavení a přitahovaného současně světem obyčejných lidí) a Ian McShane se stal pravým prototypem skutečně investigativního novináře, kterého v honbě za senzací nemůže zastavit snad ani vlastní smrt.

Práce s kamerou (Remi Adefarasin, spolupracující s Woody Allenem již na jeho předchozím snímku Match Point – Hra osudu) či střihem (Alisa Lepselter) sice nesnese přívlastek inovativní, bezesporu ji však lze označit za dobře odvedenou. Po výtvarné stránce se nejzajímavějším prvkem jeví způsob ztvárnění scén odehrávajících se v podsvětí. Celý film pak působivě podbarvuje několik podmanivých skladeb z oblasti vážné hudby.

Co říci závěrem? Zbývá snad jen popřát Woody Allenovi mnoho dalších přírůstků do jeho již dnes působivé filmografie. Jde koneckonců o přání velmi sobecké, neboť jeho splnění přinese největší potěšení právě nám, divákům prahnoucím po filmech vymykajících se dnešnímu průměru – a takovými snímky tohoto režiséra, Sólokapra nevyjímaje, bezesporu jsou.

.:Zhlédněte flashový trailer:.

Sólokapr / Scoop (USA/VB 2006)