Strana 35 - film-recenze

Představte si, že váš obchod s auty nejde zrovna tak dobře, jak jste doufali. Potřebujete peníze. Hodně peněz. A do toho zemře váš bohatý otec. Tučné dědictví ale neshrábnete vy, nýbrž autistický bratr, o jehož existenci jste se právě dozvěděli… Hotovo? Tak vítejte ve světě Charlieho Babbita.

Letní filmová škola 2009 – jubilejní ročník podle pořadového čísla, druhý ročník po „reinkarnaci“ festivalu spojené s odchodem Jiřího Králíka. Do Uherského Hradiště se také letos na přelomu července a srpna sjeli vedoucí filmových klubů, vysokoškolští pedagogové, studenti oborů více či méně souvisejících s kinematografií a samozřejmě také diváci filmově-vzdělávacími zkušenostmi nepolíbení, pro něž není „filmovka“ povinností, ale příjemnou zábavou a šancí v nemnoha dnech zhlédnout mnoho filmů.

Po kritiky ceněném, možná až přeceněném dramatu Pravidla hry vstoupil dokumentarista Robert Sedláček do kin se svým druhým celovečerním hraným filmem Muži v říji, který je, na rozdíl od jeho pochmurnějšího debutu, koncipován na bázi vesnické komedie. Leč stejně jako u svého prvního filmu Sedláček jen mnoho sliboval a mnoho nesplnil.

Nedávná pompézní premiéra (nejen) produkčně problematického filmového projektu Jánošík: Pravdivá historie, režírovaného rodinným tandemem Agniezska Holland – Kasia Adamik, logicky vyvolává intenzivní reminiscence na předešlé filmové adaptace jánošíkovského mýtu. Jaká je tedy filmová minulost legendární zbojnické ikony z Terchové? Následující článek lze chápat jako stručný bedekr po osudech nejslavnější hoodovské variace ve středoevropském kontextu na filmových plátnech i televizních obrazovkách.

Hned dva filmy z nabídky říjnových premiér v českých kinech pojednávají o bojích mezi irskými katolíky a protestanty, které spolu vedou radikálové z obou křesťanských církví. A u prvního z nich, filmu Hlad, je s podivem, že se o něm v českých médiích nepíše víc. Film je totiž považován za jeden z nejsilnějších britských režijních debutů poslední doby a posbíral celou řadu ocenění, z nichž asi nejhodnotnější je cena za kameru na loňském festivalu v Cannes.

Zavzpomínejme si s tímto kultovním snímkem na nedávno zemřelého Patricka Swayzeho. Hříšný tanec je dnes už klasikou žánru romantických filmů a doslova celé generace žen a dívek z něj téměř slovo od slova dokáží citovat. Role v něm je jedním z vrcholů Swayzeho kariéry – za své ztvárnění postavy Johnnyho byl dokonce nominován na Zlatý globus.

Největším vzorem režiséra Karla Janáka je Oldřich Lipský. Oldřich Lipský natočil úspěšný dětský film Ať žijí duchové! (1977). Karel Janák natočil dětský film Ať žijí rytíři!, který se pravděpodobně také stane úspěšným. Oba snímky jsou o tom samém – o statečných dětech bojujících na starém hradě, kde někdy straší, proti zlu. Janák se nejspíš drží čínské zásady, že dokonalosti se dosahuje jedině přes kopírování starých mistrů. A dá se říct, že Janák kopíruje velice dobře, a to tak dobře, že nevadí, že kopíruje. Jeho verze Ať žijí… potěší a rozesměje jak děti, tak rodiče, což je u dětského filmu nejdůležitější.